Rok 2017: Bílý dům střídá nájemníka, Británie odchází, Německo vyhlíží volby

Mezi klíčové události roku 2017 budou patřit zejména volby. Ty loni vynesly do Bílého domu Donalda Trumpa. S jeho nástupem se očekává třeba změna politiky vůči dalším světovým mocnostem. Vedle Spojených států a Ruska bude do dění ve světě zřejmě čím dál víc promlouvat i Čína. 

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Co čeká svět v roce 2017?

Čína

Čínský nový rok, který začíná 28. ledna, bude ve znamení ohnivého Kohouta. Podle mistra feng-šuej slibuje úsvit a probuzení. Tomu ale bude předcházet těžká práce.

„Kohout přináší oheň a zlato. Tyhle atributy spolu ale bojují, jako když se tvoří něco nového ve výhni kovárny. Takže než přijde na svět něco krásného, čeká ho velký zmatek,“ uvedl mistr feng-šuej Tung I-lin.

Očekává se, že do světa nadále budou ve velkém proudit čínské investice. Číňané ve velkém například skupují nemovitosti.

„Všichni čelní představitelé schovávají peníze i příbuzné do zahraničí. Mnozí do USA, přestože tu zemi oficiálně nemají v oblibě,“ říká hongkongský demokrat a bývalý poslanec parlamentu Martin Lee.

Z průzkumů vyplývá, že stěhování do zahraničí je největší přání čínských boháčů. Během tří let chce emigrovat a investovat do nemovitostí v cizině přes 60 procent z nich. Jen loni utratili za nemovitosti ve světě 52 miliard dolarů.

Video Události
video

Číňané si pořizují nemovitosti v cizině, snaží se tak strategicky investovat

Čínu čeká také mnoho výzev na politické scéně a v sousedství. V Hongkongu roste napětí s blížícími se volbami šéfa města, do jehož křesla chce Peking prosadit svého kandidáta.

Po změně vlády ochladly vztahy s Tchajwanem. To vše bude korunovat zásadní sjezd komunistické strany v listopadu, na němž se bude rozhodovat o vedení a dalším směřování země.

Spojené státy a Rusko

Výrazná změna čeká Spojené státy a s nimi celý svět, který jejich politika ovlivňuje. 20. ledna se americkým prezidentem stane Donald Trump. Jaká bude jeho Amerika, je těžké předpovědět.

„Musíme mít na paměti, že zatím sliby z kampaně zůstávají jen sliby, nemění se v politiku,“ říká ekonomická analytička Beth Ann Bovinová.

Zpravodaj ČT Martin Řezníček

Martin Řezníček

zpravodaj ČT ve Washingtonu

„Je velmi důležité, jak se mu podaří nastartovat spolupráci s Kongresem s konkrétními lidmi na konkrétních věcech. Protože pokud by se mu to nedařilo, pokud by vedl stále nějakou válku na nejrůznějších frontách s lidmi, o které se bude muset opřít, a mezi ně budou patřit i někteří demokraté, pak to pro něj bude velmi komplikované.“

Martin Řezníček

zpravodaj ČT ve Washingtonu

Trump by mohl proměnit vztah s dalším velkým hráčem - Ruskem. Podle analytiků bude Moskva různými akcemi zkoušet, jaké budou Trumpovy reakce.

„Vždycky se říkalo, že Putinovy záměry jsou nepředvídatelné a plány drží v tajnosti. Teď je tu nejméně jeden další takový hráč,“ říká politická analytička Máša Lipmanová.

Donald Trump
Zdroj: ČTK/AP
Autor: David Zalubowski

Blízký východ

Donald Trump, Vladimir Putin, a nejen oni budou muset dělat zásadní rozhodnutí třeba kvůli válce v Sýrii. Například o tom, jestli se udrží u moci syrský prezident Bašár Asad, nebo o pokračujícím boji proti organizaci Islámský stát.

Podle zpravodaje ČT Davida Miřejovského se dá očekávat, že Moskva se ze Sýrie letos nestáhne. 

„Rusko původně plánovalo, že vojáky do Sýrie vyšle jen na několik měsíců. Situace mu teď ale nedovoluje své jednotky stáhnout. Kreml navíc doufá, že za necelé tři týdny získá na tamním bojišti důležitého spojence – Spojené státy vedené prezidentem Trumpem.“

David Miřejovský

zpravodaj ČT

Boj s islamisty má dílčí úspěchy i v sousedním Iráku. I po vítězství ale čekají zemi rozdělenou mezi sunnity a šíity staré problémy.

Vyřešit konflikt na Blízkém východě je zásadní i proto, aby se domů mohly vrátit miliony syrských uprchlíků. Většinou žijí v okolních zemích, někteří, spolu s dalšími národnostmi, i přes zavřenou Balkánskou cestu procházejí Evropou.

„Pomáháme tak 30 až 50 nově příchozím každý den v Bělehradě a Preševu, skoro polovina jsou děti,“ popisuje dobrovolnice v Srbsku Tanja Rističová.

Běženci z Afghánistánu. Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Manu Brabo

Evropa

Právě i kvůli nezvládnuté společné migrační politice jsou v Evropě na vzestupu populisté a krajně pravicové strany. Promluvit by mohly do voleb ve Francii, Nizozemsku i Německu. Francie bude rozhodovat o novém prezidentovi, Nizozemsko a Německo čekají parlamentní volby.

Ty v Němcku proběhnou v září. Počtvrté v nich bude kandidovat současná kancléřka Angela Merkelová a jak sama přiznává, půjde o nejvypjatější volby její kariéry.

„Pro kancléřku Merklovou je velmi nešťastné, že se zformovala krajně pravicová strana (AfD). To samozřejmě zásadně ohrožuje její politické ambice,“ uvedl politolog Thorsten Benner. 

Těžký rok čeká celou Evropskou unii. Musí řešit bezpečnostní hrozby a měla by se podle mnohých reformovat. Největším impulzem je brexit. Premiérka Theresa Mayová by měla britské odcházení oficiálně spustit do března.