Dóm v Ulmu se stal veřejným záchodkem. Moč rozežírá jeho základy

Základy gotického dómu v Ulmu, jenž je se 162 metry nejvyšším kostelem světa, ohrožují žíravé látky obsažené v lidské moči. Radní jihoněmeckého města na Dunaji proto už letos zdvojnásobili pokuty za močení u chrámu na 100 eur (2700 korun). Zatím to ale nijak nepomohlo.

Věž dómu v Ulmu
Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE Autor: Walter G. Allgoewe

Obří věž velechrámu je dominantou Ulmu a magnetem pro noční hýřily, kteří si potřebují ulevit. Činitelé zodpovědní za udržování budovy chrámu nyní podle místního listu Südwest Presse zjistili, že soli a kyseliny z moči rozežírají kamenné základy budovy.

„Sleduji to už půl roku a vždy znovu vidím, že je to tady pokryté močí a zvratky,“ řekl listu Michael Hilbert, jenž má na starosti údržbu budovy. S ohledem na blížící se slavnosti vína a vánoční trhy na přilehlém náměstí vyzval Hilbert organizátory těchto akcí, aby se postarali o zajištění dostatečného množství veřejných záchodků.

Dóm v Ulmu je nejvyšší církevní stavbou světa
Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE
Autor: Ullrich Gnoth

Mluvčí města listu přiznala, že „dokud tady budou lidé“, bude těžké najít dokonalé řešení, město si ale podle ní v této věci „vede velmi dobře“. Připustila však, že výrazně zvýšená pokuta za močení na kostel a ani posílení policejních hlídek na náměstí zatím situaci nezlepšily.

Základy velechrámu v Ulmu byly položeny v roce 1377, jeho stavba se ale táhla až do roku 1890. Po svém dokončení překonal ulmský dóm tehdejší nejvyšší stavbu na světě, kolínskou Katedrálu svatého Petra.

/*json*/{"map":{"lat":48.39903406796244,"lng":9.992336592882598,"zoom":18,"mapTypeId":"hybrid"},"markers":[],"polylines":[],"circles":[],"polygons":[],"rectangles":[]}/*json*/