Aleppo, Rakká a Kobani před válkou a dnes

Evakuace Aleppa je pozastavená, opět se bojuje

V syrském Aleppu pokračovaly i přes v úterý oznámené příměří boje. Vše bylo připraveno na evakuaci lidí z východní části města, autobusy ale odjely prázdné. Večer ale opět některé skupiny rebelů uvedly, že se podařilo uzavřít jednání o příměří a evakuaci z východního Aleppa. To by mělo vést k prvním evakuacím během několika hodin. Dohodu nepotvrdila syrská vláda ani Rusko. Damašek podmínil uzavření dohody předáním seznamu zájemců o evakuaci, aby se ujistil, že mezi nimi nejsou prorežimní rukojmí.

Podle agentury AFP na dohodě pracovali zástupci Damašku a jeho spojenců z Ruska a Íránu, za povstalce pak Turecko. Nikdo z vládní strany se však k tvrzení o uzavření dohody oficiálně nevyjádřil.

Úterní plán evakuace se rozpadl v pokračujících bojích

Podle úterní dohody, na které se podílelo Rusko a Turecko, měla evakuace začít v noci na středu a lidé se na ni připravovali. Pak ale byla obnovena palba a bombardování. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn řekl, že se tím syrská armáda dopustila válečného zločinu.

Odpoledne se objevily zprávy, že se o evakuaci povstalců z východní části města stále jedná a zapojeni do rozhovorů jsou zástupci Damašku, Ruska, Íránu a Turecka. Syrská vláda požaduje seznam osob, které chtějí odejít, aby se ujistila, že mezi nimi nebudou provládní zajatci. Írán chce zase vydání íránských zajatců a těl padlých Íránců.

  • Podívejte se: Jak Sýrii změnila válka

Představitelé dvou skupin povstalců a zástupce OSN uvedli, že Írán, který je spojencem režimu v Damašku, si klade nové podmínky pro příměří i evakuační dohodu. Teherán prý požaduje, aby se současně uskutečnily evakuace i z šíitských provládních měst Fúa a Kafrája, která leží v provincii Idlib a jsou v obležení povstalců.  

Příměří se dodržovalo jen krátce

Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin v úterý v Radě bezpečnosti oznámil, že všechny vojenské operace ve východním Aleppu skončily a město podléhá kontrole syrské vlády. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun nicméně tvrdil, že povstalci mají pod kontrolu ještě pět procent východních čtvrtí.

„Opravdu to vypadá, že letecké údery ruského i syrského letectva byly pozastaveny, dochází ale k různým střetům mezi méně disciplinovanými a méně organizovanými skupinami provládního tábora,“ uvedl ve středu dopoledne zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Video Události
video

Události ČT: Příměří, které mělo ukončit boje v Aleppu, ztroskotalo

Události ČT: Příměří, které mělo ukončit boje v Aleppu, ztroskotalo

Editor ČRo Plus Pavel Novotný: Aleppo je prokleté město

Jakub Szántó: Dochází ke střetům mezi různými provládními skupinami

Zpravodaj ČRo Štěpán Macháček k situaci v Aleppu

Josef Kraus: Válčící strany v Sýrii nedokáží kontrolovat stoupence

„Na straně vlády vedle velmi zdecimovaných a prořídlých řad armády bojují také zahraniční bojovníci z libanonského Hizballáhu a také šíitské milice, které jsou vybudovány za výrazného organizačního a finančního přispění íránských revolučních gard. Jsou to nejméně disciplinované jednotky, které pravděpodobně mají na svědomí vraždu až 82 lidí, včetně žen a dětí, o kterých mluvil v úterý zástupce OSN,“ podotkl Szántó. 

„Lidé utíkají ze zoufalství na všechny strany, i do části Aleppa, které drží armáda, tedy vlastně k 'nepříteli', což má pak důsledky, že řada lidí mizí. Mizí muži mezi 30. a 50. rokem, to znamená muži, kteří jsou ještě schopni bojovat, kterých se prostě syrský režim bojí.“

Pavel Novotný

editor ČRo Plus

Autobusy odjely prázdné

Evakuace měla začít ve středu ve 4:00 SEČ. Na hlavní výjezdové cestě z města čekalo s nastartovanými motory asi dvacet autobusů. Další desítka autokarů stála poblíž, nikdo do nich ale nenastoupil.

Rebelové z prostojů s evakuací obvinili šíitské milice bojující po boku vládních sil. „Íránské milice vrací lidi zpět,“ citovala agentura Reuters jednoho z představitelů povstalců. Orient TV, která podporuje rebely, už dříve uvedla, že odjezdy z města mohou být odloženy na čtvrtek.

Obyvatelé východních čtvrtí podle Reuters spalovali osobní věci, které si s sebou nemohou odvézt. Ve městě panovaly obavy, že vojáci a milicionáři začnou rabovat, jakmile plně převezmou moc.

