Kvůli ptačí chřipce v Evropě utratili půl milionu zvířat, v Česku zatím nákaza není

Přes 190 tisíc kachen v Nizozemsku, 110 tisíc kusů drůbeže v Dolním Sasku a 200 tisíc slepic na jihu Švédska bylo koncem listopadu utraceno kvůli ptačí chřipce. Britská vláda tento týden preventivně nařídila, že všechna chovná drůbež musí být přechovávána uvnitř po následujících třicet dní. V Česku se zatím žádný případ ptáků nakažených virem H5N8 neobjevil.

Video Studio 6
video

Ptačí chřipka se šíří Evropou

„Preventivní opatření máme také nařízená, ve velkých chovech hospodářských zvířat je stanovena povinnost ochrany chovů a zajištění biologické bezpečnosti. Musí být třeba krmeno uvnitř hal, voda musí být uvnitř hal, hospodářství musí být zasíťovaná,“ popisuje ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.

Opatření se zatím netýká drobných chovatelů, pro ně jsou pravidla jen doporučením. Veterinární správa by opatření nařídila až ve chvíli, kdy by se objevil první případ ptačí chřipky u volně žijících ptáků.

„Pokud to bude u volně žijících ptáků, tak vyhlásíme pásmo a začneme dělat monitoring, to znamená sledovat kliniku, provádět odběry vzorků, vyšetřování. Teprve kdybychom zjistili a laboratorně potvrdili ptačí chřipku v chovu, pak bychom nastoupili a začali bychom utrácet drůbež,“ vysvětluje Semerád.

Helena Jiřincová

Helena Jiřincová

zástupkyně vedoucího Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, Státní zdravotní ústav

„Virus vznikl v Číně, poprvé byl zaznamenán v roce 2009 na trzích se zvířaty. V roce 2014 a 2015 se přes tažné dráhy rozšířil prakticky po celém světě, nejen do Evropy, ale také do Severní Ameriky a od té doby cirkuluje.“

Helena Jiřincová

zástupkyně vedoucího Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění, Státní zdravotní ústav

Chovatelé nákazu poznají tak, že má drůbež zježené peří, výrazně omezí nebo dokonce úplně přestane snášet vejce, objeví se dýchací problémy, krváceniny na lalůčcích nebo průjem. Velice rychle pak zvířata umírají.

„Na včerejším jednání šéfů veterinárních služeb v Bruselu byla diskuse, že se objevují klinické příznaky u vodní drůbeže, které předtím nebyly. Je tak možné snadněji zjistit tuto nákazu, ale v některých chovech se ukázalo, že tam žádné klinické příznaky nejsou a přesto se virus prokázal,“ dodává šéf veterinární správy. 

Nakazit se konzumací masa je prakticky vyloučené, riziko ale hrozí při manipulaci. „Virus je vysoce patogenní a je ve všech tkáních zvířete včetně podkoží,“ upozorňuje Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu.

O ptačí chřipce se v Česku více mluvilo naposledy před deseti lety. Veterinární správa od té doby odebírá vzorky v chovech, jen letos vyšetřila zhruba 80 ptáků. U zvířat zjistila přítomnost protilátek, virus ale neobjevila.