S kanibaly musíme bojovat, řekl Zeman na rhodském fóru. Co je Jakuninova akce zač?

S kanibaly nelze diskutovat jako s vegetariány, protože jsme pro ně potrava. Musíme s nimi bojovat. Na konferenci Dialog civilizací na Rhodu to řekl v souvislosti s islámským terorismem český prezident Miloš Zeman, který na akci mluvil v době, kdy jsou významní evropští státníci na pohřbu izraelského exprezidenta Šimona Perese. Za akcí stojí výzkumný ústav ruského oligarchy Vladimira Jakunina, který má blízko k Putinovi a USA ho zařadily na sankční list. Institut sídlí v Berlíně a vznikl letos z Jakuninova fóra. Jeho cílem je prý „ochrana různorodých idejí a duchovních a kulturních hodnot lidstva“. „Prodloužená ruka Kremlu nyní sahá až do Berlína,“ okomentoval to HlídacíPes.org. Na rhodské fórum ale jezdí i emeritní profesoři či zástupci UNESCO.

Miloš Zeman s Vladimirem Jakuninem
Zdroj: ČTK Autor: Michal Kamaryt

Na Peresův pohřeb nakonec odjeli premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Zeman zaslal izraelskému prezidentovi Reuvenu Rivlinovi kondolenční telegram. „Velmi jsem přemýšlel nad tím, že na pohřeb dorazím. Ale jsem zvyklý plnit svoje sliby. A když jsem slíbil organizátorům, že přijedu na Rhodos, tak jsem sem i přijel. Šimona Perese jsem ale měl velmi rád. Kdybych neměl tento závazek, jeho pohřbu bych se zúčastnil,“ řekl Zeman v rozhovoru pro TV Barrandov.

Huntingtonův Střet civilizací je velmi realistický, upozornil Zeman

Na konferenci v Řecku český prezident hovořil rusky. Prohlásil, že Islámský stát je něco jako „sociální rakovina“ nebo „anticivilizace“, která se nadále šíří mimo Irák a Sýrii a chce zničit existující civilizace.

„Pojem civilizace je velmi nejasný, a pokud nejsme schopni definovat hranice tohoto pojmu – jinými slovy říci, co civilizace není – je to jen prázdná diskuse. To je důvod, proč je velmi důležité mít na paměti hlavní knihy, které byly věnovány dialogu civilizací,“ konstatoval Zeman.

Prezident připomněl Fukuyamovo dílo Konec dějin a poslední člověk, které považuje za utopické, naopak za velmi realistické označuje Huntingtonův Střet civilizací. „Po více než dvaceti letech vidíme, že Huntington měl pravdu a Fukuyama se mýlil,“ zdůraznil Zeman.

„Když řešíme různé formy civilizací, mějte na paměti, že můžeme vést dialog s vegetariány, ale nemůžeme ho vést s kanibaly, protože s kanibaly nemůžeme diskutovat o tom, jaké jídlo máme nejraději, když pro ně představujeme potravu,“ varoval Zeman s tím, že místo diskuse je s těmito kanibaly nutné bojovat.

Prezident nedávno na půdě OSN prohlásil, že islámský terorismus je jako metastázující rakovina a kritizoval OSN za její nečinnost. Cestu vidí v koordinované vojenské akci, na které by se podíleli všichni stálí členové Rady bezpečnosti.

Václav Klaus a Miloš Zeman
Zdroj: ČTK
Autor: Josef Vostárek

Před dvěma lety Zeman na Rhodu přirovnal válku na Ukrajině ke chřipce. Zároveň vyzval ke zrušení protiruských sankcí, které jsou podle něj zbytečné a kontraproduktivní.

„Mají opačný efekt, než očekávali jejich autoři. Mezi civilizovanými státy je zapotřebí rozvíjet dialog, založený na principu výměny výrobků, kapitálu a samozřejmě informací, bez žádné cenzury,“ prohlásil tehdy Zeman. Podle opozice svými výroky zostudil Česko.

Na konferenci dorazil letos poněkolikáté i bývalý český prezident Václav Klaus.

Z fóra se stal výzkumný institut

Letošní dvoudenní fórum Dialog civilizací s názvem Chaos rozmanitosti: Naléhavá výzva k dialogu je už čtrnácté v řadě. Mezi hlavní témata patří „Civilizace proti novému barbarství“, „Alternativní ekonomické modely“, „Humánní ekologie“ nebo „Usmíření Východu a Západu“.

Na Rhodu se pravidelně setkávají nevládní organizace, představitelé veřejných a státních institucí, osobnosti akademické sféry a zástupci kulturních, duchovních, obchodních a mediálních organizací z celého světa. 

