Mrtvé moře

Mrtvé moře rychle umírá, může za to i člověk, varují aktivisté

Hladina Mrtvého moře se každoročně sníží zhruba o metr. Na znepokojivá data poukázali aktivisté ze skupiny EcoPeace na Středním východě. Podle nich může za úbytek vody do značné míry člověk. Bezodtoké slané jezero se nachází mezi Izraelem, Západním břehem a Jordánskem.

Mrtvé moře leží asi 420 metrů pod hladinou světového oceánu a potřebuje vodu z přírodních zdrojů, které jej obklopují, jako je třeba řeka Jordán. V šedesátých letech ale byly některé tyto vodní zdroje odkloněny jinam. Izrael tehdy vystavěl systém potrubí tak, aby mohl zásobovat vodou celý židovský stát, připomíná americká stanice CNN.

„Není to tak, že by Mrtvé moře trestal jeden stát, spíš celý region,“ upozornil ale fotograf Moritz Kustner, který na místo jezdí fotit sérii snímků nazvanou „Umírající Mrtvé moře“.

Podle odborníků může za klesající hladinu i průmyslová těžba nerostných surovin. Mnoho vody se využívá k výrobě soli. Mrtvé moře je zdrojem minerálních látek s léčivými účinky, které se často používají v kosmetice.

Problém ale představuje i suché středovýchodní klima. Do roku 2050 by na nejníže položeném místě na zemi už žádná voda být nemusela.

Pomůže nový kanál? Ekologové varují před následky

Izrael a Jordánsko loni podepsaly dohodu, že vynaloží celkem 900 milionů dolarů na vybudování kanálu z Rudého do Mrtvého moře tak, aby byl schopen nejen zásobovat vodou Jordánce a Izraelce, ale rovněž odčerpávat asi 300 milionů kubických metrů ročně do Mrtvého moře.

„Je to nejdůležitější dohoda od mírové smlouvy s Jordánskem (v roce 1994),“ prohlásil tehdy izraelský ministr energetiky Silvan Šalom. Kanál by měl být hotov do roku 2018.

Před záměrem vlád ale varují ekologové. Podle nich by se mohl narušit křehký ekosystém Mrtvého moře – především kvůli odlišnému chemickému složení vody z Rudého moře. Hrozí prý také přesun nebezpečných řas a sinic, které škodí pobřeží Akkadského zálivu.

„Není nutné do toho ekologického rizika, které bylo prokázáno, zatahovat i Mrtvé moře. Sdílení vody je skvělé, jen z toho vynechte Mrtvé moře,“ konstatovala mluvčí Přátelé Země na Blízkém východě Mira Edelsteinová.

/*json*/{"map":{"lat":31.537459611202333,"lng":35.490288350000014,"zoom":8,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[{"lat":31.51767878128718,"lng":35.4803466796875,"type":"1","description":"Mrtvé moře"}],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/

Mrtvé moře je oblíbenou atrakcí turistů. Jde o jednu z nejslanějších vodních ploch na světě (34 procent). Pro srovnání - jeho salinita je téměř devětkrát větší než u Středozemního moře. „Je to nepřátelské prostředí, pokud ochutnáte vodu z Mrtvého moře, není jen slaná, spíš toxická,“ poznamenal fotograf Kustner.

Začátkem listopadu chtělo asi třicet plavců upozornit na klesající vodní hladinu, a tak uplavali téměř 14,5 kilometru z Jordánska do Izraele. Na sobě měli masky na ochranu očí a úst, přesto jeden z nich prohlásil, že měl pocit, jako by mu oči prožírala kyselina.

Mrtvé moře už mělo v minulosti namále

Experti před pár lety zjistili, že Mrtvé moře před desítkami tisíc let téměř nebo úplně vyschlo. Vědci z Izraele, USA, Německa, Japonska, Švýcarska a Norska odebrali vzorky ze dna v hloubce asi 235 metrů a objevili zde vrstvu kulatých kamínků, což podle nich znamená, že tam byla v minulosti pláž.

Došlo k tomu před 130 až 114 tisíci lety v takzvané době meziledové, kdy byly v oblasti teploty srovnatelné s těmi dnešními. Naopak maximální hladinu mělo Mrtvé moře před 25 tisíci lety, kdy vystoupala až na 260 metrů nad současnou úroveň.