Teherán - V Teheránu odstartoval dvoudenní summit Hnutí nezúčastněných zemí (HNZ). Oficiálně ho zahájil nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, který zopakoval, že jeho země neusiluje o jaderný zbrojní program. Dodal zároveň, že trvá na právu na mírový jaderný program. Do Teheránu na vrcholnou schůzku přiletěl i Muhammad Mursí, který se tak stal prvním egyptským prezidentem, jenž navštívil Írán od přerušení diplomatických vztahů v roce 1979. Mursí kritizoval na summitu vládu syrského prezidenta Bašára Asada a jeho represivní režim. Právě Írán je přitom stoupencem Asada.
Mursí na summitu v Íránu kritizoval Asadův režim
Obě země přerušily diplomatické vztahy v roce 1979 poté, co Egypt podepsal mírovou dohodu s Izraelem, a jeho cesta do Íránu by se tak mohla stát průlomem v normalizaci vzájemných vztahů. Značnou pozornost si proto vysloužil i v íránských sdělovacích prostředcích. Televize například živě přenášela jeho přílet do země a uvítání íránským viceprezidentem Hamídem Bakáím.
„Je etickou povinností“ podporovat syrský lid proti represivnímu režimu Damašku, prohlásil Mursí a dodal, že v Sýrii je nyní revoluce. Vyzval syrskou opozici, aby se sjednotila, a apeloval na mírový přechod k demokratické vládě v zemi. Syrská delegace podle televizní stanice Al-Džazíra na protest proti Mursího projevu opustila zasedací sál. Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim projev egyptského prezidenta odsoudil jako podněcování ke krveprolití. „Mursího projev porušil tradici summitu a je považován za vměšování do vnitřních záležitostí Sýrie,“ dodal Mualim.
Egyptský prezident Muhammad Mursí:
„Solidarita s bojem syrského lidu proti represivnímu režimu je naší etickou povinností a zároveň politickou a strategickou nutností. Všichni musíme projevit solidaritu s bojem těch, kteří touží po svobodě a spravedlnosti v Sýrii.“
Summit Hnutí nezúčastněných zemí
Chameneí prohlásil, že jaderné zbraně nemohou poskytnout bezpečnost ani nedokážou posílit politickou moc, naopak jsou pro obojí hrozbou. V projevu, který přenášela íránská státní televize, také kritizoval Radu bezpečnosti OSN, jejíž „nelogická a nespravedlivá struktura umožňuje Spojeným státům vnucovat světu šikanující způsoby“.
Na summit do Íránu přiletěl i generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který v projevu před nejvyššími íránskými představiteli kritizoval popírání holocaustu a odmítání práva Izraele na existenci. "Odmítám jakékoli hrozby členského státu OSN zničením jiného nebo urážlivé
poznámky popírající historické události, jako je holocaust,„ řekl Pan Ki-mun, aniž Írán přímo jmenoval. “Tvrdit, že Izrael nemá právo na existenci nebo ho popisovat rasistickými výrazy, je nejen špatné, ale podkopává to samotné principy, jež jsme se všichni zavázali dodržovat," dodal. K překvapení íránské vlády také vyjádřil vážné obavy nad stavem lidských práv v hostující zemi.
Summit Hnutí nezúčastněných zemí
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád opakovaně popřel holocaust a tento měsíc Izrael označil za „rakovinný nádor“. V roce 2005 způsobil poprask, když bylo citováno jeho prohlášení, že by Izrael měl být „vymazán z mapy“. Odborníci na perštinu ale uvádějí, že korektnější překlad jeho poznámky by měl znít: „Izrael musí zmizet ze stránek času.“
Jednat se bude i o situaci v Sýrii
Írán doufá, že mu summit za účasti světových představitelů pomůže posílit pozici na mezinárodním jevišti. Na programu jednání je mimo jiné krize v Sýrii, problematika lidských práv a jaderné odzbrojení.
Prezidenti Íránu a Egypta jednali o Sýrii i vztazích obou zemí
Situace v Sýrii a bilaterální vztahy byly tématy dnešního rozhovoru mezi Mursím a Ahmadínežádem, k němuž se sešli v Teheránu na okraj summitu. Oba se shodli na nutnosti vyřešit krizi v Sýrii diplomatickou cestou a zabránit jakékoliv zahraniční intervenci. „Zabíjení v Sýrii nic nepřinese a je zapotřebí zorganizovat svobodné volby,“ řekl Ahmadínežád s tím, že je také nutno zabránit jakékoliv intervenci „NATO a utlačovatelských zemí“, jimiž obvykle označuje západní země. Mursí uvedl, že problémy Sýrie lze dát do pořádku jedině „s pomocí vlivných zemí regionu, jako je Írán“.
Oba prezidenti diskutovali rovněž o způsobech, jak obnovit diplomatické vztahy mezi oběma zeměmi, které už přes třicet let neexistují. Írán zrušil diplomatické styky s Egyptem v roce 1980 krátce po islámské revoluci na protest proti tomu, že Egypt v předchozím roce uzavřel mírovou smlouvu s Izraelem.
Mursí po schůzce s Ahmadínežádem z Íránu odjel, předtím ještě předal Íránu předsednictví HNZ.
Muhammad Mursí a Mahmúd Ahmadínežád