Konflikty 2016: Asad míří s pomocí Ruska k vítězství v Sýrii, Ukrajina „zamrzla“

V uplynulém roce se Blízký východ z chaosu nevymanil, přesto došlo k řadě významných posunů. Islámský stát (IS) je v Iráku na ústupu – armáda se v současné době snaží dobýt baštu radikálů v Mosulu. V sousední Sýrii se jednotkám věrným prezidentu Bašáru Asadovi podařilo s pomocí Ruska dobýt Aleppo a v tuto chvíli to vypadá, že povstalci válku prohrají. Ukrajinská krize mezitím přerostla v „zamrzlý konflikt“. Přestřelky pokračují navzdory minským dohodám.

Syrský konflikt si za půl dekády vyžádal přes čtvrt milionu lidských životů a miliony Syřanů vyhnal z domovů. Ti nyní tvoří jednu z hlavních částí migračního proudu.

Ženevská jednání o míru ztroskotala

Během ledna a února probíhaly v Ženevě zatím poslední pokusy o mírová jednání mezi zástupci rebelů a Damašku. Opozice ale nakonec oznámila, že se ke společnému stolu nevrátí, dokud syrský režim nepřestane s nálety na civilisty a nezlepší se celková humanitární sitace v zemi.

V lednu Asad konečně pustil OSN se zásobami do města Madájá. Svět šokovaly snímky hladovějících lidí v obléhaném městě, které je přitom jen jedním z mnoha v zemi. Koncem února se podařilo Rusku a USA dojednat dosud nejnadějnější příměří – i to ale postupně ztroskotalo.

V Sýrii dál zasahují zahraniční mocnosti. Spojené státy v čele mezinárodní koalice válčí ze vzduchu s Islámským státem. Ten má baštu v Rakká, odkud údajně plánuje útoky v Evropě. Opoziční síly spolu s USA a Tureckem už chystají ofenzivu s cílem dobýt město zpět.

Postupně se ale Západ odklání od pomoci takzvaným umírněným povstalcům. Američané některé z nich vycvičili, jejich výzbroje se ale zmocnila radikální An-Nusra (nyní Fronta pro dobytí Sýrie) a někteří rebelové k islamistům sami zběhli.

Asadovi dál pomáhá Moskva, kterou Západ kritizuje z útoků na umírněnou opozici. V srpnu Rusové v Sýrii poprvé vypálili na Aleppo z ruských válečných lodí ve Středomoří. V říjnu  pak dorazila k syrským břehům jediná ruská letadlová loď Admiral Kuzněcov, která značně znepokojila NATO.

Letadlová loď Admirál Kuzněcov
Zdroj: Reuters
Autor: Norwegian Royal Airforce/NTB Scanpix

Turci zahájili intervenci na severu Sýrie 

Na přeshraniční proud radikálů z IS zareagovalo v srpnu Turecko, když zahájilo intervenci na severu Sýrie s názvem „Štít Eufratu“ a podařilo se mu během pár týdnů osvobodit úsek u hranic od radikálů. Turci ale bojují i s kurdskými milicemi YPG a snaží se zabránit vzniku kurdského státu na severu Sýrie.

Asad v rozhovoru pro ČT, který s ním vedl zpravodaj ČT Michal Kubal, uvedl, že považuje povstalce za teroristy a mluvil o nich jako o žoldácích, v pozdějším interview pro AFP zdůraznil, že hodlá celou zemi dobýt zpět, což se mu postupně daří. Syrská armáda spolu s Rusy kupříkladu dostala v březnu pod kontrolu perlu UNESCO – starověkou Palmýru, kde islamisté zničili řadu slavných chrámů.

Klíčová byla ovšem ofenziva u Aleppa na severozápadě země – kdysi obchodního centra a nejlidnatějšího města, které bylo rozdělené mezi povstalce a armádu. Asadovy síly nejprve odřízly rebely od zásobovacích tras, pak postupně obklíčily východní část města.

Nálety, při nichž umíraly stovky civilistů a které zničily prakticky všechny nemocnice na východě města, pokračovaly celé měsíce. Aktivisté mluvili o použití chemických zbraní a barelových bomb

Kolem 200 tisíc lidí uvízlo ve východní části takřka bez jídla, pitné vody a elektřiny v rozbombardovaných domech – situace se přirovnává ke Srebrenici či dokonce Stalingradu. Rezoluci OSN o příměří Rusko opakovaně odmítlo a humanitární organizace se do města dlouhé měsíce nedostaly. Jeden konvoj OSN byl dokonce zasažen a zemřely dvě desítky lidí.

