Dohoda o míru vznikala roky, kolumbijské příměří ale na konci října skončí

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos oznámil, že příměří mezi vládou a povstalci z FARC platí do 31. října. Vyjednavači z obou táborů už jednají na Kubě o úpravách mírové dohody, kterou Kolumbijci těsně odmítli v referendu. Smlouva měla ukončit 52 let trvající válku. Prezident se ve středu sešel s exprezidentem Alvarem Uribem. Ten Santose viní ze „zaprodání země levicové guerille“.

Příznivci mírové dohody z řad studentů
Zdroj: REUTERS Autor: John Vizcaino

Prezident Santos dal najevo, že se nevzdá a hodlá dosáhnout smíru přijatelného pro většinu kolumbijské společnosti. Také rebelové jsou údajně připraveni udržet klid zbraní a upravit dohodu.

„Štváčství lidí, kteří chtějí sabotovat tento důstojně dosažený mír, nikdy nebude silnější než pocit harmonie, inkluze a sociální spravedlnosti,“ prohlásil vrchní velitel FARC Timoleón Jiménez zvaný Timošenko po příletu do Havany.

„A od té doby bude pokračovat válka?“ reagoval Jiménez na prezidentovo oznámení, že příměří platí jen do konce měsíce. Podle některých expertů se Santos takto snaží vytvořit nátlak na vyjednavače FARC, aby se co nejdříve domluvili na úpravě dohody, a ukončili tak nejistotu po prohraném referendu.

Části kolumbijské společnosti v čele s exprezidentem Uribem vadí, že čelní představitelé povstalců uniknou trestu a že se budou moci zapojit do politického života. Budou moci kandidovat už v roce 2018 v prezidentských a parlamentních volbách a až do roku 2026 mají garantováno deset křesel v parlamentu.

Santos s Uribem bývali spojenci, za posledních šest let se ovšem nesetkali, protože prezident začal vyjednávat s FARC, což Uribe zásadně odmítl.

Kolumbijský exprezident Alvaro Uribe
Zdroj: REUTERS
Autor: John Vizcaino

Jaké změny odpůrci dohody žádají?

  • Rebelové, kteří budou shledáni vinnými, se nebudou moci ucházet o veřejnou funkci.
  • Lídři FARC půjdou za spáchané zločiny do vězení.
  • Povstalci by měli zaplatit obětem odškodné z nezákonných zisků.
  • V kolumbijské ústavě by neměly nastat žádné změny.

Pro dohodu se v lidovém hlasování vyslovilo 49,8 procenta voličů, zatímco proti bylo 50,2 procenta. Výsledek je velkým překvapením, neboť průzkumy odhadovaly schválení dohody téměř dvěma třetinami voličů. Do výsledku se promítl i fakt, že k urnám přišlo pouze 37 procent lidí, což bylo způsobeno zřejmě i prudkým deštěm spojeným s hurikánem Matthew.

Evropská unie mezitím kvůli výsledku referenda zrušila plánovanou půjčku ve výši zhruba 600 milionů eur (16,2 miliardy korun), kterou měla Kolumbie dostat. Podle Ivana Korčoka ze slovenského ministerstva zahraničí ale unijní podpora mírovému úsilí v zemi pokračuje. Platí také vymazání FARC ze seznamu teroristických organizací, a to na zkušební půlrok.

Video Horizont ČT24
video

FARC: Z rebelů hájících práva zemědělců se stali zabijáci

Zářijový podpis dohody ukončil padesátiletý konflikt

Dohodu o 297 stranách podepsaly obě strany na konci září po čtyřech letech vyjednávání, a oficiálně tak ukončily 52 let trvající konflikt, kvůli němuž zemřelo na 260 tisíc lidí a ze sedmi milionů dalších udělalo uprchlíky. 

Levicoví radikálové ovládali třetinu země. Vše začalo jako hájení práv a půdy drobných zemědělců a propagace ultralevicových postojů, postupně to ovšem přerostlo v guerillovou válku plnou vražd, únosů i obchodů s drogami, z nichž rebelové získávali peníze.

V současné době má FARC asi sedm tisíc bojovníků a stejný počet lidí jej aktivně podporuje. Podle dohody musí do půl roku odevzdat zbraně pozorovatelům OSN.