Asadův režim povolil vjezd humanitárních konvojů do obléhaných míst

Syrská vláda dala souhlas s přístupem do 25 obléhaných oblastí. Na povolení pro vjezd humanitárních konvojů čekala organizace OSN. Pomoc do válkou zničených regionů teď může dopravovat do konce října. Boje o Aleppo mezitím pokračují. Podle aktivistů ze SOHR dopadly střely do blízkosti školy ve vládní části města, kde zabily čtyři děti.

Video Studio ČT24
video

Generál Šedivý: Mocnosti bojující v Sýrii nechtějí ustoupit

Podle odhadů OSN je v obležení asi 600 tisíc syrských civilistů. Diplomaté ve čtvrtek oznámili, že syrská vláda dala částečný souhlas k říjnovým humanitárním dodávkám. Umožní tak příjezd konvojů do 25 z 29 míst. Pomoc se dál nedostane do východního Aleppa a do tří oblastí v okolí Damašku.

„Zorganizovat humanitární pomoc a přesuny vozidel v dané oblasti není těžké. Problém je zajistit bezpečnost přesunovaných útvarů, aby se nestaly terčem nějakého ostřelování, ať už úmyslného, nebo neúmyslného,“ podotkl generál v záloze Jiří Šedivý.

Situace je napjatá od zářijového útoku na humanitární konvoj, při němž zemřely dvě desítky lidí. Washington oznámil, že odpovědnost nese Rusko, Moskva ale ukazuje prstem na rebely. Vinu přitom odmítá i režim v Damašku.

 

Útok na konvoj s humanitární pomocí
Zdroj: Reuters

Obyvatelé Aleppa raději zůstávají ve sklepech

Kritická humanitární situace je hlavně v Aleppu, které je od roku 2012 rozdělené na dvě části, východ ovládají povstalci, západ pak armáda. Od září tam zahynuly stovky lidí. Šéf aleppské civilní obrany Ammár Salmu oznámil, že jen od úterka přišlo v bojích ve východní části města o život 145 lidí. Častým terčem náletů jsou přitom i nemocnice.

„Pro řadu lidí je to bezvýchodná situace. Není možné se přesunovat po ulicích v okamžiku, kdy jsou bombardovány a ostřelovány dvěma válčícími stranami, které nejsou schopny se domluvit. Obyvatelé, kteří jsou tam uvězněni, nemají jiné řešení, než zůstávat někde ve sklepech, a bohužel jsou občas zasaženi z obou dvou stran,“ konstatoval generál Šedivý.

V oblasti se nicméně podařilo částečně obnovit dodávky vody. OSN se prý snaží již několik týdnů evakuovat z města zraněné a chronicky nemocné, potřebuje ale, aby začalo platit příměří.

Nálety byly po několikadenním zklidnění obnoveny v úterý. Syrská armáda boje zmírnila, aby umožnila civilistům z města odejít. S bombardováním jí pomáhají Rusové, kteří tvrdí, že útočí jen na pozice teroristů z radikální Fronty dobytí Sýrie.

Spojené státy kvůli bombardování Aleppa vypověděly s Ruskem spolupráci. Ve středu ale obě strany oznámily, že kontakty budou obnoveny na sobotním jednání ministrů zahraničí ve Švýcarsku.

„Je to mocenský boj o to, kdo bude ovládat tuto významnou část Středního východu. Zatím to nevypadá, že by Rusové chtěli ustoupit – a samozřejmě ani Spojené státy americké. Dohoda je proto složitá.“

Jiří Šedivý, generál v záloze

Povstalečtí bojovníci a civilisté ve čtvrtek souhlasili s tím, že opustí dosud obléhaná předměstí Kudsajá a Háma, která se nacházejí severně od Damašku. Umožní tak vládě, aby nad oblastí opět získala kontrolu. Vládní autobusy večer odvezly celkem 1297 lidí, včetně žen a dětí. Směřovaly do povstalecké provincie Idlib, uvedla organizace SOHR a státní agentura SANA.

Na základě podobné dohody s vládou bylo v srpnu evakuováno damašské předměstí Darája. Šéf humanitárních operací OSN tento krok tehdy přirovnal k „nucenému vysídlení“ a uvedl, že by nemělo jít o precedent pro další oblasti.

Podle Šedivého konflikt skončí teprve poté, co se mocnosti dohodnou na rozdělení vlivu v tomto prostoru. K ukončení války může podle řady analytiků přispět právě i utrpení syrských civilistů. „Myslím, že je to možné, pravděpodobně je to i určitá cesta. Ve Vietnamu významné ztráty a utrpení civilistů znamenaly, že USA – jak se říká – prohrály válku ve Spojených státech. Byl to důsledek toho, jak obyčejní lidé na válku dopláceli,“ připomněl generál.

Britové prý zvažují větší zapojení do konfliktu

Britský ministr zahraničí Boris Johnson ve čtvrtek řekl, že Londýn zvažuje vojenské zapojení do syrského konfliktu. Británie by do něj vstoupila jen jako člen koalice s účastí USA. Britský zásah ale prý není otázkou nejbližší doby. Mluvčí premiérky Theresy Mayové nicméně následně jeho slova odmítla.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na prohlášení Johnsona rychle reagoval slovy, že Rusko uvítá zapojení britské armády, pokud ale bude útočit na teroristy, nikoli na syrskou armádu.