Ruské válečné lodě si ve Španělsku nenatankují, Moskva stáhla žádost

Ruská ambasáda ve Španělsku stáhla žádost o to, aby ruské válečné lodě směřující k Sýrii mohly dotankovat palivo v severoafrické enklávě Ceuta. Španělsko původně s žádostí ruské strany souhlasilo, po kritice ze strany ostatních členských států NATO ale oznámilo, že své rozhodnutí ještě přehodnotí. Aliance se obává, že právě díky přítomnosti letadlové lodě Admirál Kuzněcov mohou Rusové ještě zesílit bombardování syrského Aleppa.

Video Události
video

NATO kritizovalo Rusko kvůli jeho vojenským aktivitám

Ruská ambasáda podle agentury Reuters neoznámila, proč se nakonec rozhodla svou žádost stáhnout.

Obavy z toho, že letadlovou loď, která vplula ze severního Ruska podél norských břehů, Lamanšským průlivem a Gibraltarskou úžinou do Středozemního moře, mohou Rusové využít i k náletům na Aleppo, vyjádřil v úterý i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ve středu dodal, že je na Španělsku, jak se rozhodne, Madrid podle něj ale o obavách Severoatlantické aliance ví.

Španělské ministerstvo uvedlo, že ruskému námořnictvu dovoluje tankovat ve svých přístavech dlouhodobě, každou žádost ale dosud posuzovalo odděleně. Ruským lodím umožňuje ve Středozemním moři tankovat i Řecko a Malta.

Letadlovou loď Admirál Kuzněcov doprovází raketový křižník Petr Veliký a protiponorkové lodě Severomorsk a Viceadmirál Kulakov.

Součástí ruské flotily ve Středomoří je už řada torpédoborců, výsadkových lodí a lodí s protiponorkovými vrtulníky. Počátkem října se do oblasti přesunula ruská korveta Miraž vyzbrojená raketami s plochou dráhou letu a dvě korvety Serpuchov a Zeljonyj Dol, na jejichž palubě jsou rakety s plochou dráhou letu Kalibr.

Video Zprávy v 16
video

Ruské lodě ve Španělsku tankovat nebudou

Ruské lodě ve Španělsku tankovat nebudou

Zpravodaj ČT: Ruská letadlová loď má prý u Sýrie zůstat až pět měsíců

 

Stoltenberg: Kroky Moskvy příliš důvěry nevzbuzují

Podle generálního tajemníka NATO Stoltenberga nepomohlo dosavadní jednání Ruska ve vojenské oblasti ke snížení napětí a zlepšení vztahů s Aliancí. Všichni členové Aliance podle něj sdílejí obavy z toho, že skupina lodí okolo ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov může být použita k intenzivnějším útokům na civilisty v obleženém Aleppu.

Obnovené útoky na Aleppo a civilisty v něm generální tajemník NATO označil za „hanebné“, neboť prohlubují humanitární katastrofu. „Vyzývám Rusko, aby ukázalo skutečnou snahu o obnovu příměří a umožnilo humanitární přístup do Aleppa,“ poznamenal.

Ministři obrany členských států NATO se sjeli na dvoudenní jednání do Bruselu, kde chtějí v první řadě rozpracovat závěry prázdninového summitu Severoatlantické aliance ve Varšavě.

Země by tak měly pokročit se vznikem čtyř vícenárodních praporů ve třech pobaltských zemích a Polsku a také diskutovat o alianční reakci na sílící ruskou přítomnost v oblasti Černého moře. Rumunsko a Bulharsko mají obavy, že také zde se Rusové začnou chovat podobně agresivně jako v Baltském moři.

Alianci znervózňují i ruské střely v Kaliningradu

„Rusko ztrojnásobilo rozpočet na obranu. Mohutně investuje do moderního zbrojního vybavení. Uspořádalo velká neohlášená vojenská cvičení blízko hranic NATO,“ varoval Stoltenberg. Kreml v posledních měsících převezl do Kaliningradu střely Iskander, které jsou schopné nést jaderné hlavice. Podle odhadů mají dolet 500 až 700 kilometrů.

V takovém případě by v hledáčku byla i Praha. „Když vidíte ty kružnice, tak to je docela znepokojující. A myslím si, že u nás v České republice se to podceňuje,“ upozornil český ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Po sérii incidentů, kdy se například ruská letadla nebezpečně blízko přiblížila k aliančním letounům a lodím, začalo NATO s Ruskem jednat o způsobech, jak na Baltu bezpečnost posílit. Dialog podle Stoltenberga pokračuje a Aliance je otevřena dalšímu svolání Rady NATO-Rusko, kde by se věc mohla dál probírat.

Šéf NATO přitom vyčetl Rusku i anexi Krymu a vojenskou přítomnost na východě Ukrajiny. Podle něj je ruské vojenské chování celkově hluboce znepokojující.