Syrská vláda, Rusko a šíitští spojenci Damašku zintenzivnili nápor na povstalce v září a pak v listopadu. Dvanáctého prosince bitva o strategické město skončila vítězstvím Asada. V dalším týdnu probíhala evakuace tisíců civilistů. Objevily se přitom zprávy o „mizejících mužích“ a lidech, které vládní jednotky postřílely v ulicích.

„Pokud padne Aleppo, syrský režim bude držet symbolicky dvě nejdůležitější města v zemi – tedy Damašek jako hlavní město a Aleppo jako druhé největší město a zároveň obchodní centrum. Pokud do ní nevstoupí někdo zvenčí, válka se pravděpodobně chýlí ke konci.“

Pavel Novotný, editor ČRo Plus

Iráčanům se daří vítězit nad IS

V sousedním Iráku to v uplynulém roce vřelo hlavně v souvislosti s bojem proti IS. Ten už podle Američanů i díky náletům mezinárodní koalice přišel zhruba o polovinu území, jež se mu podařilo dobýt v létě 2014.

Islamisté se mstí nejrůznějšími atentáty a sebevražednými útoky, hlavně v metropoli Bagdádu. Proti Kurdům útočil i chemickými zbraněmi – granáty naplněnými chlórem a dalšími jedy. Zranil při tom desítky lidí.

Iráckým silám se už loni podařilo dobýt strategické město Ramádí, letos to byla třeba v červnu Fallúdža, vzdálená pouhých 50 kilometrů od hlavního města.

V červnu pak vládní jednotky osvobodily starověké město Nimrúd, kde za sebou islamisté nechali dílo zkázy, jak ukázaly záběry ze zničeného města. Islamisté rozmlátili slavné sochy a paláce buldozery a kladivy nebo je vyhodili do povětří.

Hlavní cíl – dobytí islamistické bašty v Iráku – ale mají Iráčané stále před sebou. Dlouho připravovaná ofenziva u Mosulu začala 17. října a jde o největší iráckou vojenskou operaci od invaze vedené Američany v roce 2003.

Podílejí se na ní desítky tisíc iráckých vojáků, policistů, členů kurdských sil, sunnitských kmenových bojovníků a příslušníků šíitských milic.

Iráčanům pomáhá ze vzduchu mezinárodní koalice i američtí poradci. V bojích našly uplatnění i české bitevníky L-159 nebo vylepšené americké špehovací letouny Lockheed U-2 Dragon Lady (Dračí dáma) z dob studené války.

IS brání Mosul do posledního dechu

Provládní síly zatím dobyly asi čtvrtinu města. Boje si už vyžádaly tisíce obětí. Desetitisíce lidí před nimi uprchly. Ve městě ale stále zůstává kolem milionu civilistů.

Lidem chybí elektřina i voda a dennodenně se bojí o život. Řada z nich se předzásobila a raději ani nevychází na ulici. Situaci na místě mapoval i zpravodaj ČT Jakub Szántó, jehož štáb se dostal pod palbu.

Boje o Mosul potrvají ale pravděpodobně ještě dlouhé týdny, případně měsíce. Islamisté totiž měli dost času na přípravu. Využívají bomb, sebevražedných atentátníků, schovávají se v tunelech a civilisty mají jako lidské štíty.

Ani dobytí Mosulu přitom nemusí znamenat konec IS. „V Iráku jsme ještě neskončili. Zbývá vyčistit asi třetinu údolí řeky Eufrat směrem k syrské hranici,“ podotkl americký generál Stephen Townsend.

Evropská unie varovala, že prchající džihádisté představují vážné nebezpečí pro Evropu. Mnozí z nich jsou totiž ze zahraničí a mohou se snažit o návrat do vlasti. Právě islamisté vycvičení na Blízkém východě stáli třeba za loňskými listopadovými atentáty v Paříži.

Marná příměří na Ukrajině

Zatímco konflikty v Sýrii a Iráku znepokojují Evropu hlavně z hlediska statisíců lidí prchajících na starý kontinent před boji, ukrajinská krize odhalila zřejmě nepřekonatelné rozpory mezi Moskvou a Západem.

Na východě Ukrajiny se bojuje od dubna 2014. Během uplynulého roku sice docházelo k méně intenzivním střetům, ty ale neustaly ani přes řadu nových příměří. Konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty si vyžádal skoro 10 tisíc mrtvých a přes 22 tisíc zraněných.

