JAR nezadržela prezidenta Súdánu. A nechce mít už nic společného s Mezinárodním trestním soudem

Jihoafrická republika vypovídá své členství v Mezinárodním trestním soudu (ICC). Vyplývá to z vládního dokumentu, o němž informovala agentura Reuters. Jak potvrdil jihoafrický ministr spravedlnosti, příslušný zákon bude již brzy předložen v parlamentu. JAR dříve čelila kritice, že loni v červnu při zasedání zemí Africké unie v Johannesburgu nezadržela súdánského prezidenta Umara Bašíra, kterého ICC stíhá pro válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.

Umar Bašír
Zdroj: Reuters Autor: Siphiwe Sibek

Dokument podepsaný jihoafrickým ministrem zahraničí je datován z 19. října. „Jihoafrická republika shledala, že její závazky ve vztahu k mírovému řešení konfliktů jsou občas neslučitelné s výkladem Mezinárodního trestního soudu,“ stojí podle Reuters v dokumentu, jehož doručení mluvčí OSN odmítl potvrdit.

Zákon navrhuje, aby Jihoafrická republika odstoupila od takzvaného Římského statutu, který je zakládající smlouvou ICC. Tento statut je totiž „v rozporu a neslučitelný“ se zákonem o diplomatické imunitě, který v JAR platí, uvedl ministr spravedlnosti Michael Masutha. „Je třeba učinit těžkou volbu,“ dodal.

Záměr vystoupit z ICC oznámila JAR loni poté, co Pretorie sklidila kritiku za to, že nezadržela Bašíra, když byl v zemi krátce na návštěvě. Jihoafrický nejvyšší odvolací soud tehdy uvedl, že vláda Jacoba Zumy porušila závazky vůči ICC, a jednala tak protizákonně. Bašíra ICC stíhá kvůli podezření ze spáchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Bašír vládne Súdánu od roku 1989 a loni byl znovu zvolen na dalších pět let. Zatykače z let 2009 a 2010 se vztahují k událostem v západosúdánském Dárfúru. Kvůli násilí, které tam začalo v roce 2003, zemřelo 300.000 lidí a domovy opustily až tři miliony osob.

Vystoupení z ICC nedávno oznámilo i středoafrické Burundi. Politicky motivované násilí na jeho území soud vyšetřuje.