První prohra polské vlády. Úplný zákaz potratů neprošel parlamentem

Polský parlament odmítl návrh zákona zakazujícího potraty ve všech případech kromě těch, kdy je matka v přímém ohrožení života. Vládní konzervativci podpořili občanskou iniciativu v prvním čtení, což vyhnalo do ulic desetitisíce žen během takzvaných černých protestů. Od kontroverzního návrhu se pak distancovala i premiérka. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase je to vůbec poprvé, co vláda ustoupila tlaku veřejnosti.

Takzvané černé protesty v Polsku
Zdroj: REUTERS Autor: Kacper Pempel

Do vlády se po schválení dokumentu v prvním čtení pustila řada aktivistek s tím, že se kabinet snaží omezit práva žen a občanské svobody. V desítkách polských měst se v pondělí konaly mohutné protesty a stávka žen, do nichž se zapojilo na 100 tisíc lidí. Řada Polek se oblékla do černého nebo si připnula černou stužku. 

Premiérka Beata Szydlová pak zdůrazňovala, že její vláda za návrhem nestojí a ani na něm nepracuje. Pro odmítnutí zákona nakonec hlasovalo 352 z 428 přítomných poslanců. Jen 58 zákonodárců bylo proti. „V Polsku byli vždycky stoupenci potratů, ale zaručuji vám, že dnes jich je víc a je to jenom kvůli vám!“ uvedla poslankyně opoziční Občanské platformy Joanna Muchová.

Premiérka navíc zákonodárcům sdělila, že do konce roku vláda připraví program na podporu rodin vychovávajících děti s postiženími či po komplikovaném těhotenství. Ona sama i její kabinet prý učiní vše pro ochranu života.

„Šéf vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński přiznal, že další prosazování zákona by mohlo mít negativní dopad. Je to vůbec poprvé, co jeho strana prohrála a ustoupila tlaku veřejnosti i části Evropského parlamentu, který včera ostře kritizoval dění v Polsku a situaci žen,“ prohlásil zpravodaj ČT Miroslav Karas.

„Vládní strana Právo a spravedlnost teď tvrdí, že jí nikdy o zákaz potratů nešlo, natož o trestání žen a lékařů. To, že Szydlová ustoupila, lze považovat za neúspěch PiS. Vládní poslanci, kteří návrh horlivě podporovali, hlasovali najednou jinak než před týdnem.“

Miroslav Karas, zpravodaj ČT

Polská premiérka Beata Szydlová
Zdroj: Reuters
Autor: Kacper Pempel

Současný zákon o interrupcích platí v Polsku od roku 1993 a patří mezi nejvíce restriktivní v Evropě. Umožňuje umělé přerušení těhotenství ve třech případech: když je ohrožen život nebo zdraví matky, jestliže prenatální vyšetření odhalí nevratné poškození plodu, anebo když je otěhotnění důsledkem znásilnění nebo incestu.

Církev má velký vliv, biskupové ale trestání žen nepodpořili 

Navržený zákon počítal s dalším zpřísněním pravidel. Potraty by podle něj byly zcela zakázány s jedinou výjimkou, v případě ohrožení života matky. Lékařům hrozilo až pětileté vězení. Návrh vzešel z proti-interrupční občanské iniciativy, které se podařilo shromáždit 450 tisíc podpisů.

„Myslím, že je to dáno silným vlivem katolické církve v Polsku, která se dostává do takové situace, že může rozhodovat o právech žen a dovoluje si takto prosazovat silně restriktivní nároky na to, jak se ženy mají chovat,“ reagovala na prvotní odsouhlasení kontroverzního dokumentu polská novinářka Barbara Sierszula. Na dvacet milionů žen v Polsku jsou katoličky.

Ve výsledku ale nepodpořila návrh ani katolická církev, říká zpravodaj BBC ve Varšavě Adam Easton. Těsně před hlasováním prý polští biskupové učinili prohlášení, že jsou sice proti potratům, nemohou ale podpořit trestání žen za to, že interrupci podstoupily.

Video Zprávy v 16
video

Polský Sejm odmítl téměř úplný zákaz potratů

Polský Sejm odmítl téměř úplný zákaz potratů

Zpravodaj ČT o návrhu zákazu potratů: První neúspěch polské vlády

V zemi se uskuteční ročně méně než 2000 legálních potratů. Nevládní organizace ale odhadují, že interrupci podstoupí v zahraničí každý rok sto až sto padesát tisíc Polek.