Arabské jaro stálo Blízký východ stovky miliard, reformy se navíc nepovedly

Kvůli arabskému jaru přišly blízkovýchodní země od roku 2011 o 614 miliard dolarů (přes 15 bilionů korun). Ve své zprávě o tom píše hospodářská a sociální komise OSN pro západní Asii (ESCWA). Protesty svrhly režimy ve čtyřech státech a vedly k válce v Libyi, Sýrii a Jemenu, jež trvají dodnes.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj ČT: Blízký východ je na tom ekonomicky velmi špatně

Ztráta 614 miliard dolarů odpovídá šesti procentům hrubého domácího produktu těchto zemí v letech 2011 až 2015. ESCWA výpočet odvodila z ekonomického růstu předpokládaného před začátkem demonstrací.

Do projekce jsou zahrnuty i země, které sice přímo revolucí neprošly, ale nesou následky v podobě přílivu uprchlíků, ztráty turistů i příjmů. „Ekonomická situace v regionu je velmi složitá. Pokles byl umocněn pádem cen ropy, což je zde velmi důležitý hospodářský ukazatel, který ovlivňuje stoupání či klesání HDP jednotlivých ekonomik,“ upozornil zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Komise OSN: Regionální ztráty v důsledku arabského jara 5.33 MB

Arabské jaro odstartovala v prosinci roku 2010 smrt tuniského prodavače, který se upálil na protest proti nezaměstnanosti a korupci. Následovala vlna protivládních nepokojů, které se dál šířily arabským světem.

„Názor takzvané arabské ulice je, že arabské jaro nevzniklo přímo v těchto zemích, ale že to bylo ovlivněno různými faktory. Arabské veřejné mínění má tendenci důvěřovat různým konspiračním teoriím, tedy že do toho byl zataženo CIA, Mosad, EU, NATO, Rusko, Čína, Saúdská Arábie atd.“

Jakub Szántó, zpravodaj ČT

Třeba v Egyptě a Libyi po letech padli diktátoři – proti Muammaru Kaddáfímu dokonce zasahovalo NATO.

V Sýrii politické protesty přerostly ve vleklou občanskou válku, do níž zasahují cizí státy – Rusko na straně syrského režimu, mezinárodní koalice v čele s USA na straně opozice. Ekonomická ztráta tam od roku 2011 dosáhla 259 miliard dolarů.

Reformy nenaplnily očekávání, píše odborná komise OSN

V zemích, kde se kvůli arabskému jaru změnily režimy, se přitom novým vládám nepodařilo prosadit ekonomické reformy. Ty by umožnily naplnit očekávání, kvůli nimž demonstrace začaly, podotýká ve zprávě ESCWA.

Nejúspěšnější byly protesty v Tunisku. Loňským laureátem Nobelovy ceny míru se stal tuniský kvartet pro národní dialog - čtyři organizace, které se zasadily o demokratizaci země v době, kdy byla na prahu občanské války.