Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových rozhovorů s Tureckem

Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových jednání s Tureckem. Ankara dlouhodobě usiluje o vstup do Evropské unie. Ze strany členských států ovšem čelí tvrdé kritice zejména kvůli dění v zemi po nepodařeném puči. Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik rezoluci označil za neplatnou a obvinil parlament, že v případě Turecka postrádá vizi.

Video Události
video

Události: Turecko se proti rezoluci europoslanců ohradilo

V právně nezávazném usnesení EP zároveň vyzval, aby byla ponechána možnost obnovení vstupních rozhovorů po ukončení výjimečného stavu v zemi.

„Je to zatím jen výzva vůči Evropské komisi, která zajišťuje ty přístupové rozhovory s Tureckem, a vůči Radě ministrů, která zastupuje členské státy. Ty mohou skutečně rozhodnout o tom, že budou rozhovory zmrazeny. Zatím je to tedy jen jedna z těch tří institucí a není to závazné. Ale je to silný politický signál.“

Radko Hokovský

ředitel Think-tank Evropské hodnoty

Přijetí rezoluce předcházela v úterý bouřlivá debata. Poslanci v ní kritizovali dění v Turecku, kde bylo od neúspěšného puče uvězněno zhruba 37 000 lidí a více než 110 000 osob bylo propuštěno z práce či přesunuto na nižší pozici. Naposledy Turecko nově zveřejněným výnosem zbavilo funkcí zhruba 2000 vojáků, 7600 policistů, 400 četníků a přes 5000 úředníků.

Video Zprávy v 16
video

EP vyzval ke zmrazení jednání s Tureckem

EP vyzval ke zmrazení jednání s Tureckem

Hokovský: Kdyby se dnes rozhodovalo o zahájení rozhovorů, nezačaly by

Reakce českých europoslanců

Poslanci chtějí s Ankarou jiný druh partnerství, bez členství v Unii

Někteří představitelé členských států EU, hlavně z Rakouska a Dánska, vyzvali k ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou, které oficiálně začaly v roce 2005.

Poslanci během debaty s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou vyzývali, aby Unie začala vztahy s Tureckem budovat znova od základu a uzavřela s ním jiný druh partnerství, než je členství v evropském bloku. Zdůrazňovali také, že důvodem k definitivnímu ukončení přístupových jednání by bylo znovuzavedení trestu smrti, o kterém Ankara uvažuje.

Turecko ovšem Evropské unii také pomáhá s uprchlickou krizí. Na svém území má přes dva a půl milionu uprchlíků ze Sýrie. Od dubna po dohodě s Bruselem brání plavbám člunů do Řecka a přijímá vracené migranty.

Ankara hlasování nebude brát vážně

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan už během přípravy rezoluce uvedl, že dokument nemá z jeho pohledu žádnou hodnotu. „Bez ohledu na výsledek toto hlasování nemá v mých očích absolutně žádnou cenu,“ uvedl.

Çelik prohlásil, že EP popřel evropské hodnoty a že Ankara hlasování nebude brát vážně. „Je snadné takto hovořit tam, kam nevkročil terorismus. V době, kdy Turecko, sdílející 1295 kilometrů společné hranice se Sýrií a Irákem, bojuje proti terorismu, se v Evropě místo projevení solidarity vedou nerozumné debaty bez jakékoli vize,“ řekl Çelik.

Je to „neplatná rezoluce, kterou nelze brát vážně,“ dodal na tiskové konferenci, kterou vysílala televize. Doporučil také evropským poslancům, aby vážili slova, pokud hovoří o prezidentovi Erdoganovi.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: ČTK/AP/Lefteris Pitarakis

Turecko od léta provádí plošné čistky, během kterých tvrdě postupuje vůči všem, které podezřívá z vazeb na duchovního Fethullaha Gülena. Ten je v zemi považovaný za strůjce neúspěšného převratu. Gülen, který žije v americkém exilu, nařčení odmítá.

Ankara podle Evropské unie využívá situace k pronásledování veškeré politické opozice. Roste také napětí mezi Tureckem a Spojenými státy, které jsou jeho hlavním spojencem v NATO. Washington totiž odmítá Gülena Turkům vydat.

Případ zadržených Čechů se v rezoluci EP nepromítl

Český europoslanec Jan Zahradil na Twitteru informoval, že v závěrečné rezoluci není žádné opatření, které by se týkalo dvou zadržených Čechů v Turecku. Policie je zadržela kvůli údajné příslušnosti ke kurdským milicím, jsou obviněni z poskytování zbraní a budou souzeni.