V bývalém východním Německu sílí xenofobní nálady, které by mohly narušit ekonomické sbližování a sociální smír v zemi. Ve své výroční zprávě o stavu německé jednoty před tímto trendem varovala federální vláda. Útoků ze strany krajně pravicových extremistů a xenofobů dramaticky přibylo, píše se ve zprávě. Uprchlíci jsou podle Berlína pro nové spolkové země příležitostí.
Berlín varuje: Bující xenofobie ve východním Německu ohrožuje sociální smír
V německé společnosti vyvolává napětí masivní migrační vlna. Loni přišel do země více než milion žadatelů o azyl. Kancléřka Angela Merkelová nedávno přiznala, že pokud by mohla, vrátila by čas a připravila by zemi na uprchlickou vlnu lépe. Za její rozhodnutí otevřít běžencům dveře ji v úterý chválil na půdě OSN šéf Bílého domu Barack Obama.
Na protestech proti přijímání běženců se ukázalo, že postupně mizí hranice mezi občanskými protesty a krajně pravicovou formou agitace, varuje nyní Berlín. „Ve spojení s nespočetnými útoky na uprchlíky a jejich ubytovací zařízení se násilné nepokoje v Heidenau a Freitalu staly symboly sílící xenofobie,“ píše se ve zprávě.
obrázek
Tisíce lidí přilákalo na demonstrace zejména protiimigrační a protiislámské hnutí Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu (Pegida). Předák hnutí Lutz Bachmann dostal v květnu pokutu 9600 eur (asi 260 000 korun) za to, že se v září 2014 dopustil podněcování nenávisti svými komentáři na Facebooku, kde označil uprchlíky za „dotěrný hmyz“, „odpad“ a „špinavou pakáž“.
Ekonomika východu Německa je podle Berlína v ohrožení
Vláda v Berlíně nevylučuje ani negativní důsledky, které by tyto tendence mohly mít na hospodářství bývalého východního Německa. „Xenofobie a netolerance představují nebezpečí pro společnost, ale také pro ekonomický vývoj. Východ bude prospívat jen jako kosmopolitní region, kde se lidé, kteří tam žijí, cítí ve společnosti jako doma,“ uvádí se dále ve zprávě.
Negativní dopad může být znát i v oblasti cestovního ruchu nebo podnikání. „Vládní zmocněnkyně pro země bývalé NDR zmiňovala, že se jí investoři při cestě do zahraničí ptali, zda jejich zaměstnanci jiné barvy pleti nebudou v Sasku terčem rasistických útoků,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský s tím, že východní Německo investice velkých firem potřebuje.
GALERIE
Německo
Země bývalé NDR západ dohání, je ale co zlepšovat
HDP bývalého východního Německa je v současné době na 72,5 procenta západní úrovně a platy na 81 procentech. „Když se podíváme na to, čeho východní Německo dlouhodobě dosáhlo, tak klesá nezaměstnanost, HDP roste, podle vlády je na tom ale ještě potřeba pracovat, aby vůbec kdy východní Německo západ dohnalo. Stačí se podívat na sídla největších společností – žádná z nich nejsou ve východním Německu,“ poznamenal zpravodaj ČT.
Stavba Berlínské zdi na Postupimském náměstí (18. srpna 1961)
Podle Berlína by se mělo na uprchlíky nahlížet jako na příležitost. „Bývalé země NDR se dlouhodobě potýkají s odlivem lidí, kteří míří za pracovními příležitostmi na západ. Migrace jako taková může tento trend zvrátit. Integrace, tvorba pracovních míst a podobně jsou ale během na velmi dlouhou trať,“ konstatoval Černohorský.
Rostoucí počet útoků proti běžencům v Německu je důsledkem selhání politiků, kteří se ve stále větší míře uchylují k populismu, myslí si Joschka Fröschner z organizace Opferperspektive, která poskytuje právní pomoc obětem rasově motivovaného násilí. Podle něj téma uprchlíků zneužívá krajní pravice, necitlivě k němu však přistupuje i bavorská Křesťanskosociální unie (CSU), která je součástí vlády kancléřky Angely Merkelové.
obrázek
Hlasy Němců nespokojených se vstřícnou politikou Berlína vůči běžencům sbírá populistická Alternativa pro Německo (AfD), která už je zastoupena v deseti ze šestnácti zemských sněmů v Německu. Vládnout s ní ale nikdo nechce. Že by se dostala do koalice po celostátních volbách v roce 2017, se proto neočekává.