Po bouři. Zbytky stánku na pláži u města Zempin v Německu

Mrazy zabíjely v Polsku i na Ukrajině, Německo počítá škody po záplavách

Tlaková níže Axel, která v uplynulých dnech způsobila záplavy na pobřeží Severního a Baltského moře, přinesla na většinu území Německa arktický vzduch. Na nejvyšší hoře Německa – alpské Zugspitze – klesla v noci na pátek teplota až na minus 25 stupňů Celsia. Mrazy už zabíjely v Polsku a na Ukrajině.

Teploty pod nulou panovaly ráno na celém území Německa. Noc na pátek byla podle mluvčího Německé meteorologické služby (DWD) nejchladnější od začátku zimy. Obzvlášť mrazivo bylo v Bavorsku.

Mezi Smrčinami a Bavorským lesem, horskými hřbety na hranicích s Českou republikou, klesla rtuť teploměru až k minus dvaceti stupňům. Meteorologická stanice u Chamu, který leží asi 30 kilometrů jihozápadně od Domažlic, naměřila dokonce 22,1 stupně pod nulou.

Slunečný, ale mrazivý by měl v zemi zůstat i celý pátek. Teploty se v Německu budou pohybovat od nuly až do minus 15 stupňů. Řada měst po celé zemi kvůli počasí nabídla lidem bez domova dočasné přístřeší.

Na severu Německa se začaly sčítat škody, které způsobily záplavy řadě měst a obcí na Baltu. Ministerstvo životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko vyšle nad pobřeží pozorovací letadlo, které pomocí laserového skenování zdokumentuje škody způsobené velkou vodou od Lübecku na západě po ostrov Usedom na východě, uvedla agentura DPA.

Podle dosavadních informacích například mezi obcemi Binz a Prora na Rujáně utrhly vlny na některých místech tři až osm metrů písečného břehu. Podle předběžných odhadů způsobily záplavy vyvolané vzedmutím moře a zvýšením hladin v ústí řek škody v řádu milionů eur. Na baltském pobřeží šlo podle německých meteorologů o nejhorší záplavy za posledních deset let.

Silné sněhové bouře a závěje vedly v Rumunsku k uzavření důležitých silnic a dálnic, zpoždění nebo zrušení se dotklo desítek vlakových a leteckých spojů a uzavřena musela být i jaderná elektrárna. V některých východních oblastech země dál platí nejvyšší stupeň varování.

Mrazy ve Švýcarsku i v Rakousku

Mrazivo bylo v noci na pátek také ve Švýcarsku. Na takzvané Švýcarské Sibiři v okolí obce La Brévine u hranic s Francií naměřili v noci minus 29,8 stupně Celsia. Švýcarský rekord, který La Brévine drží, ale nepadl. V lednu 1987 tam naměřili dokonce minus 41,8 stupně.

Mráz kolem 20 stupňů pod nulou se v noci nevyhnul ani západní části Rakouska. Pod nulou teploty podle meteorologů zůstanou v celé zemi po celý pátek i v sobotu. V platnosti ve všech spolkových zemích, na jejichž území leží vysoké hory, zůstává výstraha před pádem lavin. Utrhnout je může podle místních úřadů i jediný neopatrný lyžař. Třetí z pěti stupňů lavinového nebezpečí stejně jako v Rakousku platí dál také v bavorských Alpách.

Lidé umrzli v Itáli, v Polsku i na Ukrajině

Také jih Evropy stejně jako střední Evropu a Balkán postihla nepřízeň počasí spojená s tlakovou níží Axel. V Itálii napadl sníh i v nejjižnějších italských regionech Apulii, Kampánii a Basilicatu. Zasněžená je i Sicílie, kde obvykle příliš často sníh nepadá. Celkem si mráz v Itálii vyžádal zatím tři oběti.

Vlna mrazivého počasí si vybírá smrtelnou daň v Polsku a na Ukrajině, kde je dohromady hlášeno již devět obětí. „Jen ve čtvrtek zemřeli v důsledku prochladnutí tři lidé, všichni muži a čtyřicátníci,“ uvedla televize TVN 24 a dodala, že od 1. listopadu 2016 v důsledku nízkých teplot zemřelo již 46 Poláků. Další dva lidé se otrávili oxidem uhelnatým, když si zatopili, aby se ohřáli. V této sezoně jde již o 23 úmrtí tohoto typu.

Ve Lvovské oblasti podlehli prochladnutí čtyři lidé, oznámil náměstek ukrajinského ministra zdravotnictví Oleksandr Linčevskyj podle televize 112. Další padesátka lidí kvůli prochlazení a omrzlinám vyhledala lékaře. Nejvíce případů je podle něj na Volyni a v Zakarpatí na západě země. Silné sněžení mezitím komplikuje dopravu především na jihu Ukrajiny. Meteorologové počítají s postupným oteplováním až od úterka příštího týdne.