Malijský radikál dostal za zničení památek v Timbuktu devět let

Mezinárodní trestní soud poslal malijského radikála Ahmada Mahdího Fakima na devět let do vězení za zničení kulturních památek v Timbuktu. Fakim se k ničení památek, což je považováno za válečný zločin, přiznal a projevil lítost. Prokuratura pro něj původně žádala až 30letý trest. Faki je první člen radikální islámské skupiny, který stanul před ICC. Proces je také první, v němž byla osoba souzena za ničení kulturního dědictví.

Faki patří ke skupině Ansar Dine, která je napojena na severoafrickou odnož teroristické organizace Al-Káida. V roce 2012 tato skupina po obsazení města Timbuktu začala ničit svatyně a hrobky uctívaných mužů. Podle obžaloby zlikvidovala devět mauzoleí a vstupní bránu do mešity. Většina zničených památek pocházela ze 14. století. Islamisté je bořili, protože je považovali za svatokrádežné.

Příslušník mírových sborů OSN před mešitou v Timbuktu
Zdroj: Reuters

Soud ve zdůvodnění konstatoval, že Faki se osobně zúčastnil ničení pěti uvedených objektů; v ostatních případech je považován za spoluviníka.

Zničení památek, z nichž většina byla na seznamu kulturního dědictví UNESCO, má podle soudu tragický dopad pro místní obyvatelstvo, pro něž byla mauzolea místy modliteb, poutí a shromažďování. Rozsah škody je nedozírný a útoky je třeba považovat za předem naplánovanou akci.

Faki lituje a vyzývá muslimy, aby se podobných činů nedopouštěli

Soud vzal při vyměřování trestu v úvahu, že Faki vinu doznal, že chápe důsledky svého chování, že přiznává, že se dopustil ničení chráněných památek a také že požádal své spoluobčany o odpuštění. Faki také po přiznání viny vyzval všechny muslimy, aby se nedopouštěli podobných činů, jaké sám spáchal. 

Timbuktu leží na staré saharské obchodní cestě a na vrcholu své slávy v 15. a 16. století bylo centrem islámské kultury a učenosti. Na seznamu světového dědictví UNESCO je město od roku 1988 – díky svým třem mešitám a 16 hřbitovům a mauzoleím. UNESCO 14 hrobek svatých mužů súfismu zničených islamisty loni obnovilo.

Afrikanista Hulec: Timbuktu bylo centrem afrického islámu (zdroj: ČT24)

Kromě toho, že je Timbuktu jedním ze sedmi svatých měst islámu, tak je také atraktivním turistickým střediskem.

Jako celá Afrika, tak také Timbuktu trpí nešťastně vedenými hranicemi, což potvrdila i cestovatelka Dana Trávníčková. „To je začátek všech těch problémů. V historii byla taková ošklivá doba. Tři sta let otrokářství. A protože historii píšou vítězové, tak se o tom moc nemluví. Afrika přišla totiž díky tomu o miliony svých lidí, kteří se dostali na druhou stranu oceánu. A když se parcelovala Afrika na základě Berlínské konference a ujasnila se pravidla, tak zemi někde rozdělili necitlivě. Mnohdy jde o hranice jako podle pravítka,“ řekla.

Podle ní lidé, kteří rozdělovali Afriku, vůbec nedbali na to, jaká etnika tam žijí, takže došlo k tomu, že některé národy se dostaly do více států anebo obráceně.

Timbuktu je na hranici zelené Afriky a Sahary, žijí zde běloši, Tuaregové. „Já mám Afriku spojenou s černou Afrikou. Ale v severské části žili berbeři a Tuaregové jsou jedni z kmenů berberských,“ vysvětlila cestovatelka a dodává, že Tuaregové jsou vědymilovný národ. „Bohatství se poměřovalo počtem vlastněných knih. Bylo tam 700 tisíc svazků, kultura a vědění bylo zapsáno, všechno,“ řekla. 

Zkáza pod rukou radikálů

Timbuktu zdaleka nebyla jedinou dějinnou chloubou, která klesla pod rukama islamistů. Poslední roky v této disciplíně „dominoval“ zejména Islámský stát. Ničil třeba vzácné křesťanské kostely v iráckém Mosulu, památky starobylého areálu v Palmýře nebo bránu v někdejším asyrském Ninive.

Islamisté považují památky obecně za symbol modlářství. Provokací jsou pro ně zejména sochy zobrazující lidské postavy - podobně jako třeba obří sochy Buddhy v Afghánistánu, které Taliban zničil v roce 2001. Svou roli zde hraje propaganda, tedy snaha šokovat, ale také peníze. Podle odborníků putuje mnoho artefaktů ukradených v Iráku a Sýrii na asijské trhy, zejména do Číny a Japonska.

Vydáno pod