Jen během první hodiny, kdy v Sýrii platí nový klid zbraní, bylo hlášeno vládní ostřelování ve městech Aleppo a Dará. Informoval o tom na Twitteru zpravodaj ČT Jakub Szántó. Příměří vyjednaly USA a Rusko. Podle syrské armády má trvat týden. Vlivná skupina Ahrár aš-Šám ho ale odmítá – nelíbí se jí zákaz spolupráce s radikální Frontou dobytí Sýrie. Další opoziční skupiny žádají záruky.
V Sýrii začíná platit chatrný klid zbraní, v Aleppu prý dál útočí vládní síly
V Dará na jihu země došlo podle informací z povstalecké části města k porušení příměří vládním dělostřelectvem. Podobně tomu bylo i v Aleppu. „Vládní vrtulník měl svrhnout na povstaleckou část jednu z nechvalně proslulých barelových bomb,“ konstatoval Szántó.
V hustě obydlených částech západní Sýrie je ale zřejmě skutečně klid. Také americký ministr zahraničí John Kerry uvedl, že podle prvotních zpráv se násilnosti snížily. Konečné závěry je ale podle něj zatím předčasné vynášet.
Týdenním příměřím se podle prohlášení armády bude řídit jak syrská vláda, tak i její spojenci Rusko a Írán. Povstalci ale mají pochybnosti. Syrská svobodná armáda kupříkladu sdělila, že chce spolupracovat, ale obává se, aby z klidu zbraní nakonec neměl zisk Damašek.
Znepokojení vyjadřují rebelové nad tím, že dohoda postrádá záruky, monitorovací mechanismy nebo sankce za porušení. Výhrady mají také vůči doložce v dohodě, podle níž se zákaz letů bude na syrská vládní letadla vztahovat až devět dnů poté, co příměří vstoupí v platnost.
„Chceme vědět, jaké jsou záruky. Doufáme, že nějaké jsou, a požadujeme je zejména od Spojených států, jež jsou stranou, která vyjednala příměří,“ řekl mluvčí opoziční vyjednávací komise (HNC) Sálim Muslát. HNC byla účastníkem ženevských mírových rozhovorů, které byly nepřímé, a kontakty mezi zástupci vlády a opozice zprostředkovávala OSN.
Ministři zahraničí John Kerry a Sergej Lavrov
Rusko-americká dohoda předjímá, že USA přimějí skupiny, jež Washington považuje za legitimní oponenty Damašku, aby se jasně vymezily vůči teroristickým skupinám, které na mnoha místech operují v těsné blízkosti opozice.
Na místě je cynismus i opatrnost kvůli tomu, že všechny předchozí pokusy nevyšly, ať už nejnadějnější příměří v aleppské oblasti, nebo v mnoha oblastech na západě Sýrie v únoru, které nakonec po několika týdnech zkrachovalo. Tentokrát jde ale o nejambicióznější plán obou velmocí.
Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Pokud příměří vydrží stanovený počet dní, měly by Rusko a USA začít připravovat koordinované akce proti skupinám, jež obě země považují za teroristické. Vzniká kvůli tomu nové středisko.
Damašek ale k teroristům řadí i skupiny chráněné Spojenými státy a Rusko je hlavní spojenec syrského režimu. Syrský prezident Asad několik hodin před začátkem příměří řekl, že jeho vláda je odhodlána vybojovat na teroristech celé území Sýrie.
GALERIE
V Sýrii by mělo začít platit příměří
Příměří se netýká teroristů
Dohoda o příměří se nevztahuje na teroristy. Spojené státy varovaly skupiny, jež Washington považuje za legitimní odpůrce Damašku, že pokud budou nadále spolupracovat s frontou An-Nusra, musejí počítat s následky.
Analytici však upozornili, že fronta je dobře organizovaná a vyzbrojená a pro povstalce je cenným spojencem v boji proti syrské armádě. „Je to jednoduché, rusko-americká dohoda chce zničit ty, kdo chrání Syřany. Dohody a jednání, které neberou v potaz lidi bojující v terénu, jsou zbytečné,“ napsal na Twitteru mluvčí Fronty dobytí Sýrie Mustafá Muhammad.
obrázek
„Rusko-americká dohoda promění všechny oběti a výsledky našeho lidu, který se zvedl k odporu, v dým. Poslouží jen k posílení režimu a revoluce se ocitne ve vojenském obležení,“ prohlásil zástupce velitele Ahrár aš-Šám Alí Umar. Zcela odmítl tu část dohody, podle níž má Washington přesvědčit chráněné oponenty k oddělení se od Fronty dobytí Sýrie.
Ahrár aš-Šám patřila k účastníkům ženevských mírových rozhovorů, i když Rusko to opakovaně kritizovalo. Skupina má až 20 tisíc bojovníků a po Syrské svobodné armádě je považována za druhou nejsilnější bojující opoziční sílu proti syrské armádě. USA ji k teroristickým formacím neřadí.
Obležené oblasti by se měly dočkat zásob
Dohoda se považuje za možnost ulevit civilistům a dopravit humanitární zásoby do obležených míst, zejména ve městě Aleppo. Měla by také zrychlit postup proti radikálům a připravit půdu pro politické řešení konfliktu.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Bogdanov v pondělí řekl, že by mírové rozhovory mohly být obnoveny v říjnu. „Myslím, že na samém začátku října by mohl (zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan) de Mistura pozvat všechny strany,“ řekl Bogdanov. De Mistura organizoval předchozí kola mírových rozhovorů, které ale nepřinesly žádné řešení. Opozice v jednání odmítla pokračovat, když syrská armáda obnovila útoky v době, kdy mělo platit příměří dojednané v únoru.
Dohodu o příměří uvítalo mnoho západních států a schválila ji syrská vláda. Její spojenci – Hizballáh a také Írán – ji rovněž podporují. „Spojenci Sýrie se plně zavazují respektovat rozhodnutí vůdců, vlády a syrských bezpečnostních i politických sil,“ sdělil Hizballáh v prohlášení. Íránské ministerstvo zahraničí rusko-americkou dohodu uvítalo a vyzvalo k vytvoření systému, který zajistí dodržování klidu zbraní.