Polsko se na svátek nezávislosti obléklo do červené a bílé. V národních barvách se v řadě měst odehrála veřejná shromáždění. Nejnapjatější byla situace ve Varšavě, kde se sedm tisíc policistů snažilo udržet pořádek, zatímco se zde konaly tři velké pochody najednou: nacionalistů, antifašistů a občanský, čili protivládní.
Oslavy polské nezávislosti ke sjednocení rozhádané země nepomohly
Celé Polsko se zahalilo pod červenobílé vlajky. Jen v hlavním městě se sešly desítky tisíc lidí, ohlášeno bylo dvacet shromáždění. Všichni mluví o jednotě, ale přitom oslavují zvlášť.
„Polsko je silně rozdělené a k získání jednoty je nutná dlouhá a složitá cesta,“ uvedl bývalý prezident Bronislaw Komorowski.
Ani na slavnostní mši v nově otevřeném chrámu ve Varšavě se zástupci politické scény nedokázali modlit společně. Přišli jen stoupenci vládní strany Právo a spravedlnost. Její předseda tvrdí, že Polsko musí začít bojovat za ohroženou svobodu a suverenitu. „Dnes musíme vést těžký boj a my ten boj vést budeme,“ ujistil Jaroslaw Kaczynski.
Události: Oslavy polské nezávislosti provázely protesty (zdroj: ČT24)
„Pokud předseda vládní strany říká, že Polsko není svobodné, pak je to samozřejmě velmi špatný signál. Ale kdo ví, jaké má představy o světě,“ reagoval lídr Výboru na obranu demokracie Mateusz Kijowski.
O rozdělené společnosti svědčí i hesla a projevy. Zatímco zástupci opozice hovoří o ohrožení demokracie, pak příznivci současné vlády mluví o tom, že pravými vlastenci jsou jen oni.
Výbor na obranu demokracie přitáhl do ulic tisíce svých stoupenců. Odsoudili poslední kroky konzervativního kabinetu, zejména snahy zakázat potraty a podmanit si veřejnoprávní média. Na početnějším pochodu, který svolala nacionalistická hnutí, zněla zcela jiná hesla: „Polsko jen pro Poláky“, „Polsko je katolické“, „Pryč s muslimy“ nebo„Lvov patří Polsku“.
GALERIE
Oslavy dne nezávislosti provázely v Polsku demonstrace
Ministr vnitra Mariusz Blaszczak po skončení varšavských demonstrací řekl, že podle policejního odhadu se (nacionalistického) pochodu nezávislosti zúčastnilo 75 000 lidí, protifašistické manifestace asi 900 lidí a občanské demonstrace 10 000 lidí. Organizátoři z řad Výboru na obranu demokracie a opozice odhadli počet účastníků na 60 000. A nacionalisté tvrdili, že shromáždili v ulicích 100 000 lidí.
V minulosti docházelo v Polsku při oslavách nezávislosti k potyčkám pořádkových sil s nacionalisty, napadeno bylo i ruské velvyslanectví. Až na výbuchy dělbuchů a petard ale policie hlásila klid. „Nedošlo k vážnějším incidentům, nikoho jsme nezadrželi,“ oznámil mluvčí varšavské policie.
Nejen spory o směřování země, ale hlavně o smolenskou tragédii před šesti lety, při níž zahynul prezident Lech Kaczynski, Poláky dělí. „Jednotu velmi potřebujeme. Bez ohledu na rozdílné názory. Když je Polsko rozdělené, je slabší. Jednotné je silnější,“ nabádá prezident Andrzej Duda. Jenže ani vláda spolu s prezidentem ani opozice si nechtějí podat ruku. Po oslavách Dne nezávislosti mají k jednotě ještě dál.
Polsko získalo samostatnost před 98 lety, 11. listopadu 1918, Německo podepsalo příměří končící první světovou válku a ve Varšavě převzal vojenskou moc velitel polských legionářů Józef Pilsudski. Krátce před tím byl propuštěný z německého vězení a vypravený do vlasti zvláštním vlakem z Berlína. Polsko pod Pilsudského vedením se poté zhostilo úlohy nárazníku mezi bolševiky v Rusku a revolucionáři v Německu.
Józef Pilsudski