Přežil vězení, přestřelku i cestu přes moře. Od svého snu je uprchlík stále daleko

Co čeká uprchlíky při čekání na azyl? (zdroj: ČT24)

Josue pochází z jednoho z nejnebezpečnějších míst k životu, z centrální Afriky. Není divu, že chtěl co nevidět pryč. Po přesunu do Libye si ale příliš nepolepšil. Dostal se do vězení a naději na zdolání Středozemního moře přinesla až vlna povstání. Jen letos dorazilo právě ze Subsaharské Afriky do Itálie na 150 tisíc lidí. Jedním z nich je i Josue.

Příliv uprchlíků z Libye pokračuje. Jen od pondělka jich do Itálie dorazilo přes 10 tisíc a mnozí se připravují na dlouhé měsíce čekání kvůli azylu. Sám Josue o tom může vyprávět. V jednom z největších center pro uprchlíky v Evropě přebývá čtyři měsíce.

Do svého snu – být stavařem v Německu – má zatím daleko, a proto požádal o přemístění. V pořadníku mají přednost Eritrejci a Syřané. Ti, co se rozhodli v zemi zůstat, se pět hodin týdně učí italsky. Na udělení azylu přitom mohou čekat i déle než rok.

Od začátku roku už odcestovalo do Evropy přes Středozemní moře více než 300 tisíc migrantů a uprchlíků. Dalších 235 tisíc lidí se v Libyi k cestě do Itálie teprve chystá, uvedl na konci září vyslanec OSN v zemi Martin Kobler.

Hlavní „záchytná“ místa migrantů ve Středomoří
Zdroj: UNHCR

Právě Itálie letos opět čelí vysokému přílivu přistěhovalců z Afriky a v podstatě nemá proti příchodu běženců obrany. Běžence, které zachytí na moři, totiž podle mezinárodních zákonů i etických pravidel musí převážet na nejbližší evropské území, což je v tomto případě Itálie.

Procedura vracení těch, kterým není uznán azyl, pokud se sami nevydají dál na sever, je v praxi zdlouhavá a může se protáhnout na měsíce až roky. Navíc by musela být zajištěna spolupráce zemí původu s jejich zpětným přijetím, což zatím, jak ukazují zkušenosti, prakticky nefunguje. S Libyí, jejíž území si rozdělilo několik válčících frakcí, není praktická dohoda tohoto typu zatím možná.