Největší naděje za desítky let. Startuje debata o zahlazení příkopu jménem Kypr

V Ženevě začalo další kolo pokusu, který už tolikrát skončil nezdarem. Najít společnou řeč mezi řeckou a tureckou enklávou na Kypru – a sjednotit tak dvě znesvářené tváře středozemního ostrova. Začátek jednání zatím dává od obou příslib té vlídnější formy. Mírové rozhovory mají trvat do středy. 

Řecká a turecká část Kypru jedná pod dohledem OSN
Zdroj: Reuters

Předchozí pokusy o sjednocení ostrova selhaly. Cílem toho současného je vytvořit model sjednoceného státu na bázi federace – tak aby se každé z etnik adekvátně podílelo na moci a jednalo spravedlivě.

Kypr je rozdělen od roku 1974. Tehdejší turecká invaze utnula pokus kyperských Řeků získat kontrolu nad celým ostrovem. Severní třetina ostrova je tak trvale obydlená kyperskými Turky, zatímco zbývající dvě třetiny Řeky.

V tzv. zelené zóně hlídané vojsky OSN
Zdroj: Reuters
Oba představitelé ostrovních etnik – Nikos Anastasiades a Mustafa Akinci – mají podle diplomatů vůli uzavřít dohodu. Pokud dojde k posunu, jsou připraveni k rozhovorům přisednout i zástupci trojice států aktuálně garantujících bezpečnost ostrova: Británie, Řecko a Turecko.

Jednání v Ženevě se účastní také nový generální tajemník OSN Antonio Guterres. Označil jej za „historickou příležitost“ k průlomu.

„Oba představitelé stále vidí překážky, ale ukázali míru vůle a odhodlání, kterou jsme na Kypru neviděli velmi, velmi dlouho.“

Espen Barth

vyslanec OSN
Hlavní problémy, o kterých se v Ženevě až do středy jedná:
V pondělí se ve Švýcarsku měla probírat hlavně budoucnost majetku, o který kyperští Řekové přišli při turecké invazi v roce 1974. Verzí řešení může být navrácení domů a půdy, ale také finanční kompenzace. Její případná výše by se právě v Ženevě mohla dohodnout.
Další téma se týká bezpečnosti: Jak budou kyperští Turci ochráněni, kdyby 30 tisíc tureckých vojáků muselo odejít? V očích Řeků je turecká ekláva vnímaná jako okupační síla. Zůstane na ostrově, nebo si Turecko ponechá pouze právo v případě nutnosti zasáhnout?
Kdo nad celou dohodou ponese garanci? V úvahu připadají dvě možnosti: Evropská unie, jejímž členem Kypr je, případně Velká Británie jako vlastník dvou vojenských základen na ostrově.
Jaké území by nově měla vlastnit řecká komunita – vzhledem k faktu, že je výrazně většinovou? Podle odhadů mírových sil OSN muselo z obou stran ostrova odejít „ke svým“ zhruba 165 kyperských Řeků oproti 45 kyperským Turkům. Obě strany ale tvrdí, že čísla jsou větší.
Rozdělená kyperská metropole
Zdroj: ČTK/ZUMA
Autor: Sahan Nuhoglu
Jakoukoliv případnou dohodu z Ženevy přitom čeká další nelehký úkol – následná referenda v obou komunitách. Předchozí pokus o sjednocení před 13 lety sice většinově podpořili kyperští Turci, Řekové jej však jednoznačně odmítli.

 Kypr je rozdělený už desítky let

Rozdělený Kypr je stále bolavým místem vztahů mezi Aténami a Ankarou. Hlavní překážkou jednání byl už od 70. let požadavek kyperských Turků na formální uznání jejich státu.

V polovině šedesátých let Britové po nepokojích mezi Turky a Řeky vyznačili zelenou barvou na mapě řeckou a tureckou část Kypru. Na jejím základě vznikla nárazníková zóna OSN – takzvaná Zelená (Attilova) linie, která do současnosti prochází i hlavním městem Nikósií.

Komplikaci představovala také snaha řecké části Kypru o vstup do Evropské unie a požadavek některých kyperských Řeků na pozemky a domy, o které na severu přišli při turecké invazi.

Jižní část ostrova je od roku 2004 členem EU a případné členství turecké části Kypru v EU vyvolává obavy evropských diplomatů, protože Ankara by mohla získat prostřednictvím turecké části Kypru vliv na rozhodování Bruselu.