V běloruském parlamentu získala křesla opozice. Poprvé za 20 let

V nedělních volbách získala v běloruském parlamentu dvě křesla opozice. Oznámila to ústřední volební komise. Opozice tak bude mít zastoupení v parlamentu poprvé za dvacet let. Tento vývoj sice nezmění politické uspořádání v zemi, ale signalizuje, že Minsk činí určité ústupky pod tlakem západních států na demokratické změny.

Parlamentní volby v Bělorusku
Zdroj: Reuters

Místa v parlamentní lavici získaly dvě ženy - Anna Kanopackaja a Jelena Anisim. Anna Kanopackaja je členkou Sjednocené občanské strany, právničkou a podnikatelkou, a soustředit se chce na zlepšení podmínek pro podnikání. Jelena Anisim působí v Institutu jazyka a literatury a chce prosadit zákon o státní podpoře běloruského jazyka.

Pozorovatelé OBSE v předběžném hodnocení uvádí, že Bělorusko přistoupilo k nápravě některých dlouhodobých výtek a že k mezinárodním pozorovatelům přistupovalo vstřícně. Přesto podle OBSE volby nebyly transparentní podle západních standardů. „Je jasné, že Bělorusko má před sebou dlouhou cestu, aby dostálo svým demokratickým závazkům,“ řekl šéf pozorovatelské mise OBSE Kent Härstedt.

Problémem zůstávají například proces sčítání hlasů, který provázely nesrovnalosti, právní rámec omezující politická práva a základní svobody či nedostatečně otevřené zpravodajství v médiích.

Podle opozice sice volba může být signálem, že režim činí určité ústupky směrem k demokratickým reformám, poměry v zemi to ale nezmění. Podle spolupředsedy křesťanských demokratů Vitala Rymaševského nejsou volby platné, protože účast voličů nedosahovala potřebných 50 procent. Podle oficiálních údajů přišlo k urnám přes 74 procent občanů s volebním právem.

Alexandr Lukašenko
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Sergei Grits
Parlament má v Bělorusku podřízenou roli, prakticky o všem rozhoduje prezident Alexandr Lukašenko. Dlouholetý běloruský vůdce má podle opozičních médií zájem na vylepšení svého image v západním světě, kde je často označován za diktátora. Podařilo se mu dosáhnout zmírnění západních sankcí, zejména díky zprostředkování rozhovorů o skončení konfliktu na východě Ukrajiny.

Běloruský prezident předpokládá, že po nedělních volbách Západ sankce proti Bělorusku zruší. Země Evropské unie a USA je zavedly v reakci na protest proti zatýkání běloruských disidentů a proti nedemokratickým metodám, díky nimž se Lukašenko drží u moci už přes dvacet let.

Video Studio 6
video

Do běloruského parlamentu se dostala opozice

„Děláme všechno pro to, aby měl Západ vůči nám co nejméně výhrad. Sankcemi příliš netrpíme, ale jsou nepříjemné,“ prohlásil v neděli prezident. Připomněl, že část postihů loni v říjnu Západ zrušil v reakci na propuštění několika odpůrců minského režimu v srpnu 2015.

Lukašenko rovněž uvedl, že běloruská opozice nehájí zájmy běloruského obyvatelstva, je vzdálená lidu a přiblížit se mu nechce. Opozice je zapotřebí, ale musí prý být konstruktivní. „Nesmějí bojovat proti všemu, jen aby jim ze zahraničních fondů něco předhodili,“ citoval Lukašenka minský tisk.