Ve věku 93 let zemřel bývalý izraelský prezident Šimon Peres. Informovala o tom izraelská tisková agentura INA a zprávu potvrdil jeho osobní lékař a zároveň zeť Rafi Walden. Peres prodělal před dvěma týdny mrtvici a od té doby byl v kritickém stavu. V úterý se jeho stav prudce zhoršil, lékaři zjistili, že utrpěl nevratné poškození mozku. Státní pohřeb bývalého prezidenta byl stanoven na pátek.
Poslední z generace zakladatelů židovského státu. Zemřel bývalý izraelský prezident Šimon Peres
Izraelský rozhlas uvedl, že Peres zemřel ve 3:40 místního času v Tel Avivu. V průběhu rána vystoupí jeho příbuzní na tiskové konferenci. Vzhledem k vysokému věku měl Peres již zdravotní problémy.
Na začátku roku byl po slabším infarktu hospitalizován. Asi týden před mozkovou příhodou lékaři Peresovi úspěšně voperovali kardiostimulátor.
Byl jedním ze zakladatelů státu Izrael. Našim lidem sloužil ještě předtím, než jsme vůbec měli vlastní zemi. Neúnavně pracoval pro Izrael od jeho prvního dne až po poslední den svého života.
Státní pohřeb Šimona Perese se uskuteční v pátek. Podle agentury AP to řekla jeho někdejší poradkyně Jona Bartalová. Na páteční pohřeb přijede například americký prezident Barack Obama, někdejší prezident Bill Clinton, francouzský prezident Francois Hollande anebo britský princ Charles. S odvoláním na izraelskou diplomacii to uvedla agentura AP.
Izraelská diplomacie původně uvedla, že přijede i Hillary Clintonová. Mluvčí izraelského ministerstva zahraničí ale později upřesnil, že účast americké prezidentské kandidátky ještě není jistá.
Podle mluvčího izraelského ministerstva zahraničí Emanuela Nahšona přiletí i kanadský premiér Justin Trudeau. Mezi očekávanými smutečními hosty, o kterých informují izraelská média, je i německý prezident Joachim Gauck, australský premiér Malcolm Turnbull, rumunský prezident Klaus Iohannis či mexický prezident Enrique Peňa Nieto. V americké delegaci bude i šéf diplomacie USA John Kerry. Českou vládu bude na pohřbu zastupovat ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Zúčastní se ho i předseda Senátu Milan Štěch, kterého o to požádal prezident Miloš Zeman.
Izraelské televizní stanici Channel 10 rovněž sdělila, že před pohřbem bude Peresovo tělo ve čtvrtek vystaveno v budově parlamentu (Knessetu). Dodala, že tyto plány jsou v souladu s přáním zesnulého.
Události: Státní pohřeb Šimona Perese se uskuteční v pátek (zdroj: ČT24)
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že kvůli úmrtí Perese svolal na dopoledne mimořádné zasedání vlády. Po něm se má sejít zvláštní výbor, který se bude zabývat přípravou státního pohřbu.
Podle Hollanda byl jedním z nejhorlivějších obránců míru
Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua byl exprezident Šimon Peres „vizionářem s pohledem upřeným do budoucnosti“. „Jeho zájmem byla rovněž i bezpečnost, sílu Izraele upevnil mnoha způsoby,“ uvedl šéf izraelské vlády. „Jako muž, který se zajímal také o mír, pracoval až do konce svých dní na usmíření s našimi sousedy, které by vedlo k lepší budoucnosti našich dětí,“ dodal.
Na Peresovo úmrtí pak reagovali i světoví státníci. Prezidenti Německa a Francie Joachim Gauck a Francois Hollande vyzdvihli úsilí, které zesnulý izraelský exprezident věnoval za dosažení míru s Palestinci.
„Šimon Peres ovlivnil Izrael tak jako žádný jiný politik. Sloužil své zemi v různých funkcích, s pevnými zásadami, pokud šlo o bezpečnost Izraele, a se silnou vůlí, když šlo o pokrok mírového procesu s Palestinci,“ reagoval Gauck.
Jeho život ve službě míru a usmíření může být příkladem pro mladé lidi.
Hollande označil Perese za jednoho z „nejhorlivějších obránců míru“ a za opravdového přítele Francie. „Šimon Peres od nynějška patří k historii, která mu byla společníkem v jeho dlouhém životě,“ uvedl také francouzský prezident.
Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová ocenila, že nikdy neztratil naději na mír. „Prezident Peres věřil, že nejlepším způsobem, jak sloužit izraelskému státu a jak zajistit bezpečí izraelského lidu, je mír s Palestinci. Můžeme jen uctít jeho památku závazkem, že přispějeme k usmíření a naplníme jeho vizi dvoustátního řešení,“ dodala.
Zármutek nad Peresovým úmrtím vyjádřili i Obama a jeho předchůdci v úřadu amerického prezidenta George W. Bush a jeho otec George Bush starší. „Šimon Peres inspiroval svět svou vrozenou lidskostí a slušností,“ dodal Bush mladší s tím, že izraelský exprezident přispěl k „vydláždění cesty k míru, po které budoucí generace půjdou jednoho dne bok po boku“. Bill a Hillary Clintonovi uvedli, že přišli o přítele. Byl „géniem s velkým srdcem; využíval své dary k tomu, aby nastínil budoucnost tvořenou usmířením, nikoli konfliktem“, dodali.
Bývalý britský premiér Tony Blair, který byl rovněž zmocněncem takzvaného blízkovýchodního kvartetu, tedy zemí a organizací usilujících o řešení krize na Blízkém východě, uvedl, že Peresovo „odhodlání pro mír a jeho víra, že právě toto řešení je v zájmu země, kterou miloval, z něj udělaly vizionáře, jehož vize nebudou nikdy zapomenuty“.
