V souvislosti s rusko-japonskými rozhovory o sporných Kurilských ostrovech ruský prezident Vladimir Putin ujistil, že se Moskva nevzdá žádné části svého území. Rozhovory s Japonskem a hledání kompromisu budou podle něj pokračovat řadu let. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg nyní dostal Putin otázku, zda někdy neuvažoval o tom, že by německé kancléřce jako projev úcty vrátil Kaliningrad. A nad odpovědí se seriózně zamyslel.
Putin: Vrátit Kaliningrad? Pokud chce někdo otevřít Pandořinu skříňku, do toho
„Odpovím vám bez legrace. Pokud někdo chce revidovat výsledky druhé světové války, dobře, pojďme to projednat. Ale pak nebudeme mluvit jenom o Kaliningradu, ale o věci komplexně – od východní části Německa až po Lvov, který byl částí Polska a tak dále a tak dále. Je tady také Maďarsko a Rumunsko. Jestli chce někdo otevřít Pandořinu skříňku, jen do toho,“ nadnesl Putin.
Historicky byl Kaliningrad (dříve Královec) součástí Pruska a Německého císařství. Během druhé světové války jej nacisté využívali jako svůj strategický přístav. Devátého dubna 1945 byl osvobozen Rudou armádou a z města bylo vysídleno na 200 tisíc Němců. Na základě Postupimské konference připadl Kaliningrad spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu, který jej využíval jako přístav své Baltské flotily. V Kaliningradské oblasti má nyní Rusko umístěny své strategické rakety.
Pokrok debaty ohledně Kurilských ostrovů je podle Putina otázkou řady let a nutnou podmínkou posunu bude další vývoj vzájemných vztahů a schopnost hledat kompromisy.
Kandidatura na prezidenta v roce 2018? To je ještě daleko
Jako zcela předčasnou vidí Putin otázku ohledně případné kandidatury ve volbách v roce 2018. Připustil, že země potřebuje „poměrně mladého prezidenta, musí být ale dostatečně zralý“. Sám prý nemá žádný tajný recept na dlouholeté vládnutí, stačí mu prý, že se zajímá o nálady a potřeby lidí a podle toho se zařídí.
Putin upozornil, že zemi nyní čekají parlamentní volby a na základě jejich výsledků bude možné přijímat další rozhodnutí. „Potřebujeme pracovat a ujistit se, že úkoly, které jsme si stanovili, jsme také splnili. Je třeba zlepšit životní úroveň obyvatel, rozvíjet ekonomiku, sociální oblast a zvýšit obranyschopnost země. V závislosti na tom, jak se nám tohle podaří, se teprve rozhodneme, jak zorganizovat předvolební kampaň v roce 2018. Sám za sebe jsem se ještě nerozhodl,“ ujistil.
Moskva si podle něj přeje, aby vliv Ruska byl „zjevný a podstatný“, ale „vkládáme do toho absolutně mírový a pozitivní obsah“, tedy má jít o „vliv ekonomický, humanitární, vliv související s rozvojem rovnoprávné spolupráce s našimi sousedy“.
Vztah se Západem? Nic bych neudělal jinak
Putin se během summitu G20 setkal s Barackem Obamou
Vztahy Ruska se Západem prudce ochladly po ruské anexi Krymu a rozpoutání proruského povstání na východě Ukrajiny proti novému prozápadnímu režimu v Kyjevě na jaře 2014. Vyhlášení západních sankcí proti Rusku vedly Moskvu k odvetě v podobě zákazu dovozu západních potravin.
„Ne, nic bych neudělal jinak. Myslím si, že naši partneři by měli mnohé dělat jinak,“ řekl Putin na dotaz, zda by něco během své éry změnil ve vztazích se Západem. Tvrdil, že Rusové na konci sovětské éry prozradili svá odposlouchávací zařízení v americkém velvyslanectví v Moskvě, ale od Američanů se ničeho podobného nedočkali, naopak americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) špehuje Rusko více než kdykoliv dříve. Podobně Rusové na deset let přerušili lety svých strategických bombardérů podél hranic USA, zatímco lety amerických bombardérů pokračovaly.
Podle expertů si přerušení letů ruských bombardérů v letech po rozpadu Sovětského svazu vynutil nedostatek peněz. A Američané museli v roce 1985 přerušit výstavbu svého nového velvyslanectví v Moskvě, protože zjistili, že novostavba je prošpikovaná sovětským odposlouchávacím zařízením.
Putin, Merkelová a Erdogan během summitu G20
Jako nesmysl odmítl prezident Putin spekulace, že Rusko ohrožuje Pobaltí a že by vůči svým sousedům mohlo použít jaderné zbraně.
„Všichni lidé se zdravým rozumem, kteří se zabývají reálnou politikou, chápou, že je naprostý nesmysl odvolávat se na hrozby z Ruska vůči – řekněme – Pobaltí,“ řekl ruský prezident.
„Cožpak se snad chystáme bojovat s NATO? Kolik lidí žije v členských zemích NATO? Asi 600 milionů, že? Ale v Rusku žije 146 milionů lidí. Ano, jsme největší jaderná velmoc, ale cožpak skutečně předpokládáte, že se chystáme dobýt Pobaltí s použitím jaderných zbraní? Co je to za nesmysl?“ podivoval se ruský vůdce.
Právě obavy z ruské agresivní politiky po anexi Krymu a propuknutí konfliktu na východě Ukrajiny vedly Severoatlantickou alianci na červencovém summitu k rozhodnutí rozmístit v Polsku a Pobaltí čtyři alianční prapory jako výraz odhodlání bránit spojence.