Islamisté se bojí žen, říkají kurdské bojovnice. České novinářky natáčely v syrském Kurdistánu

Před čtrnácti dny dobyly kurdské a arabské jednotky strategické město Manbidž v syrském Kurdistánu, které dva roky kontroloval Islámský stát. Loni v únoru vytlačili Kurdové radikály i z Kobani. Právě tam strávily většinu času během natáčení reportáže i české novinářky Markéta Kutilová a Lenka Klicperová. Podařilo se jim nahlédnout do zákulisí bojů s islamisty i do života kurdských bojovníků a bojovnic.

Kurdská bojovnice v Sýrii
Zdroj: Reuters Autor: Rodi Said

Kurdské milice jsou v boji s Islámským státem velmi úspěšné. „Máme přes tři tisíce těl mrtvých bojovníků IS, kteří byli zabiti našimi jednotkami. Skutečné číslo zabitých islamistů je ale tak třikrát vyšší, protože některé mrtvoly nenajdeme nebo je stihne odvézt IS,“ uvedl mluvčí kurdských Lidových obranných jednotek (YPG).

Specialitou Kurdů je nasazení ženských bojovnic. Ženy mají vlastní jednotky YPJ a tvoří čtyřicet procent bojové síly kurdské autonomní oblasti Rojava v Sýrii. Mezi lidmi se těší velké úctě. Bojují i v předních liniích, což je velmi neobvyklé. Účastní se přímých bojů a jsou považovány za stejně schopné jako muži. Není výjimkou, že bojové operace řídí žena. 

Islamisté věří, že po zabití ženou nepůjdou do ráje

Bojovníci Islámského státu mají z ženských bojovnic strach. „Bojovníci Islámského státu věří, že pokud je zabije žena, nepůjdou do ráje, ale do pekla. Nemá to logiku, ale je to tak,“ uvedla kurdská bojovnice Hatau. „Bojovníci IS nosí na krku klíč, aby si mohli otevřít bránu do ráje. Věří totiž, že když padnou v boji, jdou rovnou do ráje za prorokem Mohamedem,“ popisuje arabský bojovník YPG Ekram Salih.

„Bojuju proti nepřátelům, kteří nás chtěli zničit. Když na nás Islámský stát zaútočil a začali umírat lidi kolem, rozhodla jsem se, že budu také bojovat. Zpočátku pro mě bylo těžké někoho zabít. V Kobani na nás ale Islámský stát tvrdě útočil a my se museli bránit. Přestala jsem to řešit. Nechci se vdát a mít děti. Vybrala jsem si jiný život. Budu bojovat,“ uvedla bojovnice YPJ Hevi Jigarová. Krátce po natočení rozhovoru zemřela. Zabila ji mina Islámského státu. 

Video Reportéři ČT
video

Reportéři ČT

Kurdové nemohou konkurovat zbraněmi

Ženy jsou nasazeny i do bojů na řece Eufrat, kde se vedou těžké boje, zejména o přehradu Tišrín. Jde o strategické místo, protože je tam velká elektrárna. Islamisté podle bojovníka YPG používají granáty, kaťuše, rakety i tanky. „Islámský stát má mnohem lepší zbraně než my, ale my máme vysokou morálku, proto je porážíme,“ uvedl arabský bojovník milic YPG.

„Zbraně si kupujeme sami. Nikdo nám nepomáhá, ani Evropa. Kupujeme od obchodníků se zbraněmi tady v Sýrii nebo od jiných válčících skupin.“

velitel milic YPG

Přestože jsou syrští Kurdové v boji proti teroristům z Islámského státu úspěšní, podařilo se jim zatím získat pouze mezinárodní leteckou podporu koalice vedené Spojenými státy. Za poslední rok je podporují kromě Američanů zejména Francouzi a Britové. Koaliční letadla vybombardují pozice islamistů a kurdské jednotky provedou dokončovací pozemní operaci. 

„Letecká podpora koalice je pro nás velmi důležitá, ale stejně rozhoduje naše pozemní síla. Máme dost bojovníků, přes 45 tisíc. Islamisté se zmocnili těžké vojenské techniky od armád v Iráku a Sýrii. Mají profesionální vybavení. To my nemáme,“ uvedl mluvčí kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) Redur Xalil.