Plnit minské mírové dohody se nedaří. Zatím se podařilo dojednat vznik nárazníkové zóny pouze v několika sektorech Luhanské oblasti, odkud by měly zmizet děla, minomety i lehčí zbraně. 

Kvůli pokračujícím přestřelkám odsouhlasila normandská čtyřka v říjnu vyslání ozbrojených jednotek Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na východ Ukrajiny.

Obyčejní lidé v Donbasu žijí často v polorozpadlých domech a chybí jim potraviny a léky. Ty se jim snaží dodávat humanitární organizace. Kupříkladu Člověk v tísni v Doněcké oblasti nedávno skončil poté, co mu separatisté neobnovili akreditaci

 
Ukrajinský prezident Petro Porošenko přitom ve svém zářijovém výročním projevu varoval, že stále nelze vyloučit ruskou invazi. Pro Kyjev je navíc pořád obtížnější získávat západní podporu v boji proti ruské agresi, postěžoval si tehdy. 

Nepřehledný konflikt napomáhá korupci a nelegálnímu prodeji zbraní. Právě kvůli podezřením z korupce a liknavosti k reformám padla na jaře vláda Arsenije Jaceňuka, což uvrhlo válkou zmítanou zemi ještě do větší nejistoty. Nakonec Jaceňuka vystřídal prozápadní premiér Volodomyr Hrojsman, jenž slíbil, že prosadí potřebné reformy. 

Na Krymu málem došlo na ozbrojený konflikt

V roce 2016 to vřelo i na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. V srpnu Kyjev i Moskva řinčely zbraněmi poté, co Rusko obvinilo ukrajinskou tajnou službu z toho, že vyslala na Krym diverzní skupiny s cílem destabilizovat situaci na poloostrově. Ruská tajná služba FSB tvrdila, že Ukrajinci zabili při vpádu dva ruské vojáky.

Incident vedl k posilování armádních sil na obou stranách administrativní severokrymské hranice. Kyjev ale jakýkoli diverzní akt popíral a mezinárodní společenství se skutečných důkazů ze strany Ruska nedočkalo.

Rusko-ukrajinské vztahy byly značně napjaté i kvůli zadržování ukrajinské letkyně Naděždy Savčenkové. Ta byla v Rusku odsouzena na 22 let za údajný podíl na smrti dvou ruských novinářů zabitých v Donbasu. Nakonec ji Rusové pod tlakem ze strany Kyjeva i Západu v květnu vyměnili za dva ruské vojáky zadržené na východě Ukrajiny.

Unie opět prodloužila všemožné sankce vůči Rusku

Západ je s Ruskem stále v diplomatickém kontaktu. Kvůli anexi Krymu ale EU na podzim opět rozšířila sankce, jež se nyní týkají 152 osob a 37 právnických subjektů. Unie jim zmrazila majetek a zakázala vstup na své území. Brusel odsouhlasil i prodloužení hospodářských restrikcí, jež pokrývají zejména bankovní sektor a ropný a obranný průmysl a které Brusel spojuje s naplněním minských dohod ze strany Moskvy.

Kvůli ruské agresi na Ukrajině odsouhlasily členské státy NATO přesun vícenárodních praporů na východ Evropy. To spolu s budováním protiraketového štítu znepokojuje Rusko, které reagovalo oznámením, že pošle do Kaliningradu další balistické rakety Iskander a protiraketové systémy S-400.

Ukrajina a EU: Rušení víz a snahy o asociační dohodu

Pokud jde o sbližování Ukrajiny s Evropskou unií, Kyjev v polovině listopadu uvítal dobré zprávy, když se unijní diplomaté shodli na zrušení víz pro Ukrajince při krátkodobých cestách do EU. Ukrajina se dočká ve chvíli, kdy vejdou v platnost pravidla umožňující bezvízové cestování v případě prudkého nárůstu migrace opět omezit.

Co se týká asociační dohody, jež by měla Ukrajině přinést obchodní výhody, prosincový summit EU souhlasil se zárukami, které by měly Nizozemsku umožnit ratifikaci dohody. Nizozemci ji v dubnu odmítli v referendu. Premiér Mark Rutte ale varoval, že stejně „nic není jisté“ a neví, zda se mu podaří parlament přesvědčit.

Po EU žádal záruky, že ratifikace asociační dohody není formální krok na cestě ke členství Ukrajiny v EU a že Unii nezavazuje k vojenské pomoci Kyjevu.