Británie zvažuje taktiku. Za přístup k evropskému trhu by mohla Unii platit

Británie zvažuje, že by Evropské unii po opuštění bloku platila za přístup k jednotnému trhu. Informoval o tom britský ministr pro brexit David Davis. Britské firmy mají obavy, aby konzervativní vláda premiérky Theresy Mayové neprosazovala takzvaný „tvrdý brexit“, tedy omezení imigrace i za cenu, že Británie opustí jednotný unijní trh.

Kampaň za brexit
Zdroj: REUTERS Autor: Toby Melville

Londýn začíná přicházet s konkrétními představami, jak by do budoucna mohl fungovat vztah mezi Británií a EU. Premiérka chce spustit proces „rozvodu“ do konce března. Vyjednávat se pak bude zhruba dva roky.

Ministr pro brexit Davis ve čtvrtek v parlamentu čelil otázkám na možné budoucí příspěvky do unijního rozpočtu. „Odchod z EU znamená, že rozhodování o tom, jak utratíme peníze daňových poplatníků, bude probíhat ve Spojeném království,“ zdůraznil.

Na druhou stranu přiznal, že vláda zvažuje, že bude Bruselu platit za přístup na jednotný trh. „Hlavním kritériem je, že získáme nejlepší možný přístup našeho zboží a služeb na evropský trh,“ podotkl Davis.

Ministr pro brexit David Davis
Zdroj: REUTERS
Autor: Peter Nicholls

Hloupý ústupek, ozývá se z tábora „brexitářů“

To okamžitě kritizoval jeden z bojovníků za brexit, prominentní obchodník Arron Banks, který to považuje za „neuvěřitelně hloupý ústupek“. Davise označil za „politika, který zjevně neví nic o podnikání nebo vyjednávání“. „Nebyl pod tlakem to udělat, a přesto ukázal svou jednoduchost v tom, že připustil tak zásadní věc a vyhazování peněz našich daňových poplatníků,“ prohlásil byznysmen.

Davis také řekl, že pro Británii je klíčové mít bezcelní přístup na trh EU. „To může nebo nemusí zahrnovat členství v celní unii, je to dosažitelné řadou různých způsobů,“ konstatoval ministr. Také britský ministr financí Philip Hammond připustil, že je třeba zvažovat možnosti, přičemž jednou z nich je, že Británie bude Unii nějakým způsobem dál přispívat.

Mayová chce kromě přístupu k jednotnému trhu zajistit omezení volného pohybu osob z jiných zemí EU do Británie, zástupci EU ale mnohokrát varovali, že si Londýn bude muset vybrat.

Mayová čelí kritice ze strany opozičních stran, které tvrdí, že kabinet se o svých plánech vyjadřuje velmi vágně, když nechce prozradit podrobnosti o své vyjednávací pozici. To podle nich vytváří nejistotu, jež škodí britské ekonomice.

Britská média například přinesla informaci, že ministr zahraničí Boris Johnson sdělil několika velvyslancům EU, že osobně podporuje svobodu pohybu.

Davis to ale odmítl a samotný Johnson pak během návštěvy Říma tvrdil, že velvyslancům pouze sdělil, že imigrace je dobrá věc, ovšem vymkla se z rukou a Británie nad ní chce opět získat kontrolu.

„Jsem liberální internacionalista. Myslím, že imigrace může být velice
prospěšná. Když jsem býval starostou tohoto fantastického města (Londýna), viděl jsem její přínos pro naši ekonomiku. Ale také jsem při této snídani (s velvyslanci) řekl, že je nezbytné moci ji kontrolovat.“

Boris Johnson, šéf britské diplomacie

  • Oficiální čísla ukazují, že čistá migrace z unijních zemí do Británie dosáhla v posledním roce před červnovým referendem rekordních čísel – celkem přišlo do země 189 tisíc lidí, nejvíc z Rumunska.

Konzervativci pod vedením Davida Camerona slibovali, že každoroční počty migrantů sníží pod 100 tisíc. To se jim ale nepodařilo, zčásti i kvůli tomu, že Británie láká na výhodné nabídky zaměstnání, upozornila agentura Reuters.

„Brexit nám dává příležitost mít pod kontrolou počty přicházejících z Evropy,“ řekl televizní stanici Sky News náměstek britského ministra pro migraci Robert Goodwill. „Chceme se vrátit na udržitelnou úroveň… jde o tlak, který to vytváří na zdravotnictví, na vzdělávání, na bydlení. To se během referenda jasně ukázalo,“ dodal.