Turecko se brání obvinění, že pouští bojovníky do Sýrie: Stovky islamistů jsme zatkli

Turecko od začátku letošního roku zatklo 865 lidí v rámci boje proti Islámskému státu (IS). Více než polovinu z nich tvoří cizinci, oznámil v televizi turecký ministr vnitra Efkan Ala, který ještě ve středu večer rezignoval. Turecko je hlavní tranzitní zemí pro evropské islamisty, kteří jedou bojovat do Sýrie v řadách IS. V uplynulých letech jich byly tisíce až desetitisíce.

Dobrovolníci ze zahraničí v řadách islamistů
Zdroj: ČT24

Od zahájení opatření proti IS zadrželo Turecko celkem 5803 lidí, z nichž asi 2200 byli cizinci, upozornil také ministr, aniž upřesnil, jakého období se tyto údaje týkají. Efkan Ala v posledních týdnech čelil silné kritice v souvislosti s několika pumovými útoky v zemi, které úřady připisují islamistům a kurdským milicím. Vedení úřadu by měl po Alovi převzít dosavadní ministr práce Suleyman Soylu.

Francouzská vojenská rozvědka koncem července odhadla, že z Turecka do Sýrie nadále přechází každý týden hranici asi 100 zahraničních bojovníků, aby se připojili k IS. Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault v této souvislosti zpochybnil Turecko jako schopného partnera v boji proti Islámskému státu.

Turecko také bojuje proti islamistům v Sýrii. Jeho cílem jsou ovšem i kurdští bojovníci, za což Ankara sklízí kritiku. Turecko se obává, že kdyby se Kurdům podařilo na severu Sýrie vytvořit autonomní oblast, jen by to posílilo tyto snahy v samotném Turecku.

Turecko je zároveň obviňované ze spolupráce s islamisty

Kurdové zase otevřeně mluví o tom, že Turecko islamisty podporuje. „Když islamisté začínali bojovat v Sýrii, viděl jsem na vlastní oči auta z Turecka, jak zásobovala IS zbraněmi a dalšími věcmi. Mnoho bojovníků IS překračuje hranice z Turecka,“ popisuje Džamšíd, velitel skupiny Svobodné syrské armády, která se přidala ke kurdským Lidovým obranným jednotkám (YPG).

Že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě, uvedlo také německé ministerstvo vnitra v utajeném prohlášení. V době vlády prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana prý vazby sílí.

Například Moskva tvrdí, že Ankara je hlavním odběratelem ropy od Islámského státu, který ji krade Syřanům a Iráčanům na dobytém území. Z nelegálního obchodu prý těží i rodina turecké hlavy státu. Ruské ministerstvo obrany loni na podzim ukázalo satelitní snímky, na nichž byly kolony cisteren u tureckých hranic.

O obchodu Turecka s IS mluví také Izrael. „Jak jistě víte, Islámský stát získává turecké peníze z ropy už velmi, velmi dlouho. Já doufám, že to skončí. Turecko navíc dovoluje džihádistům cestovat ze Sýrie a Iráku do Evropy a zpět. Je to součástí jakési teroristické infrastruktury,“ prohlásil v lednu izraelský ministr obrany.