Ministři obrany zemí NATO probrali detaily vyslání vojenských praporů do Pobaltí a Polska v rámci snahy odradit Moskvu od případné agrese. Do Polska má kupříkladu zamířit asi 900 amerických vojáků, do Estonska zase 800 Britů. „(Prapory) vysílají nezpochybnitelný signál, že NATO je jednotné,“ oznámil po ministerském jednání v Bruselu šéf NATO Jens Stoltenberg.
Prapory NATO v detailu. Na 800 britských vojáků zamíří do Estonska
Příprava jednotek pokračuje dostatečným tempem tak, aby prapory začaly být rozmísťovány na jaře příštího roku a plných schopností dosáhly do léta 2017, sdělil šéf Aliance.
Summit NATO ve Varšavě počátkem prázdnin rozhodl, že součástí snahy Aliance odradit Rusko od možné agrese bude rozmístění asi 4000 vojáků v trojici pobaltských zemí a v Polsku. Američané budou tvořit páteř jednotky v Polsku, Britové v Estonsku, Kanaďané v Lotyšsku a Němci v Litvě.
Stoltenberg nyní doplnil, že Albánci, Italové, Poláci a Slovinci slíbili pomáhat svým kanadským partnerům v Lotyšsku. Kanada tam předpokládá rozmístit necelých 500 vojáků. Belgičané, Chorvaté, Francouzi, Lucemburčané, Holanďané a Norové se přidají k asi 500 Němcům v Litvě.
Dánsko a Francie přispějí do praporu vedeného Británií v Estonsku, kam Londýn předpokládá vyslat asi 800 vojáků. Asi devíti stovkám Američanů v Polsku nabídli pomoc Rumuni a Britové.
Český ministr obrany Martin Stropnický (ANO) oznámil, že Česko se v příštím roce do těchto jednotek nezapojí. Přibližně 150 českých vojáků se ale bude po tři měsíce podílet na výcviku svých pobaltských kolegů v rámci paralelní společné akce zemí takzvané visegrádské skupiny, tedy ještě Polska, Slovenska a Maďarska.
O pomoc žádají i Rumuni – budou vyslyšeni
Ministři obrany probírali také možnosti, jak posílit obranu a schopnost odstrašení v oblasti Černého moře. Po podpoře volají po ruské anexi ukrajinského Krymu především Rumuni. Stoltenberg oznámil, že ačkoliv plány v této části Evropy jsou méně pokročilé než v Pobaltí, slíbili už i zde přispět Kanaďané, Němci, Nizozemci, Poláci, Turci i Američané.
Šéf NATO zopakoval, že alianční reakce je proporční a jejím cílem není konflikt vyprovokovat. Dialog s Ruskem je podle něj žádoucí, a tak není v brzké budoucnosti vyloučena schůzka Rady NATO–Rusko na velvyslanecké úrovni.