Ženy, které se vzepřely IS. Sacharovovu cenu má dvojice iráckých jezídek

Letošními držitelkami prestižní Sacharovovy ceny za svobodu myšlení jsou irácké jezídky Nadja Muradová a Lamíja Adži Bašárová. Europoslanci je ocenili za snahu bojovat proti sexuálnímu násilí a zotročování žen stoupenci takzvaného Islámského státu (IS). Muradová už letos získala mezinárodní Cenu Václava Havla.

Video Zprávy v 16
video

Sacharovova cena pro jezídky, které uprchly před IS

V srpnu 2014 obklíčili vesnici Kočo v oblasti Sindžár na severu Iráku bojovníci IS. Zabili šest stovek mužů a chlapců, včetně šesti bratrů Muradové. Nadja tehdy přišla celkem o osmnáct členů rodiny. Poté sloužila bojovníkům v Mosulu jako sexuální otrokyně.

„Islamisté se na ženách a dětech dopouštěli zvěrstev, nemohla jsem se na to dívat,“ prohlásila Muradová, které pomohla jedna rodina v Mosulu a v listopadu 2014 se jí podařilo utéct. O útoku proti jezídům promluvila poprvé loni v prosinci v Radě bezpečnosti OSN s požadavkem na jejich ochranu a zastavení jejich genocidy. Nyní žije v exilu.

IS unesl Bašárovou, když jí bylo 16 let

Bašárová rovněž pocházela z vesnice Kočo. Radikálové z IS ji unesli, když jí bylo pouhých šestnáct let, a drželi ji jako zajatkyni dvacet měsíců. Jezídka se mnohokrát pokoušela neúspěšně utéct, nakonec se jí to ale přece jen podařilo.

Výbuch miny ji ale připravil o pravé oko, na které nevidí, a tvář má celou zjizvenou. Stejně se ale považuje za šťastlivce a děkuje muži, který ji ze zajetí propašoval. „Díky bohu se mi nakonec podařilo dostat pryč od těch bezvěrců. I kdybych přišla o obě oči, stálo by to za to, protože jsem přežila,“ konstatovala Bašárová.

Lamíja Adži Bašárová
Profil

Lamíja Adži Bašárová

Do zajetí Islámského státu se dostala v srpnu 2014. Při útoku islamistů na jezídskou vesnici u města Sindžár v severním Iráku, kde Bašárová žila se svou rodinou, tehdy pravděpodobně zahynuli její matka i otec.

Islamisté poté drželi Bašárovou 20 měsíců jako sexuální otrokyni. „Předávali si mě jeden druhému,“ popsala hrůzné zážitky. Kromě sexuálního zneužívání byla také neustále bita.

Letos v březnu se jí na pátý pokus podařilo uprchnout, cesta za svobodou ale měla tragické následky.

Obě její společnice, osmiletá dívka a dvacetiletá žena, zahynuly při výbuchu nášlapné miny, Bašárová při výbuchu přišla o pravé oko, to levé má poškozené a celou tvář má pokrytou jizvami.

Nakonec se dostala do rukou kurdských milic a v nemocnici si ji vyzvedl její strýc.

V zajetí IS nadále zůstává její devítiletá sestra, dalším jejím sestrám a bratrovi se podařilo uprchnout. Sestry nyní žijí v Německu, bratr ve stejném městě jako strýc Muradové, v oblasti kontrolované kurdskými milicemi.

Obě ženy se po útěku staly ztělesněním hlasu jezídské komunity z Iráku. „IS je pyšný na to, co udělal jezídům. Využívá je jako lidské štíty. Nemohou uniknout. Pravděpodobně budou zavražděni. Kde je svět? Kde je lidskost?“ ptala se Muradová v europarlamentu. O pomoc žádala i americký Kongres.

Slavnostní předání ceny se uskuteční ve Štrasburku 14. prosince. „Nadja a Lamíja jsou inspirující ženy, které ukázaly neuvěřitelnou odvahu a lidskost tváří v tvář opovrženíhodné brutalitě. Jsem hrdý, že byly oceněny,“ prohlásil bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt, který vede v europarlamentu liberály.

„Je velmi symbolické a významné rozhodnutí podpořit tyto dvě přeživší, které přišly do Evropy jako uprchlíci. Evropský parlament je nyní podpořil nejen v boji za důstojnost pro každého, ale i v boji vypovídat o těchto zvěrstvech.“

Martin Schulz, šéf europarlamentu

Jeho kolegyně Beatriz Becerraová Basterrecheaová řekla, že obě ženy si mohly vybrat být oběťmi, ale místo toho se rozhodly jinak, aby pomohly všem ženám a dívkám, které zůstávají v rukou teroristů. „Bojovaly za spravedlnost pro oběti genocidy jezídů,“ dodala.