Kurdské jednotky YPG
Zdroj: ČTK/ABACA/Yunus Emre Aydin

Dobrovolníci v kurdských řadách

Mnoho Evropanů, ale i Američanů či Australanů se ke Kurdům připojilo jako dobrovolníci. Jsou to jednak levicoví intelektuálové bojující za myšlenky svobody nebo bývalí vojáci, kterým schází adrenalin z bojů. Občas se někdo přidá i proto, že chce udělat sám něco konkrétního v boji proti Islámskému státu. Ti, kteří v boji padnou, jsou v Sýrii často i pohřbeni.

„Pět jich tady zemřelo. Jeden Američan, dva Němci, dva Australané.“

Redur Xalil

mluvčí kurdských Lidových obranných jednotek (YPG)

Ve svých domovských zemích by tito bojovníci mohli být souzeni za službu v cizí armádě. „Jsem tu, protože si myslím, že je to můj úkol jakožto občana, člověka a muže. Zkouším dělat to nejlepší a nabídnout sebe do služeb Kurdům. Jsem připraven zemřít. Myslím, že to dává smysl, zemřít tady uprostřed Mezopotámie a být součást něčeho velkého – bojů a revoluce. Je to lepší než zemřít někde v Paříži při nehodě,“ vysvětluje dobrovolník z Francie Ernesto.

Video Události
video

Ke Kurdům se často přidávají armádní veteráni

Turecko spolupracuje s IS, říkají Kurdové

Hlavním důvodem neochoty Západu podporovat syrské Kurdy jsou vztahy s Tureckem a také režim v Rojavě. Ten je totiž marxistický a napojený na Kurdskou stranu pracujících (PKK). Ta je de facto ve válce s Tureckem. PKK navíc stojí za řadou atentátů na turecké politické a vojenské představitele. Ankara na Rojavu uvalila embargo a hranici uzavřela vysokým plotem a střeleckými věžemi. Občas Turecko pozice Kurdů ostřeluje. Kurdové navíc Turecko obviňují ze spolupráce s Islámským státem.

„Když islamisté začínali bojovat v Sýrii, viděl jsem na vlastní oči auta z Turecka, jak zásobovaly IS zbraněmi a dalšími věcmi. Mnoho bojovníků IS překračuje hranice z Turecka,“ popisuje Džamšíd, velitel skupiny Svobodné syrské armády, která se přidala k YPG. 

Kurdové jsou připraveni postavit se i Asadovi

Turecko, které je členem NATO, spolupráci s Islámským státem odmítá. Napjaté vztahy mají syrští Kurdové také s režimem syrského prezidenta Bašára Asada. Kurdové nechtějí vytvořit v Sýrii nezávislý stát, ale chtějí, aby Asad plně respektoval jejich autonomii, kterou tam vyhlásili.

„Režim Bašára Asada má sice podporu Ruska a Íránu, ale i přesto kontroluje jen 25 procent území Sýrie. Asad už tak nemůže ovládat Sýrii stejně jako předtím. Teď je to otázka politického rozhodnutí,“ uvedl mluvčí kurdských Lidových obranných jednotek (YPG) Redur Xalil.

„Nyní je naší prioritou porážka IS. Ale pokud by na nás v budoucnu zaútočil Asad, budeme proti němu bojovat.“

velitel skupiny Svobodné syrské armády, která se přidala k YPG

Asad během rozhovoru pro El País
Zdroj: Reuetrs/Sana

Kurdové bývali režimem Bašára Asada i jeho otce Háfize Asada utiskováni. Ve školách se nesměla vyučovat kurdština, zakázána byla kurdská literatura i hudba. Mnoho Kurdů bylo Asadem vězněno, mučeno a tisíce jich zmizely beze stopy.

„Za Asada mě mučili. Angažoval jsem se jako kurdský politický aktivista v Demokratické straně Sýrie a požadoval jsem pro Kurdy jejich práva. Když mě uvěznili, ležel jsem sedmdesát dva dní spoutaný na zemi s roubíkem v ústech. Jen mi občas někdo dal napít a najíst. Neumím si představit znovu žít pod Asadem. On je zodpovědný za rozpoutání této války,“ uvedl kurdský aktivista Mahmúd Bali.