Mezi řečníky jsou i emeritní profesoři

Na letošní akci jsou mezi hlavními řečníky kromě Zemana i emeritní profesor sociologie z Univerzity v Leedsu Zygmunt Bauman, vysoký představitel OSN z Aliance pro civilizace Nassir Abdulaziz Al-Nasser, ředitel Ukrajinského institutu strategií globálního vývoje a adaptace Viktor Levickij, expert na politickou teorii lord Maurice Glasman z Londýnské metropolitní univerzity, zástupkyně ředitele Institutu orientálních studií UNESCO Laura Jerekeševa, emeritní profesor mezinárodního práva z Princetonské univerzity Richard Falk nebo slovenský premiér Robert Fico, který ale odjel na Peresův pohřeb.

Tentokrát konferenci nepořádá Světové veřejné fórum, které mělo ústředí ve Vídni, ale výzkumný ústav Dialog civilizací sídlící v Berlíně, do něhož se fórum letos transformovalo. Zakladatelem a šéfem think-tanku je Jakunin, spolupředsedou pak rakouský politik Walter Schwimmer, který mezi lety 1999 až 2004 působil ve funkci generálního tajemníka Rady Evropy.

„Pořadatel akce Dialog civilizací sídlí v Berlíně, tedy ve Spolkové republice Německo. Jde o evropskou akci, která je velmi důležitá – sejdou se tam nejen významní politici, ale i významné akademické kapacity,“ prohlásil ještě před začátkem konference Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček s tím, že „jezdit jen na nekontroverzní akce nepřináší žádné výsledky“.

Vladimir Jakunin (vpravo) s Vratislavem Mynářem a Hynkem Kmoníčkem
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

Kořeny organizace sahají podle informací institutu do roku 2001, kdy byla jednomyslně přijata Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní rozmanitosti a Valné shromáždění OSN představilo globální agendu pro dialog mezi civilizacemi.

Fórum na webu píše, že staví na liberalismu a humanitárních hodnotách. Mezi jeho hlavní cíle patří vytvoření efektivních nástrojů k řešení globálních problémů, ochrana a podpora různorodých idejí, ale i duchovních a kulturních hodnot lidstva a vytvoření prostoru pro konstruktivní dialog mezi předními civilizacemi dnešního světa za účelem porozumění a spolupráce při boji s extremismem a terorismem.

„Jakunin se doposud na evropském sankčním seznamu nenachází. Může tudíž nadále cestovat na svou konferenci, která se koná v pětihvězdičkovém hotelu na řeckém Rhodosu. Jeho aktivity – včetně protiamerického a prokremelského pohledu na svět – nevadí ani účastníkům Dialogu civilizací.“

HlídacíPes.org

Institut spolupracuje s řadou organizací, jako je mimo jiné UNESCO, Arabský vzdělávací institut nebo Mezinárodní asociace pro interkulturní vzdělávání (IAIE). 

Zemanův přítel Jakunin: Ze člena KGB vědátorem

Zakladatel a pořadatel fóra Jakunin pracoval přes dvacet let pro KGB a je to blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina. Po anexi Krymu byl zařazen na sankční seznam USA. Jakuninovy obchodní aktivity byly několikrát terčem stížností a žalob ruského protikorupčního aktivisty Alexeje Navalného. Jakunin ale jeho obvinění kategoricky odmítl.

Loni v srpnu opustil post ředitele železnic a odmítl navrhovanou kandidaturu na člena horní komory ruského parlamentu. Dal přitom najevo, že se hodlá zabývat právě vědeckou činností v oblasti mezinárodních vztahů.

Jakunin se rád vrací do Česka a chválí Zemana. „Mám pocit, že v současnosti osobnost prezidenta Zemana značně přesahuje ostatní evropské státníky. Pokud se dá dnes ještě o nějakých státnících v Evropě hovořit,“ prohlásil loni na jaře.

Ocenil tehdy i Zemanovu plánovanou účast na oslavách sedmdesátého výročí konce druhé světové války v Moskvě. „Už jen samotná skutečnost, že prezident Zeman přiletí navzdory silné kritice do Moskvy, je projevem politického hrdinství a státní samostatnosti,“ řekl Jakunin.

Český prezident létal na Rhodos už dříve jako soukromá osoba

Zeman začal podle dostupných informací létat na Rhodos před deseti lety jako soukromá osoba. Podle Ovčáčka představil Zemana Jakuninovi šéf komunistů Vojtěch Filip, ten to ale odmítá. Další zdroje ze Zemanova okolí ukazují, že Jakunin se dlouhodobě znal s bývalým vysokým důstojníkem komunistické armády Zdeňkem Zbytkem, který krátce po 17. listopadu 1989 potvrdil, že armáda byla stále připravená a vyzývala k potrestání demonstrantů.

V minulosti měl Zbytek velmi blízký vztah se současným prezidentem a byl jedním z členů klubu přátel Miloše Zemana. Později se z něj vyvinula politická skupina SPOZ, která podporovala Zemana v prvních přímých prezidentských volbách a tím mu pomohla dostat se na Hrad. V minulosti měl Zbytek Zemana osobně provázet na rhodská fóra, uvádí nedávná studie think-tanku Evropské hodnoty s názvem Schéma vlivu Ruské federace v ČR.