Protesty v Polsku se snaží uklidnit prezident Duda, nabídl se jako prostředník

Polsko balancuje na hraně parlamentní krize (zdroj: ČT24)

Tisíce lidí protestovaly ve Varšavě na výzvu opozice proti konzervativní vládě a jejím krokům, které podle opozice ohrožují demokracii. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak obvinil opoziční strany z pokusu o nelegální převzetí moci. Prezident Andrzej Duda vyzval ke klidu a apeloval na dobrou vůli a zdravý rozum.

Kolem poledne se protesty krátce přesunuly před prezidentský palác. Podle polské televizní stanice TVN 24 policie vyslala kvůli zajištění bezpečnosti před sídlem prezidenta posily  – zhruba pět stovek mužů. List Gazeta Wyborcza uvedl, že podle neoficiálních zdrojů policisté dostali za úkol střežit kanceláře PiS.

Protesty v centru Varšavy navázaly na noční blokádu východů z parlamentu, která začala poté, co vládní poslanci podle opozice nezákonným postupem schválili státní rozpočet pro příští rok.

  • Co bylo rozbuškou protestů, které začaly v sobotu v Polsku nabírat na síle? Asi tři desítky poslanců opozice v pátek blokovaly zasedací místnost, přičemž maršálek Sejmu Marek Kuchciński hlasování o nejdůležitějším zákonu roku – o státním rozpočtu – přesunul do jiného sálu. Stalo se tak poprvé od roku 1989. Do místnosti, kde se hlasování nakonec uskutečnilo, se údajně nedostali někteří opoziční poslanci. „,Zasedání‘ bylo nelegální. Tečka. Tohle je ústavní krize,“ uvedl na sociální síti předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Předsedkyně poslaneckého klubu PiS Beata Mazurková považuje postup opozice za protiprávní. „Včerejší události ukazují, že opozici nejde o demokracii, protože blokovat místo parlamentní debaty je nedemokratické,“ řekla Mazurková. „Opozice chce pouze převzít moc,“ dodala.

Lidé s vlajkami Evropské unie nebo Polska se před sídlem prezidenta začali scházet před sobotním polednem. Dav se rozrostl na několik tisíc lidí, kteří skandovali hesla jako: „Vláda je nepřítelem demokracie!“, „Svoboda, rovnost, demokracie“ nebo „Přestaň mlčet, prezidente! Hanba v polském parlamentu!“.

„Chtěl bych vyzvat všechny strany politické scény ke klidu, tak aby práce parlamentu mohla hladce, civilizovaně a s náležitou vážností pokračovat – v souladu s principy parlamentní demokracie,“ uvedl Duda v prohlášení, z nějž citovala polská média. Dodal, že je připraven působit jako prostředník mezi oběma stranami.

Zamčená premiérka

Situace se začala dramatizoval v noci na sobotu u budovy polského parlamentu ve Varšavě. Několik stovek příznivců opozice zablokovalo východy. V tu dobu se uvnitř nacházeli kromě premiérky Beaty Szydlové a předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského také více než dvě stovky poslanců.

Zpravodaj ČT Karas: Polsko zažívá velké protivládní protesty (zdroj: ČT24)

Szydlová, Kaczyński a několik dalších vysoce postavených politiků PiS za asistence policie opustili ve vozech budovu parlamentu kolem třetí hodiny ranní. Řada poslanců se rozhodla strávit noc uvnitř budovy zákonodárného sboru. Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak obvinil opoziční strany z pokusu o nelegální převzetí moci.

V okolí parlamentu stálo i několik stovek policistů, kteří demonstraci prohlásili za nezákonnou a nařídili lidem, aby se rozešli. Mluvčí policie na Twitteru popřel informace, že by příslušníci použili k rozehnání davu slzný plyn.

„Ústava“, „svobodná média“ nebo „nevyjdete do Vánoc“ skandoval dav protestujících v noci u parlamentu. Připojilo se k němu i několik poslanců opoziční Občanské platformy (PO).

Už v pátek večer před budovou parlamentu demonstrovalo několik tisíc lidí, kteří vyslyšeli volání Výboru na obranu demokracie (KOD). Protest byl namířený proti návrhu, který má novinářům omezit vstup do Sejmu. Zablokovat východy z budovy parlamentu se ale protestující rozhodli poté, co vládní poslanci podle nich v rozporu se zákonem schválili státní rozpočet. 

Deník Rzeczpospolita v komentáři píše o „jedné z nejzávažnějších krizí polské parlamentní demokracie po roce 1989“ a varuje před vyhrocením konfliktu. Vinu připisuje šéfům Sejmu v čele s maršálkem Markem Kuchcinskim a policii, která podle deníku „svou brutalitou jen rozvášnila protestující“.

Občanské platforma i strana Moderní vznesly požadavek na svolání nové schůze na 20. prosince. Chtějí o rozpočtu hlasovat znovu. Předseda Moderních Ryzsard Petru také prohlásil, že pokud PiS ztratila důvěru lidí, budou nezbytné předčasné volby.

Opoziční strany kritizovala premiérka Beata Szydlová: „Podstatou politiky je služba. Někteří politici zapomínají na to, že musejí respektovat ostatní, musejí být zodpovědní vůči Polsku a za polské občany,“ citoval premiérku list Gazeta Wyborzca. „Zaměřují se na neustálé podněcování hádek a ne na to, co je jejich úkolem: služba jinému,“ dodala. Szydlová podle polského tisku vystoupí v osm hodin večer ve zvláštním televizním projevu.

  • Nová konzervativní vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) (vzešla z voleb v říjnu 2015) okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Skončil také šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
  • Kabinet prosadil změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
  • Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.
  • Sejm také schválil nový zákon, který rozšiřuje možnosti policejního dohledu a získávání informací ze sledování elektronické komunikace. Podle opozice mohou nové policejní pravomoci ohrozit právo občanů na soukromí.
  • Dolní komora polského parlamentu schválila i novelu zákona, která slučuje funkci ministra spravedlnosti a generálního prokurátora.
  • Neúspěchem skončil návrh zákona, který by prakticky zakázal potraty. Současný zákon, který v silně katolickém Polsku platí, umožňuje umělé přerušení těhotenství jen ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu. Návrh počítal jen s jedinou výjimkou, a to v případě ohrožení života matky. Poslanci změnu odmítli.
  • Ke konci roku 2016 vyšli Poláci do ulic kvůli tomu, že vláda chtěla omezit práci novinářů v parlamentu a následně „nezákonně“ schválila státní rozpočet na příští rok. Opozice kvůli tomu několik týdnů blokovala jednací sál v Sejmu. PiS pak návrh na omezení žurnalistů v Sejmu stáhla, rozpočet je ale platný.
  • Polská policie nyní vyšetřuje účastníky nedávných demonstrací před parlamentem. Ministr vnitra mluvil dokonce o desetiletých trestech. Vládní poslanci chtějí i postihy pro opoziční kolegy.
  • Začátkem roku 2017 mluvčí polské vlády sdělil, že kabinet neví, zda podpoří znovuzvolení Donalda Tuska do čela Evropské rady. Euroskeptická strana PiS Tuska dlouhodobě otevřeně kritizuje. Tusk stál do roku 2014 v čele středopravé proevropské strany Občanská platforma, která je nyní v opozici.
  • Polská televize TVN 24 přitom upozorňuje, že Polsko nemůže Tuskovo zvolení zablokovat, protože Evropská rada volí svého stálého předsedu kvalifikovanou většinou.
Vydáno pod