„Velmi pravděpodobně se šíitské milice pokusí lidi před odchodem proselektovat. Jakmile totiž odejdou, tak zmizí do provincie Idlib severně od Aleppa. Podle mě jde bohužel o trochu bezpečnostní věc a někteří lidé možná z Aleppa nevyjdou.“

Pavel Novotný

editor ČRo Plus

V povstalecké části zůstávají desítky tisíc lidí

Očekávalo se, že většina z 50 tisíc lidí, kteří jsou stále v povstalecké části města, během středy odejde. „Existuje dohoda o evakuaci obyvatel a povstalců z východního Aleppa. Povstalci si budou moci vzít své lehké zbraně,“ informoval představitel povstalecké skupiny. Jako první podle něj měli být evakuováni ranění a civilisté. 

Dohoda podle něj počítala s tím, že „ti, kdo odejdou, si budou moci vybrat, zda půjdou do západní části provincie Aleppo, nebo do provincie Idlib dále na severozápadě“. Existenci této dohody potvrdil i zástupce další povstalecké skupiny Ahrár aš-Šám.

Podle ruského ministerstva obrany východní Aleppo opustilo za posledních 24 hodin šest tisíc civilistů, z toho dva tisíce dětí. Zbraně odevzdalo 366 rebelů, kteří vzápětí přešli do vládou kontrolované části druhého největšího syrského města. To podle zpravodaje ČT Jakuba Szántó ovšem nesouvisí s dohodnutou evakuací.

Asad snahy o příměří kritizuje

Podle syrského prezidenta Asada bylo smyslem příměří zastavit postup jeho vlády v Aleppu, „udržet tam teroristy a zachránit je“. Nedávný útok radikálů z Islámského státu byl podle prezidenta určen k tomu, aby odvedl pozornost syrské armády od aleppské ofenzivy.

Rusko pomohlo Asadovi osvobodit Palmýru na jaře, ale bojovníci IS zůstali v její blízkosti a v neděli část dobyli zpět.

PŘEHLEDNĚ - kdo ovládá syrská města, v nichž se bojovalo o moc:

Damašek – pod kontrolou syrské vlády. Boje v Damašku se rozhořely v polovině července 2012, kdy opoziční síly obsadily několik čtvrtí. Už v srpnu syrská vláda oznámila, že se jí podařilo získat zpět kontrolu nad městem.

Během atentátu na budovu bezpečnostních sil v Damašku v červenci 2012 zemřel prezidentův švagr Ásif Šaukat, syrský ministr obrany Dáud Radžha i ministr vnitra Šaar. K atentátu se přihlásily dvě skupiny, islamistické povstalecké uskupení Brigáda islámu a Syrská svobodná armáda (FSA).

Palmýra - od 11. prosince 2016 mají Palmýru pod kontrolou znovu radikálové Islámského státu. Islamisté slavné historické město poprvé obsadili v květnu 2015. Syrská armáda ho s pomocí ruských letounů osvobodila v březnu 2016.

Před začátkem občanské války v Sýrii v roce 2011 navštěvovalo Palmýru označovanou za perlu pouště přes 150 tisíc turistů ročně a žilo v ní asi 70 tisíc lidí. Po řádění Islámského státu ale zůstaly hlavně ruiny a nastražené miny. Po jejich odstranění se do města k obnově zdevastovaných památek sjeli sochaři z různých koutů Sýrie.

Rakká – je baštou Islámského státu. Spojené státy v prosinci 2016 oznámily, že pošlou do Sýrie dalších 200 vojáků, kteří mají pomoci kurdským a arabským bojovníkům město ovládnout.

Kurdsko-arabské síly v Sýrii začaly s dobýváním Rakky na začátku listopadu. Ze vzduchu je podporuje mezinárodní koalice v čele se Spojenými státy. Ve městě podle odhadů žije asi 250 tisíc až 500 tisíc lidí.

Kobani – město v oblasti takzvaného syrského Kurdistánu. Je pod kontrolou Kurdů. Kurdové v Sýrii před rokem vyhlásili autonomní oblast zvanou Rojava, která je bohatá na ropu, vodní zdroje a úrodnou půdu. K její obraně si založili lidové milice, mužské YPG a ženské YPJ. Do jejich řad se přidávají často dobrovolníci z Evropy, ale i Ameriky či Austrálie.

V září 2014 na město zaútočili bojovníci Islámského státu. V roce 2015 milice YPG, spolu se Syrskou svobodnou armádou, pešmergy z iráckého Kurdistánu a za pokračující podpory amerického letectva vytlačili Islámský stát na ústup.

Idlib – město jihozápadně od Aleppa ovládají z velké části povstalci. Provincii Idlib má pod kontrolou povstalecká koalice Armáda dobytí. Nejznámějším členem této koalice je Fronta dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra, která byla napojená na teroristickou síť Al-Káida).

Homs – třetí největší město Sýrie je pod kontrolou syrské vlády. Armáda dostala Homs pod kontrolu v roce 2014 po dlouhém roce obléhání. Město bylo dlouhou dobu jedním z center povstání proti prezidentu Bašáru Asadovi. Z kdysi živého průmyslového města zbyly po dlouhých bojích jen trosky.