Britské zemědělství začíná mít problém. Avizovaný brexit, zhoršení nálad vůči přistěhovalcům i pád libry nutí sezonní dělníky poohlédnout se po práci jinde v Evropě. Potravinářství a farmářství přispívají do britské ekonomiky 108 miliardami liber ročně, i díky 80 tisícům Poláků, Bulharů a Rumunů. Ti přijíždějí vždy na několik měsíců v roce. Kolik z nich se napřesrok vrátí, ale nikdo netroufá odhadovat.
Britům se do levné dřiny nechce, zahraniční pracovníky ale odhání brexit
Britské zemědělství řeší možný odliv pracovních sil (zdroj: ČT24)
Špatně placená dřina Britům tradičně moc nevoní. Sběr ovoce běžně zajišťují dělníci z chudších zemí Evropské unie. Přicházejí jen na sezonu, v zemi trvale nežijí, a právě jim tak může brexit přístup do Británie ztížit, ne-li úplně znemožnit. „Přišel čas, kdy se to pro mě a mé kolegy asi změní, kdy toho budu muset nechat a jít pracovat pro někoho jiného,“ zmiňuje Polák Jerzy Kwapniewski.
Premiérka Theresa Mayová s oznámením brexitu dlouho otálela – až koncem září ohlásila, že začne v březnu. Britští zemědělci by ale rádi mnohem bližší termín, nejlépe ještě do konce letošního roku. „Musíme znát odpověď do Vánoc. Jinak budou velké obavy, jestli vůbec seženeme někoho, kdo napřesrok přijede a očeše nám jablka,“ uvedla farmářka Ali Capperová.
Oznámení březnového termínu navíc spustilo pád libry a dalo zahraničním pracovníkům další důvod, proč si cestu možná rozmyslet. „Když si vybírají práci v Německu, Itálii a Francii nebo na druhé straně v Británii, tak z hlediska hodnoty práce je to už tady neláká,“ dodává Capperová.
Třeba ministr zahraničí Boris Johnson ale stále tvrdí, že Británie se zbytku Evropy nijak nevzdaluje. „Sice odcházíme z Evropské unie, ale budeme mít dál přístup k obchodu se zbožím a službami v EU,“ prohlásil.
Unijní lídři přitom rozvod s Británii vidí jinak. Přístup na trh přichází v úvahu, jen pokud Britové dál zajistí svobodný pohyb zboží, služeb, kapitálů, ale i lidí. A to se Británii vzhledem k omezení migrace příliš nechce.
Donaldu Tuskovi, který vyjednávání za EU povede, se jako alternativa jeví od brexitu úplně upustit. To je ale pro Londýn zatím nepřijatelné. Na doladění vyjednávacího menu oběma stranám zbývá pět měsíců.
Britský finanční průmysl by přitom v důsledku takzvaného tvrdého brexitu - odchodu Británie z jednotného evropského trhu - mohl přijít na tržbách až o 38 miliard liber (téměř 1,2 bilionu Kč). Vyplývá to podle agentury Reuters ze studie poradenské společnosti Oliver Wyman.