Žádný šéf Bílého domu si netroufne změnit článek pět smlouvy NATO o vzájemné obraně států při napadení, protože smlouva je pro Ameriku a spojence klíčová a závazná. V rozhovoru pro AP to uvedl šéf Vojenského výboru Aliance generál Petr Pavel. Reagoval tak na výhrůžky budoucího prezidenta Donalda Trumpa, který během kampaně říkal, že ostatní státy musí přestat využívat štědrosti USA.
Petr Pavel: Trump se umírní, měnit článek NATO o vzájemné obraně si netroufne
Trump během kampaně zdůrazňoval, že evropští spojenci musí dodržovat své závazky a více přispívat do alianční pokladnice. Mluvil tehdy hlavně o Pobaltí, které má obavy z možné agrese Ruska. Miliardář také mluvil o NATO jako o zastaralé organizaci, která není pro Ameriku dobrá.
„Kontinuita transatlantických vztahů trvající téměř 70 let je jednoduše tak závazná, že by se žádný americký prezident neodvážil je měnit, a dokonce ani nechtěl, protože na obou stranách Atlantiku dobře víme, jak je NATO důležité pro evropské spojence i pro Severní Ameriku, ta smlouva je závazná pro nás všechny,“ zdůraznil nyní generál Pavel.
„Opravdu si myslím, že neexistuje žádná vážná hrozba, že by byly zpochybněny principy NATO,“ dodal.
USA si stěžují, že Američané platí 70 procent výdajů Aliance. Pouze čtyři další spojenci - Británie, Estonsko, Řecko a Polsko plní plán dávat na obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu. Česká republika by podle české vlády této hranice mohla dosáhnout za deset let, nyní vydává na obranu asi jedno procento HDP.
Pavel ale nevěří tomu, že by Trump skutečně váhal s obranou spojenců. „Článek pět je zcela jasný. Věřím, že tento závazek bude splněn za každé situacé,“ řekl generál, který ale apeloval na evropské země, aby skutečně plnily své závazky, jak mohou. Tento tlak na spojence je podle něj oprávněný, protože USA nesou na svých bedrech moc velkou část břemene.
Pavel: To, jak se Rusko chová, je v 21. století nepřijatelné
Alianci za zastaralou nepovažuje, naopak je podle něj stále důležitá, a to obzvlášť v době, kdy se Rusko snaží dosáhnout svých politických cílů prostřednictvím vojenské síly. Pavel to označil v 21. století za něco nepřijatelného. „Jsme svědky prvních násilných změn hranic od druhé světové války,“ upozornil generál.
Rusko anektovalo v březnu 2014 ukrajinský poloostrov Krym po referendu a poté, co na poloostrov poslalo neoznačené vojáky, aby jej obsadili. Kyjev ani Západ tehdy výsledek hlasování neuznaly a na Moskvu uvalily sankce. Rusko se také angažuje na východě Ukrajiny, kde válčí proruští separatisté s ukrajinskou armádou. Boje si vyžádaly asi 10 tisíc obětí.