Končí nejteplejší rok za 120 let. Co za tím stojí?

Už zanedlouho bude mít zeměkoule nový rekordně teplý rok: 2016 se stane nejteplejším rokem za posledních 120 let. Můžou za to skleníkové plyny, jev El Niño nebo jenom energie od Slunce? Ve skutečnosti zřejmě každý z těchto procesů sehrál svou roli.

Nejvíc se o to zasloužily rekordně teplé měsíce v první polovině roku, které byly v atmosféře planety proti dlouhodobým průměrům o stupeň teplejší a proti preindustriální éře dokonce až o 1,5 °C.

I když v Česku v prvních třech měsících roku padaly rekordy jen výjimečně, leden i únor byly teplotou nadprůměrné a zima 2015/2016 druhá nejteplejší od roku 1961. Na horách půjčovali místo lyží kola. To začátek zimy 2016/17 lyžařům přeje víc. Po rekordně teplém začátku prosince se ochladilo a teploty na horách zaznamenaly oblevu jen o Vánocích. Lyžovalo se už 14 dní před Vánocemi, i když bez umělého sněhu by to šlo těžko. Po dvou teplých zimách ale už leckoho překvapilo i to, že teploty umožnily zasněžování.

Rekordy lámalo září

První letní den přišel letos nejdřív v Bohumíně: už 4. dubna. Opravdové horké letní dny ale přinesl červen a červenec. Jenže i když bylo léto o jeden a půl stupně nad průměrem, po rozpálených prázdninách 2015 připadalo leckomu chladné. Na rekordy bylo nakonec nejštědřejší září, kdy teplota ještě přesahovala 30 °C a i poslední dva dny měsíce dodaly letní teploty 25 °C. Ovšem už o deset dní později přišel na hory první sníh a podzim pak teplotami připomínal častěji zimu.

Až do listopadu se celým rokem jako stín táhlo sucho, pokračující už z loňského roku. Poslední dva měsíce roku ho trochu zmírnily, ale opravdovou úlevu by přinesla tlustá sněhová peřina aspoň na horách. Ta by mohla na jaře pomalu doplnit chybějící zásoby podzemí vody. Zatím je ale přírodního sněhu málo.

Horká pevnina, teplé oceány

Ale zpátky k letošnímu počasí celé Země: Teploty se pohybovaly nad průměrem na drtivé většině pevninských oblastí. V Asii budou mít zřejmě zcela nový historický rekord teploty: Světová meteorologická organizace důkladně prověřuje, zda v takových případech nebyla porušena přísná pravidla pro měření teploty. Pokud stanice uspěje, zapíše si kontinent do tabulek Mitribah v Kuvajtu: 21. července 2016 54,0 °C. 

Také teplota oceánů byla většinou nadnormální, a tak pokračovalo bělení korálů a mořských ekosystémů v některých tropických vodách, včetně Velkého bariérového útesu, kde úmrtnost korálů dosáhla až 50 procent.

K teplu řekl své také El Niño

Globální hladina moří vzrostla v období od listopadu 2014 do února 2016 o 15 milimetrů jako výsledek silného jevu El Niño. Normální hodnoty jsou přitom kolem tří milimetrů za rok. A poprvé v historii přesáhla globální koncentrace oxidu uhličitého 400 částic v milionu (ppm).

Rozloha mořského sněhu a ledu v Arktidě byla výrazně podnormální během celého roku. Měsícem nejmenšího rozsahu arktického zalednění je září, a to bylo letos s rozsahem 4,14 milionu kilometrů čtverečních druhé nejmenší hned po roce 2007. Zimní maximum v březnu bylo nejnižší v historii.

Také tropické oblasti zažily prudké projevy počasí a záříjový supertajfun Meranti je druhou nejsilnější tropickou cyklónou v historii. Hned dvě letošní tropické cyklóny se řadí mezi pětici nejsilnějších na světě. Z hlediska zmařených lidských životů byl nejhorší hurikán Matthew v říjnu. Na Haiti ho řadí v ničivosti hned za zemětřesení v roce 2010.

I když všechny zprávy o končícím roce 2016 důsledně uvádějí, že jsou předběžné, na faktech v tomto článku už poslední hodiny roku nic nezmění.

Taťána Míková
Profil

Taťána Míková

Vystudovala obor meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracovala v Českém hydrometeorologickém ústavu. Již od roku 1990 moderuje pořad Předpověď počasí, v České televizi vede redakci počasí. Je autorkou či spoluautorkou vědeckých publikací a článků z oblasti klimatologie a meteorologie. Je tajemnicí Národního klimatického programu České republiky.