Český premiér Bohuslav Sobotka vyjádřil soustrast občanům Izraele i blízkým bývalého prezidenta. „Sdílím smutek nad úmrtím této velké osobnosti státu Izrael, který patří k tradičním přátelům a spojencům České republiky,“ připomněl premiér tradičně silný vztah mezi Českem a Izraelem. Řekl také, že Blízký východ potřebuje politiky, jako byl Peres, aby skončilo násilí a náboženský fundamentalismus. „Jsem přesvědčen, že mírové dohody z Osla, na jejichž uzavření se podílel, jsou i dnes možnou cestou k nalezení míru na Blízkém východě,“ dodal Sobotka.
Prezident Miloš Zeman napsal v kondolenci svému izraelskému protějšku, že byl Peres nadějí na spravedlivý a mírový Blízký východ: „Šimon Peres se celým svým životem stal symbolem nejen Státu Izrael, ale také nadějí na nový, spravedlivý a mírový Blízký východ. Byl živým důkazem toho, že i nemožné se může stát možným, máme-li k tomu odvahu.“
Naopak kriticky se na adresu zesnulého Perese vyjádřilo palestinské radikální hnutí Hamas, které je Spojenými státy a mnoha dalšími zeměmi považováno za teroristickou organizaci. Mluvčí Hamasu Samí abú Zuhrí agentuře AP řekl, že „Palestinci jsou šťastní, že zemřel zločinec, který způsobil prolévání jejich krve“. Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, který podporuje vytvoření palestinského státu vedle Izraele, se zatím ke smrti Perese nevyjádřil.
Nositel Nobelovy ceny, jednou prezident, dvakrát premiér
Peres měl politickou kariéru jako málokterý blízkovýchodní představitel. Jeho životem se vlastně promítá celá historie jednoho státu. V parlamentní lavici strávil Šimon Peres půlstoletí, nejrůznější posty vystřídal ve dvanácti vládách a dvakrát izraelský kabinet sám vedl – paradoxně však nikdy volby do Knessetu nevyhrál. Vše si vynahradil v roce 2007, kdy se stal prezidentem.
Zřejmě málokdo by zkraje jeho kariéry sázel, že v roce 1994 Peres obdrží Nobelovu cenu za mír. Právě on se vrhnul na jeden z důležitých úkolů formujícího se státu Izrael: vyzbrojování a armádní zakázky se zahraničím šly převážně přes něj a pomáhaly formovat pozdější pověst izraelského vojska. Měl údajně výrazněji promlouvat do jaderného programu, jehož existenci ale Izrael nikdy nepotvrdil.
Palestinský předák Jásir Arafat, izraelský ministr zahraničí Šimon Peres a izraelský premiér Jicchak Rabin při přebírání Nobelovy ceny míru v roce 1994
Politiku, do které jej zasvětil již koncem 40. let pozdější první izraelský premiér David ben Gurion, Peres nikdy neopustil. Po vzniku Izraele byl jmenován náměstkem generálního ředitele ministerstva a roku 1953 se ve věku pouhých 29 let stal vůbec nejmladším člověkem, který byl jmenován na post generálního ředitele ministerstva obrany. Měl na starosti nákup zbraní a navazování strategických spojenectví, která byla pro nově vzniklý stát velmi důležitá.
Díky Peresovu zprostředkování získal Izrael vyspělé francouzské bojové stíhací letouny Dassault Mirage III, nařídil výstavbu jaderného reaktoru v Dimoně a v roce 1956 společně s Francií a Spojeným královstvím dojednal tajnou trojstrannou dohodu, na jejímž základě byla téhož roku zahájena Sinajská válka.
Za svou neochvějnou víru v mírový proces s Palestinci byl však často považován za naivního. Zejména pravicí byl přitom Šimon Peres mnohokrát okřikován za příliš snílkovské a někdy i údajně propalestinské postoje. Rozhodný zastánce míru v oblasti jednou přirovnal jednání s Palestinci k jabloni, na jejíž plody je třeba čekat.
Přesto i on prodělal v tomto směru vývoj. Ještě v polovině 90. let byl spíš pro vznik jordánsko-palestinské federace, až v červnu 1999 se poprvé vyslovil pro nezávislý palestinský stát.
Chci vidět, jak se z Izraele stává morální země. Země, která bude praktikovat rovnoprávnost pro všechny své občany.
Jako šéf Strany práce pak utržil pět volebních porážek a v červenci 2000 prohrál i ve volbě prezidenta. V listopadu 2005 opustil po 37 letech Stranu práce, kterou mnoho let vedl, a vstoupil do centristické strany Vpřed.
Kromě jiného byl dvakrát premiérem (1984–1986, 1995–1996), třikrát ministrem zahraničí (1986–1988, 1992–1995 a 2001–2002) a dvakrát ministrem obrany (1974–1977, 1995–1996). Členem parlamentu byl s krátkou přestávkou v roce 2006 od roku 1959 do zvolení prezidentem v roce 2007.
Ve funkci hlavy státu Peres podle izraelského historika Toma Segeva zažil zázračnou proměnu. „Většinu svého politického života patřil Peres k neméně milovaným politikům v Izraeli. Byl synonymem špinavé, zákulisní a intrikánské politiky. Od zvolení prezidentem jej ale většina lidí začala milovat. Je to skoro jako pohádka,“ řekl Segev. Vysokou politiku opustil Peres v létě před dvěma roky, kdy mu vypršel prezidentský mandát.