Syrská armáda prý sestřelila izraelské stroje, Tel Aviv to popírá

Horká půda na Golanských výšinách stále nechladne, i když napětí je teď hlavně na nebi. Syrská armáda tvrdí, že sestřelila izraelský bojový letoun a dron poté, co stroje zaútočily na armádní pozice v jižní části Sýrie. Izraelská armáda ale zprávu o ztrátě letadel popřela.

Golanské výšiny
Zdroj: ČTK/AP Autor: Dan Balilty

Podle agentury SANA došlo k útoku v noci v příhraniční oblasti Kunajtry. Ofenziva Izraele přišla jako odpověď na pondělní provokace na Golanských výšinách – většinově obsazených Izraelem. Syřané prý sestřelili jak toto letadlo, tak také bezpilotní stroj.

Jakub Szántó

Jakub Szántó

Zpravodaj ČT na Blízkém východě

„Izraelský generální štáb sice připustil, že jeho stroj se dostal pod palbu protileteckých raket, nicméně prý nebyl ani na chvilku ohrožen a po splnění mise se vrátil zpět na základnu.“

Jakub Szántó

Zpravodaj ČT na Blízkém východě
Podobné incidenty jako ten pondělní se staly také minulý týden a Izrael na ně vždy odpověděl palbou. Syrský prezident Bašár Asad před několika měsíci označil za jednu z podmínek mírového řešení syrské války mezinárodní prohlášení Izraelem okupované části Golan jako výsostně syrského území. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu ale takovou změnu odmítá.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj ČT: Jde o čtvrtý podobný incident během týdne

Větší část Golanských výšin Izrael obsadil před téměř půlstoletím po šestidenní válce a později anektoval. Mezinárodní společenství tento krok neuznalo.

Sýrie kontroluje na Golanských výšinách asi 510 kilometrů čtverečních, Izrael okupuje 1200 čtverečních kilometrů. Mezi částí kontrolovanou Izraelem a tou, kterou má pod kontrolou Sýrie, je nárazníkové pásmo, jež střeží mezinárodní pozorovací mise OSN (UNDOF). Na izraelské straně působí v rámci UNDOF také několik českých vojáků.

Vojáci OSN na Golanských výšinách
Profil

Nárazníkové pásmo u Golan

Golanské výšiny jsou náhorní plošina, která svou nevelkou rozlohu nahrazuje mimořádným strategickým významem. Je odtud možné dohlédnout na značnou část území Izraele, Sýrie či Libanonu. 

Mise UNDOF byla zřízena už v roce 1974, aby po jomkipurské válce dohlížela na příměří. Na hranicích mezi Izraelem a Sýrií vzniklo ochranné pásmo, do kterého nesmí vstoupit kromě příslušníků mise OSN žádní vojáci. Organizace spojených národů rovněž stanovila maximální počty vojáků a zbraní ve vzdálenosti 25 kilometrů od hranice zóny.

Mezi Golanskými výšinami a Sýrií je v ochranném pásmu jediný přechod u Kunejtry, který využívají jak pozorovatelé OSN, tak drúzové, kteří mají právo se pohybovat na izraelské i syrské straně linie.

Syrské ministerstvo zahraničí si pak na slova předsedy izraelské vlády stěžovalo generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi a Radě bezpečnosti.

Před třemi roky dokonce izraelská vláda uvažovala, že kvůli válce v sousední zemi postaví na Golanech zeď. Ta měla mít necelých 70 kilometrů na délku a zabránit islamistům v přecházení hranic.

Už tehdy Netanjahu označoval režim syrského prezidenta Asada za „velmi nestabilní“ a zopakoval obavy Izraele z toho, že arzenál syrských chemických zbraní padne do rukou islamistických skupin.

Syrská armáda
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Autor: Valery Sharifulin
Příměří v Sýrii, které dojednaly minulý týden Rusko s USA, platí od pondělního večera. Podle organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) je klid zbraní až na ojedinělé incidenty dodržován. Střelbu je ale stále slyšet například v Aleppu. Také státní syrské sdělovací prostředky uvedly, že povstalci v Aleppu příměří porušují.

Příměří má v první fázi podle dohody trvat 48 hodin a pak má být prodlužováno. Syrská armáda v pondělí oznámila, že klid zbraní potrvá sedm dní.