Kolumbie v šoku. Lidé řekli „ne“ historické mírové dohodě s povstalci

Kolumbijci v referendu těsně odmítli mírovou dohodu mezi vládou a radikálním levicovým hnutím FARC. Kritikům smlouvy se nelíbilo, že je k rebelům příliš měkká, protože jim umožňuje znovu vstoupit do společnosti, vytvořit politickou stranu a uniknout trestu. Země se tak ocitá na prahu nejistoty, zda nebude desítky let trvající válka pokračovat.

Někteří Kolumbijci výsledek hlasování oplakali
Zdroj: REUTERS Autor: John Vizcaino

Historickou dohodu podepsaly obě strany na konci září a oficiálně tak ukončily 52 let trvající konflikt, jenž si vyžádal 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků. Jde o vůbec nejdelší válku v Latinské Americe.

Celkem 50,2 procenta kolumbijských voličů ale nyní podmínky dohody odmítlo. Předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že dohodu podporují téměř dvě třetiny voličů. „Je to bezpochyby komplikace. Myslím, že velká část kolumbijské společnosti, a možná ještě více mezinárodní veřejnosti je opravdu velmi překvapená výsledky,“ poznamenala děkanka Filozofické fakulty v Hradci Králové Pavlína Springerová.

Kritici smlouvy tvrdí, že podmínky byly nastaveny vůči rebelům příliš shovívavě. „Hlasoval jsem ne. Nechci učit mé děti, že vše může být odpuštěno,“ řekl agentuře Reuters pětatřicetiletý Alejandro Jaramillo, kterého rozčílilo hlavně to, že rebelové nebudou souzeni. 

„Všichni jsme oběti FARC a chceme novou dohodu, ne jim dát do rukou celou zemi.“

Kolumbijka Claudia

Kampaň namířenou proti dohodě vedl exprezident Alvaro Uribe. Všichni Kolumbijci podle něj touží po míru, ale dohoda nutně potřebuje úpravy. „Chceme přispět k národní dohodě a být vyslyšeni,“ řekl. 

„V kampani bylo trochu hysterie. Uribe varoval, že se vůdce rebelů může stát dalším prezidentem. Ano, dojde k transformaci FARC na politickou stranu, dle mého názoru by ale ve volbách nedopadla dobře. Že by se strana vzešlá z guerrily nějakým způsobem podílela na politickém fungování v Kolumbii, to se nejspíš nestane,“ míní odborník na Latinskou Ameriku Martin Rey. Zdůraznil také, že zločiny proti lidskosti by i podle stávající dohody trestány byly.

V mírovém procesu chce pokračovat vláda i povstalci

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos prohlásil, že výsledky respektuje a příměří bude pokračovat. S politickými stranami bude hledat způsoby, jak pokračovat v mírovém procesu. Vyšle také vyjednavače zpět na Kubu, kde dohoda vznikala. „Nevzdám se. Budu se snažit o mír do poslední chvíle, než mi vyprší mandát, protože jedině tak zanecháme našim dětem lepší zemi,“ konstatoval Santos.

Kolumbijské referendum
Zdroj: REUTERS
Autor: Jaime Saldarriaga

V jednání o míru se chce angažovat i FARC, sdělil velitel rebelů Timoleon Jimenéz zvaný Timošenko. Lituje prý toho, co nazval „destruktivní sílou těch, kteří zaseli nenávist a zášť a ovlivnili stanovisko kolumbijské populace“.

„S ohledem na dnešní výsledek víme, že výzvy pro naše politické hnutí jsou větší než kdy v historii a vyžadují více snahy pro vytvoření trvajícího a stabilního míru.“

Timoleon Jimenéz, velitel rebelů

Účast v referendu byla jen 37 procent - zřejmě i kvůli hurikánu Matthew, který přinesl do oblasti silné deště. Podle Springerové přišlo málo lidí i kvůli tomu, že průzkumy hovořily tak jednoznačně pro dohodu, že lidé v klidu zůstali doma.

Video Studio 6
video

Kolumbijci odmítli klíčovou mírovou dohodu s rebely

Kolumbijci odmítli klíčovou mírovou dohodu s rebely

Rey: V kampani byla hysterie, zločiny proti lidskosti by trestány byly

Schmidtmajerová: Jen velmi málo Kolumbijců válka nezasáhla

Springerová: Dohodě uškodily průzkumy před referendem

Plán B chybí, odzbrojování rebelů pozastaveno

Odmítnutí dohody v referendu podle agentur uvrhá zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta. Ten ještě před hlasováním prohlásil, že nemá žádný plán B a v případě odmítnutí dohody se Kolumbie vrátí do války. Po referendu se ale snažil Kolumbijce uklidnit, že stabilita země není ohrožena.

Přerušen ale nyní bude proces odzbrojování příslušníků FARC, který začal minulý týden. Jedním z možných scénářů dalšího vývoje je ratifikace dohody v parlamentu nebo ve zvláštním ústavním shromáždění, napsala agentura AP.

„FARC se svým způsobem vyčerpal. Budou se chtít dohodnout nadále, protože už s tím nepočítali, už se připravovali na odzbrojování, je ale otázka, kam až budou ochotni ustupovat. Silné trumfy ale v rukou nemají.“

Martin Rey, odborník na Latinskou Ameriku

Trvalý mír není udržitelný bez spravedlivého rozdělení pozemků a nerostného bohatství. Z Česka do Kolumbie míří odborníci na problematiku restitucí půdy, kteří nabídnou své znalosti a zkušenosti v této oblasti. Mise probíhá na základě už dříve odsouhlaseného zákona, odmítnutí mírové dohody ji proto neovlivní.

„Myslím, že největší problém je v tom, že organizacím, které spáchaly největší zločiny, byly nabídnuty velmi liberální tresty. Navíc jim byly nabídnuty posty ve vysokých politických místech. Podle konzula lidí, kteří nebyli vůbec postiženi (válkou), je velmi málo. Myslím, že je velmi těžké smířit se s tím, že někdo, kdo vám někoho zabil, ublížil mu, tak se mu víceméně nic nestane,“ poznamenala ředitelka Krajského pozemkového úřadu pro Jihočeský kraj Eva Schmidtmajerová.

Rebelové z FARC v roce 1999
Zdroj: REUTERS

Financování FARC? Třeba z drog a výkupného 

Radikálně levicové hnutí FARC má v současnosti zhruba 7000 členů. Založil ho v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána), který povstalce vedl až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 tisíc členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.