Deutsche Welle žaluje tureckou vládu kvůli zabavené nahrávce rozhovoru

Německá televizní a rozhlasová stanice Deutsche Welle zažalovala tureckou vládu. Žádá vydání záznamu rozhovoru s tamním ministrem mládeže a sportu. Jeho úřad materiál zabavil, protože se mu nelíbily otázky kladené reportérem. Novinář se v rozhovoru zajímal o práva žen nebo o čistky, k nimž Ankara přistoupila po zmařeném pokusu o puč.

Budova Deutsche Welle
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Daniel Kalker

Novinář Michel Friedman dělal předem domluvený rozhovor s tureckým ministrem Akifem Kilicem pro pořad Conflict Zone (Konfliktní zóna), který je proslulý konfrontačním formátem. Kilic tvrdí, že videonahrávka zabavena nebyla. Prý jen požádal reportéra, aby rozhovor nevysílal. Mluvčí ministerstva ale později sdělil, že nahrávka byla zabavena, protože reportér kladl otázky, které nebyly předem domluveny.  

Friedman se ministra ptal i na rozsáhlé vládní čistky, které turecký režim provádí po pokusu o vojenský převrat z poloviny července. Zatčeny při nich byly desetitisíce lidí a další přišly o práci. „Ministr přece nemůže svolit k rozhovoru a potom bránit v jeho vysílání, protože mu 'nesedly otázky'. Je to jasný nátlak ze strany tureckého vedení. Nemá to nic společného s právním státem a demokracií,“ konstatoval ředitel televizní stanice Peter Limbourg.

Jednání selhala, záležitost jde před soud v Ankaře

Televize se s tureckým ministerstvem snažila domluvit i za pomoci německé vlády, jejíž mluvčí prohlásil, že svoboda slova není něco, o čem by německý kabinet vyjednával a zdůraznil její nezpochybnitelnost. Když ale vypršely dva termíny, které pro navrácení materiálu stanovila, přistoupila Deutsche Welle k žalobě. Případ bude řešit soud v Ankaře.

Německo-turecké vztahy jsou napjaté poté, co německý Spolkový sněm označil začátkem června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.

Trestnímu stíhání za urážku turecké hlavy státu navíc čelí německý satirik Jan Böhmermann. Ten na konci března ve veřejnoprávní televizi ZDF přednesl báseň, která obsahovala řadu vulgarismů a líčila Erdogana jako člověka, který porušuje lidská práva, má „sexuální styk s kozami a sleduje dětské porno, zatímco kope do zadku Kurdy“. Německý komik básní reagoval mimo jiné na případy porušování svobody slova a tisku v Turecku.

V polovině srpna zveřejnila veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.