WikiLeaks slibuje další data, která zahýbou volbami v USA

Amerika i svět se prý mají každý týden až do konce roku na co těšit. Server WikiLeaks, který proslul zveřejňováním tajných vládních depeší či jiných důvěrných a kontroverzních informací, ještě do listopadových prezidentských voleb v USA zveřejní další zásadní materiály týkající se kampaně ve Spojených státech. Oznámil to zakladatel portálu Julian Assange.

Assangeův videopřenos při desátém výročí Wikileaks
Zdroj: Reuters

Assange podrobnosti o dokumentech připravovaných ke zveřejnění nesdělil. Pouze uvedl, že se nebudou týkat pouze kampaně samotné, „ale i reakcí vlád či států, které materiály vyvolaly“. Odmítl však spekulace, že terčem odhalení bude především demokratická prezidentská kandidátka Hillary Clintonová.

Právě kandidátku demokratů v posledních měsících server WikiLeaks – respektive jím zveřejněné informace – nevykresloval příznivě. Zemětřesení znamenal hlavně únik tisíců vnitrostranických e-mailů, který doprovázel sjezd demokratů v srpnu.

Únik mimo jiné odhalil, že stranické vedení během primárek stranilo Clintonové na úkor jejího konkurenta Bernieho Sanderse. Kvůli tomu rezignovala i předsedkyně Demokratické národní komise Debbie Wassermanová-Schultzová.

Jiné e-maily zase naznačovaly odměnu konkrétním sponzorům – tedy získané pozice ve federálních výborech a komisích.

Aktuálních dokumentů ke zveřejnění je podle Assange zhruba milion a týkají se nejen amerických voleb, ale také tří blíže neupřesněných vlád. V plánu je každý týden do konce letošního roku vystavit na webu část dat.

Assange rovněž hovořil o chystaných změnách v organizaci a financování WikiLeaks a že hnutí brzy umožní požádat o členství. Cílem je rozšířit spolupráci s dalšími médii.Assange promluvil přes videoskype u příležitosti desátého výročí startu WikiLeaks. Od roku 2012 přebývá na ekvádorském velvyslanectví v Londýně z obavy před stíháním. Obává se, že ho Británie v případě zadržení vydá do Švédska, kde je stíhán kvůli údajnému znásilnění z roku 2010. Právě přes tuto zemi by pak mohl putovat do Spojených států kvůli kontroverzním krokům WikiLeaks.

Komise pro lidská práva při Radě OSN v únoru uvedla, že Británie a Švédsko Assange zadržují svévolně a Australan by měl být osvobozen a odškodněn. Švédská prokuratura však reagovala tím, že zpráva OSN nemění její závěry z předběžného vyšetřování a že znovu požádá o možnost výslechu Assange.

Policista před ekvádorským velvyslanectvím v Londýně
Zdroj: ISIFA
Autor: Dan Kitwood/Getty Images
Americká justice viní zakladatele serveru WikiLeaks z vyzrazení tajných informací. Projekt vznikl v roce 2006 a od začátku se zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů. Velký poprask způsobil v roce 2010, kdy na webu zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či v Afghánistánu.

WikiLeaks zveřejnil na čtvrt milionu tajných dokumentů, které mapují fungování americké diplomacie od roku 1966 až do února 2010. Mimo jiné obsahují důvěrnou komunikaci více než 270 zastupitelských úřadů po celém světě.