Teroristé ho odsoudili k trestu smrti. Bojovníci z takzvaného Islámského státu rozhodli, že mu uříznou hlavu. Třiadvacetiletý syrský novinář Masúd Akil měl ale nakonec štěstí. Dostal se na svobodu výměnou za zajaté džihádisty a nyní je uprchlíkem v Německu. Natáčela s ním Markéta Kutilová z Reportérů ČT.
V zajetí džihádistů. Příběh Syřana, který přežil věznění radikály z IS
„V prvním týdnu ve vězení IS v Šadádí se mnou proběhl soud. Soudce byl ze Saúdské Arábie. Řekl mi, že mi uříznou hlavu nožem. Řekli nám, abychom dali sbohem ostatním zajatcům. Svázali nám ruce, zakryli oči, posadili nás do auta. To se rozjelo. Nevěděli jsme, kam jedeme.“
Když v Sýrii vypukla revoluce proti režimu Bašára Asada, studoval Masúd anglickou literaturu na univerzitě v Aleppu. Kvůli účasti na demonstracích musel skončit a začal pracovat jako novinář pro kurdskou televizní stanici RUDAW. V prosinci roku 2014 ho na severu Sýrie unesli ozbrojenci Islámského státu. Masúda spolu s kolegou Farhadem odvezli na své území. Za necelý rok prostřídali sedm vězení. O svém příběhu se mnou nechtěl dlouho mluvit. S rozhovorem souhlasil až poté, co se dozvěděl, že jeho kolegu Farhada islamisté popravili.
Reportéři ČT: V zajetí džihádistů (zdroj: ČT24)
Oba prošli krutými výslechy i mučením. „IS v mučení využívá mnoho různých způsobů. Bití železnou tyčí, bití dřevěnou tyčí, bití řetězy, pověšení ke stropu za ruce, a to jak zepředu, tak zezadu. Někdy využívali elektrických šoků. Zavírali nás do malých individuálních cel, čtyřicet krát čtyřicet centimetrů, a tam jsme byli tak deset hodin, ale i den nebo dva. Já jsem tam byl sedm dní, stál jsem v této sólo cele,“ popisuje Masúd.
Podařilo se mu v podrážce boty jiného vězně propašovat z vězení dopis určený jeho rodině. Tam je žádá, aby se pokusili zařídit jeho výměnu za členy Islámského státu, kteří jsou drženi ve vězeních kurdských milic YPG.
Džihádisté v Evropě
Islámský stát kontroluje polovinu území Sýrie a třetinu území sousedního Iráku. Dále drží několik měst na severu Libye. Hlásí se k nim hnutí Boko Haram v Nigérii či hnutí Al Šabáb v Somálsku. Svoje buňky má ale Islámský stát po celém světě včetně Evropy. Evropu deklarují jako jeden ze svých cílů. Masúd je teď členem tajné skupiny, která monitoruje džihádisty, kteří jsou nyní v Evropě.
„Někteří lidé už potkali členy IS v Evropě. Byli v Sýrii a Iráku s IS. To je, co jsem viděl, a mám z toho strach“, říká novinář. Armáda Islámského státu čítá dvacet až třicet tisíc bojovníků. Odhaduje se, že více než polovina z nich jsou cizinci, včetně asi čtyř tisíc Evropanů.
obrázek
„Mnozí z nich jsou zde i proto, že byli znuděni svými životy. A tak mnoho z nich přijelo z jejich zemí bojovat za IS ve jménu boha, Alláha, džihádu a islámu. Je zde další část příslušníků IS, kteří se jimi stali, jen aby měli peníze, aby se stali princem-emírem, měli auto, získali ženu, peníze, zbraň,“ vysvětluje.
Islamisté terorizují civilisty
Na území pod kontrolou Islámského státu žije dnes zhruba pět milionů civilistů. Jde hlavně o sunnitské muslimy. Všichni ostatní byli vyhnáni, vyvražděni nebo uprchli. Pokud civilisté pravidla Islámského státu neporušují, nechávají je normálně žít a dělat své obchody a práci. Většina přikázání směřuje na ženy. Všechny, počínaje dívkami od sedmi let, musí nosit níkáb.
„Bylo to hrozné. Mohla jsem nosit pouze černý oděv a nohy jsem musela mít zakryté. Pokud měla některá žena odhalená lýtka, byla zabita na náměstí před očima ostatních“, vzpomíná Bahrina, uprchlice z území pod kontrolou IS.
obrázek
Ruka se seká všem, kteří ukradli zboží v hodnotě vyšší než čtyřicet dolarů. To je cena za gram zlata. Zakázáno je také hraní karet či kouření. Za tyto prohřešky je trest čtyři až osm dní v kleci. Většina dětí na území Islámského státu nechodí do školy, protože nefungují. Speciální školy má Islámský stát pro malé chlapce. Z nich vychovávají dětské vojáky. Povolena je i výuka náboženská.
„Je tam otevřená náboženská škola, ale nikdo do ní nechodí, protože lidé nechtějí, aby jejich děti učili členové ISIS. Většina rodin učí své děti doma. Potají,“ poznamenává další uprchlice Zenab Othman.
Uprchlíkem v Německu
Příběh novináře Masúda skončil šťastně. Byl vyměněn za dva bojovníky Islámského státu, Maročana a Afghánce, kteří byli drženi v zajetí kurdskými jednotkami YPG. Spolu s dalšími šesti vězni ho propustili v říjnu loňského roku. Po dvě stě osmdesáti dnech vězení.
Masúd Akil s matkou
Jenže doma dlouho nezůstal. „Když mě ISIS propouštěl, řekli mi, že pokud zůstanu v Sýrii nebo Iráku, tak si mě zase najdou“, vysvětluje. Chtěl se proto dostat s matkou do Evropy. „Jeli jsme lodí, přičemž mi ten pašerák lhal, že nás na lodi pojede čtyřicet, ale bylo nás sto čtyřicet. Nalodil nás na starou loď v hrozném stavu. Začala se potápět. Zachránila nás turecká pobřežní stráž“, popisuje novinář.
Nakonec se dostali pěšky do Bulharska, odtud do Srbska a nakonec do Německa. Přiděleni byli do Brém, kde teď žijí a čekají na vyřízení azylu. „Moc si přeju vrátit se. Pořád nad tím přemýšlím. Vím, že se jednoho dne dokážu vrátit zpět domů, k mému lidu. Jakmile ta válka skončí“, uzavírá Masúd.