Reakce na test KLDR. Americké bombardéry přelétly nad Jižní Koreou

Několik dní po pátém a možná nejsilnějším jaderném testu Pchjongjangu reagovaly USA přeletem nad Jižní Koreou. Při manévru, který média častují jako „ukázku síly“, Američané využili bombardérů B-1B, schopných nést jaderné zbraně. Podobné přelety jsou běžné v dobách zvýšeného napětí na Korejském poloostrově. Komunistický režim Kim Čong-una chtěl pátečním testem prokázat, že je schopen vyrobit hlavice s budoucím možným nasazením na balistické střely.

Bombardér B-1 jako odpověď provokacím ze strany KLDR
Zdroj: Reuters

Bombardéry B-1B přeletěly v doprovodu stíhaček přibližně 120 kilometrů od hranice obou znepřátelených států. Poté zřejmě zamířily zpět na svou základnu nacházející se na americkém tichomořském ostrově Guam.

„Severokorejský jaderný test je nepřijatelná provokace. Spojené státy mají pevný závazek bránit spojence v regionu a učiní nutné kroky včetně manévrů, jako je tento,“ zmínil velitel amerického letectva v Jižní Koreji.

Právě tam mají Američané vedle Japonska nebo již zmíněného Guamu své stálé základny. Ostrovní území v západním Pacifiku se nachází zhruba 2500 kilometrů východně od Filipín a 3000 kilometrů od korejského poloostrova.

Severokorejské nukleární zařízení v Jongbjonu (foto z roku 2008)
Zdroj: Reuters
„Jakékoli sankce, provokace a tlak nemohou zničit náš status jaderného státu a zlomyslné politické a vojenské provokace budou mít za následek jen příval nukleárních útoků, které přinesou definitivní zkázu,“ uvedla k přeletu amerických letounů severokorejská oficiální tisková agentura KCNA. Hněv veřejnosti „vybuchuje jako sopka“, dodala KCNA.

Pchjongjang má prý připraven další test

Severní Korea aktuálně dokončila přípravy na další jaderný test, o čemž s odvoláním na vládní zdroje informovala média v Jižní Koreji. KLDR by podle zdrojů pro tuto zkoušku mohla využít doposud nepoužitý tunel ve své testovací oblasti. 

Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje označila severokorejské jaderné zbraně a rakety za bezprostřední hrozbu a varovala, že „další provokace KLDR mohou přinést riziko války na Korejský poloostrov“.

Jeden z představitelů jihokorejského ministerstva zahraničí vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby po pátém nukleárním testu KLDR přijala novou, přísnější rezoluci vůči Severní Koreji. Podle něj by sankce měly zahrnovat další severokorejské osobnosti a instituce.

Pro nové sankce se již minulý týden vyslovil také americký prezident Barack Obama. Americký zvláštní vyslanec pro KLDR Sung Kim o víkendu prohlásil, že Spojené státy by mohly bez ohledu na sankce OSN přijmout ještě další opatření.

Video Události
video

Události k napětí na Korejském poloostrově

Události k napětí na Korejském poloostrově

Koreanista Petr Bláha: Na případný incident může Jižní Korea reagovat přehnaně

 

Čínské ministerstvo zahraničí nicméně zdůraznilo, že sankce samy o sobě nemohou otázku severokorejských jaderných zbraní vyřešit. Varovalo, že jednostranné akce povedou jen do slepé uličky.

Peking je nejbližším spojencem severokorejského komunistického režimu a hlavním dodavatelem pomoci KLDR. Západ Čínu opakovaně vyzývá, aby vyvinula na Severní Koreu větší tlak.

„Čína vyvinula mnoho úsilí, aby udržela mír a stabilitu na Korejském poloostrově. Jádrem problému není Čína, ale Spojené státy,“ uvedla mluvčí ministerstva Chua Čchung-jing na pondělní tiskové konferenci.

„Severní Korea usiluje o jadernou zbraň od konce 80. let, kdy Sovětský svaz poskytl testovací jaderný reaktor a Severní Korea pod tlakem Sovětského svazu přistoupila ke smlouvě o nešíření jaderných zbraní. Od té ovšem brzy ustoupila. Připomněl bych, že v polovině 90. let prezident Clinton dokonce vážně zvažoval preventivní útok, aby zabránil dalšímu rozvoji jaderného arzenálu v Severní Koreji. K tomu nedošlo, pak Amerika poskytovala velkou pomoc, aby si uplatila Severní Koreu, pak upláceli Jihokorejci.“

Petr Bláha

koreanista

Éra masivního testování jaderných zbraní skončila

Dvě největší jaderné mocnosti USA a Sovětský svaz ukončily testy téměř současně s koncem studené války. Sověti provedli svůj poslední test v roce 1990, Američané v roce 1992. Francie a Čína přestaly o několik let později.

Konec 90. let poznamenala roztržka mezi Indií a Pákistánem, během které každá ze stran konfliktu ukázala svou sílu ostrým testem dvou jaderných hlavic.

Od té doby žádná ze zemí světa žádný test neuskutečnila, až v roce 2006 Severní Korea. Jako jedna z několika posledních zemí se v OSN nikdy nepřipojila ke Smlouvě pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek.

Za celou historii vybuchlo ve vzduchu, pod zemí a pod vodou přes 2000 jaderných náloží. V současnosti zůstává ve výzbroji devíti států více než 15 tisíc hlavic.