Obama kritizoval státy NATO, které přispívají na obranu pod dvě procenta

Barack Obama kritizoval země Severoatlantické aliance, které nevydávají na svou obranu dohodnutá dvě procenta svého hrubého domácího produktu. Podle amerického prezidenta by to měly dokázat, když toto významné kritérium splňuje zrovna Řecko, které je přitom v ekonomické krizi. Uvedl to při své návštěvě Atén.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24 k americkým požadavkům v rámci NATO

Spojené státy už roky nesou hlavní tíži výdajů NATO a stále silněji volají po vyšším podílu Evropy na její vlastní obraně. Kritikou takzvaných černých pasažérů, kteří vydávají méně na obranu, než by měli, nešetřil v předvolební kampani ani zvolený americký prezident Donald Trump, jenž se ujme funkce v lednu příštího roku.

Přes dvě procenta HDP investují kromě USA a Řecka ještě Polsko, Británie a Estonsko. Česká republika je se zhruba jedním procentem HDP na 21. místě z 28 zemí Aliance.

Seznam států podle toho, kolik přispívají na obranu.

Martin Stropnický

Martin Stropnický

ministr obrany ČR

„Dnes je rozpočet na obranu 52 miliard korun. Ročně tuto částku navyšujeme zhruba o deset procent a budeme ji navyšovat dál. Současným tempem máme šanci se na dvě procenta HDP dostat někdy kolem roku 2025.“

Martin Stropnický

ministr obrany ČR

Řecko přitom po finanční krizi, která vypukla v roce 2008 a kvůli které nebylo schopné splácet své dluhy, zažilo nejhorší hospodářský propad od druhé světové války.

Výměnou za tvrdá úsporná opatření od roku 2010 obdrželo od zahraničních partnerů tři záchranné programy. Obama v Řecku zopakoval, že ekonomická záchrana Řecka se neobejde bez umazání části jeho dluhů. 

Barack Obama

Barack Obama

americký prezident

„NATO je nadále základním kamenem naší bezpečnosti a bude pokračovat, i když dojde ve Spojených státech ke změně vlády. Demokratická i republikánská administrativa uznávají, že Aliance je naprosto klíčová a transatlantické vztahy jsou základním kamenem nejen naší bezpečnosti, ale i prosperity.“

Barack Obama

americký prezident

Mogheriniová je pro užší vztah EU a NATO

O obraně jednali také ministři členských zemí Evropské unie. Šéfka unijní diplomacie Frederica Mogheriniová při té příležitosti připomněla, že EU chce intenzivněji pracovat na vlastní obraně a bezpečnosti. Zároveň uvedla, že spolupráce s NATO je pro Unii absolutní prioritou. Zesílení spolupráce je podle Mogheriniové způsob, jak posílit vazby Evropy přes Atlantik. 

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Virginia Mayo

„V posledních 24 hodinách jsme s ministry zahraničí a obrany vedli intenzivní diskuse o obranném balíku, který dokončíme včas pro prosincový summit EU,“ prohlásila Mogheriniová. 

Francouzský ministr obrany Jean-Yves Le Drian označil nynější rozhodnutí za „krok ke strategické autonomii“ Evropské unie, jeho německá kolegyně Ursula von den Leyen zase – stejně jako někteří další ministři – poznamenala, že má sympatie k Trumpovým požadavkům na vyšší evropské vojenské výdaje. 

Stropnický: Mluví se o společném výcviku a navýšení financí

Podle českého ministra zahraničí nejde o budování evropské armády, kterou zmiňoval šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a v minulosti také český předseda vlády Bohuslav Sobotka.

„Mluví se o lepším plánování, společném výcviku, o více financích,“ upozornil Martin Stropnický (ANO). Britové podle něj například přestali blokovat navýšení rozpočtu Evropské obranné agentury (EDA), který má dosáhnout přibližně 31 milionů eur.

„Nemluvíme v žádném případě o teritoriální obraně evropských států,“ zdůraznil s tím, že to je podle příslušného pátého článku Washingtonské smlouvy rolí NATO. Šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg se úterní diskuse ministrů obrany EU v Bruselu už tradičně zúčastnil. Zájem EU o silnější obranu při příchodu uvítal.

Video Studio ČT24
video

Stropnický: Na dvě procenta HDP máme šanci se dostat v roce 2025