Lamíja Adži Bašárová
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Balint Szlanko

„Určitě je velmi důležité, aby jejich statečnost a vytrvalost byly oceněné, i jako projev úcty k ženám. Jako žena jejich osud velmi silně prožívám, a tak si myslím, že je to velmi významné a symbolické gesto podpory,“ řekla europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Jaromír Štětina (TOP 09) přesně před rokem navštívil jeden z velikých táborů pro jezídy v severním Iráku. „Viděl jsem podmínky, v jakých žijí, a vyslechl jsem příliš mnoho příběhů, abych nezůstal lhostejný k osudu těchto žen. Zaslouží si tu cenu,“ uvedl.

Džihádisté považují jezídy za uctívače ďábla

Jezídové jsou náboženská komunita žijící především v severním Iráku. Čítá na 400 tisíc lidí. OSN odhaduje, že členové IS při zabírání území povraždili na pět tisíc jezídských mužů. Jako otroky využívají až 3500 lidí – hlavně ženy a děti.

Jezídi v uprchlickém táboře
Zdroj: ČTK/AP/Khalid Mohammed

V právní pomoci postiženým se angažuje právnička, lidskoprávní aktivistka a manželka slavného herce George Clooneyho Amal Clooneyová, se kterou se Muradová několikrát sešla.

V náboženství jezídů se mísí řada vlivů – od islámu přes křesťanství až po zoroastrismus. Příslušníci IS je označují za uctívače ďábla.

Nadja Muradová
Profil

Nadja Muradová

Je členka irácké jezídské menšiny. V srpnu 2014 ji jako devatenáctiletou unesli bojovníci Islámského státu (IS) z její vesnice a tři měsíce ji drželi jako sexuální otrokyni. Nakonec se jí podařilo ze zajetí utéci a stala se mluvčí tisíců žen znásilňovaných bojovníky IS.

Islámští bojovníci tehdy vtrhli do vesnice v Sindžáru v severním Iráku, kde Nadja bydlela, zabili šest set lidí, hlavně mužů (včetně šesti vlastních a nevlastních bratrů Nadji), a mladší ženy vzali do zajetí jako sexuální otrokyně. Muradová, která se narodila v roce 1993, při útocích IS přišla celkem o osmnáct členů rodiny, včetně matky, která byla podle slov Nadji „příliš stará na to, aby se stala sexuální otrokyní“.

Byla držena v otroctví v Mosulu, bita a znásilňována, když se pokoušela uniknout. Po třech měsících se jí povedlo utéct a členové rodiny žijící v sousedství ji propašovali na pas své dcery z území kontrolovaného stoupenci IS a pomohli jí dostat se do uprchlického tábora v Duhúku v severním Iráku. Odtud odcestovala do Stuttgartu. 

Letos v lednu irácká vláda nominovala Muradovou za její aktivity na Nobelovu cenu za mír, nominaci podpořil také norský poslanec Audun Lysbakken. Loni v listopadu vystoupila před Radou bezpečnosti OSN a letos v září byla jmenována vyslankyní dobré vůle OSN za důstojnost lidí přeživších obchodování s lidmi.

Europoslanci už ocenili Mandelu, konžského lékaře či saúdského blogera

Sacharovova cena dostala jméno po sovětském vědci a disidentovi Andreji Sacharovovi. Je určena osobnostem, skupinám a organizacím, které podle europoslanců dosáhly významného pokroku při obraně lidských práv, demokracie, právního státu a svobody myšlení. S oceněním je spojená finanční odměna ve výši 50 tisíc eur (asi 1,35 milionu korun).

Evropský parlament cenu uděluje od roku 1988, kdy ji získal Nelson Mandela. O rok později si ji převzal Alexander Dubček. Předloni europoslanci ocenili konžského lékaře Denise Mukwegeho, který ve své vlasti pomáhá obětem znásilnění. Při přebírání ceny tehdy upozornil, že v Kongu se po znásilnění vzpamatovávají statisíce žen.

Loni cenu obdržel saúdskoarabský bloger Raíf Badáví. V roce 2012 byl zatčen a za údajnou urážku islámu na svém webu byl odsouzen k desetiletému trestu vězení, tisíci ranám bičem a pokutě v přepočtu 6,5 milionu korun. Předseda europarlamentu Martin Schulz při slavnostním vyhlášení vybídl Rijád, aby blogera propustil.

Demonstrace na podporu Raífa Badávího
Zdroj: ČTK/PA
Autor: Ryan Remiorz

Naději získat ocenění měl letos kromě jezídek také bývalý šéfredaktor tureckého opozičního listu Cumhuriyet Can Dündar, který je ve své zemi pronásledován za zveřejnění informací o tureckých dodávkách zbraní syrským povstalcům, což Ankara popírá. Za vyzrazení státního tajemství byl odsouzen v nepřítomnosti na více než pět let vězení. V květnu se také stal terčem atentátu, z něhož vyvázl.

Dalším nominovaným byl vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev. Z poloostrova uprchl do ukrajinského exilu poté, co se dostal do konfliktu s ruskou okupační správou omezující práva jeho krajanů. Svého času jako sovětský disident také protestoval proti sovětské okupaci Československa v roce 1968.