Ostatní nás v tom nechali, tvrdí Němci o migrační krizi

Většina Němců by nesolidárním zemím snížila dotace. Ukazuje to průzkum agentury TNS, který se zabýval názory veřejnosti na migrační krizi. Zhruba tři čtvrtiny Němců si myslí, že ostatní země Evropské unie nechaly řešení migrační krize na Německu. Právě k našim západním sousedům míří jeden z hlavních proudů uprchlíků.

Proud migrantů do Německa sice po opatřeních v Schengenu i dohodě EU s Tureckem poklesl, přesto většina Němců právě tento problém považuje za největší výzvu zahraniční politiky. Jen pro zajímavost: následuje konflikt v Sýrii (25 procent), vztah k Rusku (16 procent) a situace v Evropské unii (deset procent).

Téměř tři ze čtyř Němců (73 procent) jsou přesvědčeni, že migrační krizi lze řešit jen na evropské úrovni. Evropská unie by se podle drtivé většiny dotázaných (91 procent) měla více zasazovat o řešení příčin migrace, i když si to bude vyžadovat další náklady.

Video Události
video

Německo řeší údajné falešné pasy běženců

S dosavadní spoluprací ale občané spolkové republiky spokojení nejsou. O tom, že Německo ostatní evropské země nechaly na holičkách, je přesvědčeno 73 procent dotázaných, 26 procent takový názor nemá. Tři čtvrtiny Němců (73 procent) jsou také pro to, aby se zkrátily evropské dotace zemím, které nepřijímají žádné uprchlíky nebo jen velmi málo. Čtvrtina (24 procent) je proti takovému postupu.

Mezi státy, které odmítly povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků a dosud jich přijaly jen menší množství, patří také Česká republika. Vláda Bohuslava Sobotky ale tvrdí, že Praha zůstává solidární a přispívá na řešení migrační krize jiným způsobem. Možné krácení evropských dotací, o němž už mluvili i někteří evropští politici, česká vláda důrazně odmítá.

Německý ministr vnitra Thomas de Maiziére
Zdroj: Reuters
Autor: Joachim Herrmann

„Loňský podzim se nesmí opakovat“

Podle dosud známých statistik dorazilo loni do Německa hledat lepší život celkem 890 tisíc uprchlíků. Takové číslo je podle úřadů příliš velké. Díky nasazení úřadů i obyvatel se ho však podařilo z velké části zvládnout. „Jsme ale zajedno v tom, že se situace z loňského podzimu nesmí opakovat,“ zdůraznil na konci září ministr vnitra Thomas de Maiziére.

Letos zatím dorazilo do Německa asi 210 tisíc běženců, což je výrazný meziroční pokles. Kancléřka Angela Merkelová a její CDU mimo jiné i kvůli vstřícné politice Berlína vůči utečencům utrpěla porážku v několika zemských volbách. Hlasy nespokojených Němců sbírá populistická Alternativa pro Německo.

Merkelová nedávno uvedla, že by nejraději vrátila čas a připravila zemi na uprchlickou vlnu lépe. Unijní státy včetně Německa podle ní příliš dlouho zavíraly oči před vznikající krizí u vnějších hranic Unie.

Její vláda prý ale v současné době dělá, co je v jejích silách, aby zabránila nekontrolovatelnému přílivu uprchlíků – s ním se Německo potýkalo loni v létě. Zároveň je ale spolková vláda proti maximální hranici pro příjem uprchlíků. 

K většímu zapojení přistěhovalců do společnosti vyzval v úterý prezident Joachim Gauck. Ne všechny imigrantské komunity věnují náležitou pozornost vzdělání, připustila na návštěvě v Offenbachu dosluhující hlava státu.„Stále se příliš málo imigrantů angažuje v politických stranách, sportovních klubech, rodičovských sdruženích či v obecních a městských radách,“ řekl Gauck podle agentury DPA.

Berlín reagoval na enormní příliv lidí třeba znovuzavedením hraničních kontrol nebo novým integračním zákonem, který na celoněmecké úrovni platí od začátku srpna. Díky němu už Bavorsko nařizuje uprchlíkům na tři roky místo pobytu, což má zabránit stěhování žadatelů o azyl do velkoměst a vytváření ghett.
Vzniká i poradenská centrála, která migrantům poskytne sociální asistenci. Podle de Maiziéra je třeba podpořit uprchlíky v učení jazyka a poskytnout jim péči, kterou potřebují. Dále musí být podle něj motivováni, aby hlásili nebezpečné tendence ve svém okolí. Vznikne tak prostor, v němž se uprchlíci budou moci vymezit proti radikalismu. Zrychlit se mají deportace odsouzených cizinců.

Příliv běženců vyvolává napětí v německé společnosti. Před sílící xenofobií hlavně v bývalé NDR nedávno varovala federální vláda. Ministerstvo vnitra hlásí jen pro letošek celkem 1800 politicky motivovaných trestných činů namířených proti žadatelům o azyl a uprchlíkům. Jedná se zejména o žhářské útoky na ubytovny.