Víc Němců má strach z útoků pravicových extremistů než z islamistů

Kvůli uprchlické vlně značně stoupne vliv islámu v zemi, obává se více než polovina Němců. Ukázal to průzkum veřejnoprávní televize ARD. Dvě třetiny dotázaných si myslí, že pravděpodobnost útoků islamistů je vysoká. Ještě víc Němců má ale obavy z útoků pravicových extremistů – více než čtyři pětiny respondentů.

Protest proti migrantům v Kolíně nad Rýnem
Zdroj: ČTK/AP Autor: Juergen Schwarz

Většina Němců si myslí, že běženci přicházejí do EU z ekonomických důvodů a že s uprchlickou vlnou proudí na starý kontinent také teroristé, vyplynulo z průzkumu, jehož výsledky zveřejnil v srpnu deník Die Welt. Víc než dvě pětiny Němců by proto raději uzavřely hranice.

Sílícího islámu se obává stále víc lidí

Nejnovější sondáž televize ARD ukázala, že se stále víc lidí obává přílišné síly islámu v důsledku příchodu velkého množství uprchlíků. Strach z těchto změn má nyní 56 procent Němců, což je o čtyři procentní body více než v květnu. Takřka polovina dotázaných má obavu, že běženci zvýší konkurenci na trhu s bydlením. Zesílení konkurence na pracovním trhu se bojí 28 procent dotázaných.

Nebezpečí útoků ze strany islamistů vidí 68 procent Němců jako velké, v případě útoků levicových extremistů je to 52 procent, u pravicových extremistů dokonce 84 procent.

S prací kancléřky je spokojeno víc Němců

Popularita německé kancléřky Angely Merkelové je ale opět na vzestupu. Spokojenost Němců s její prací stoupla za poslední měsíc o devět procentních bodů. V září byla na 45 procentech, což byl nejhorší výsledek za posledních pět let.

Masivní migrační vlna vyvolává v německé společnosti napětí. Loni přišlo do země skoro 900 tisíc žadatelů o azyl. Merkelová nedávno přiznala, že pokud by mohla, vrátila by čas a připravila by zemi na uprchlickou krizi lépe.

Federální vláda ve své zářijové výroční zprávě o stavu německé jednoty varovala před sílícími xenofobními náladami v bývalé NDR, které by mohly narušit ekonomické sbližování a sociální smír v zemi. Útoků ze strany krajně pravicových extremistů totiž dramaticky přibylo. Většinou jde o žhářské útoky na ubytovny pro běžence.

Hlasy Němců nespokojených se vstřícnou politikou Berlína vůči běžencům sbírá populistická Alternativa pro Německo (AfD), jež už je zastoupena v deseti ze šestnácti zemských sněmů v Německu. Vládnout s ní ale nikdo nechce. Že by se dostala do koalice po celostátních volbách v roce 2017, se proto neočekává.