Berlín obrací. Zakažme burky na veřejnosti, hlásá ministr vnitra

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière reagoval na výzvy konzervativních kruhů a vyslovil se pro zákaz nošení burky na veřejných místech. Muslimský oděv zahalující celé tělo by ženy neměly nosit třeba na úřady nebo do škol. Tento oděv nepatří do „naší kosmopolitní země“, prohlásil ministr, který se postavil i proti trvalému dvojímu občanství.

Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Do Německa loni přišlo asi 1,1 milionu migrantů, většinou z blízkovýchodních zemí. Ve společnosti to budí obavy z toho, že se příchozí nepodaří úspěšně začlenit do společnosti a že migranti nebudou respektovat evropské tradice a hodnoty. Konzervativní kruhy dlouhodobě volají mimo jiné po zákazu zahalování na veřejnosti.

„Lidé, kteří chtějí pracovat ve veřejném sektoru, nesmí nosit závoj, jenž zakrývá celý obličej. Šátek na hlavě je jiná debata, teď mluvíme o závojích. Zákaz se vztahuje na školky, školy a univerzity. Na učitele stejně jako na žáky a studenty. Vztahuje se na soudy, soudce, porotu i svědky. Platí všude tam, kde je nezbytná identifikace. Na úřadech, při dopravních kontrolách a také samozřejmě na demonstracích,“ uvedl Maizière po jednání se zemskými ministry vnitra.

Merkelová: Zcela zahalená žena nemá šanci se integrovat v Německu

Kancléřka Angela Merkelová už ve čtvrtek konzervativní islámský oděv značně kritizovala. „Z mého pohledu zcela zahalená žena nemá téměř žádnou šanci na integraci v Německu,“ sdělila médiím. „Je to otázka nalezení správné politické a právní rovnováhy - a ministr vnitra Thomas de Maizière má moji plnou podporu při hledání řešení,“ řekla Merkelová.

Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Michael Sohn

Maizière ještě minulý týden říkal, že „nelze zakázat vše, co odmítáme, a odmítáme nošení burky“. Po zákazu zahalování volá hlavně populistická strana Alternativa pro Německo (AFD), u níž se očekává, že bude bodovat ve dvou klíčových volbách, jež proběhnou v Německu příští měsíc.

AFD spojuje rekordní příliv migrantů a uprchlíků z Blízkého východu se zvýšenou hrozbou terorismu, což Merkelová odmítá.

Část vládní Křesťansko-demokratické unie (CDU) požadovala zákaz burky jako součást balíčku navrhovaných bezpečnostních opatření po červencových atentátech v Německu – dva z nich měly zřejmě islamistický motiv.

Uzavřené okolí místa útoku v bavorském Ansbachu
Zdroj: Reuters
Autor: Michaela Rehle

O vhodnosti islámských oděvů se v Evropě v posledních týdnech náruživě diskutuje. Za zákaz úplného zahalování muslimských žen se přimlouvá i rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz, který také chce, aby nezaměstnaní azylanti povinně dělali veřejně prospěšné práce za symbolickou odměnu. 

Celkem šest francouzských měst pak zakázalo nošení burkin – tedy plavek zahalujících celé tělo kromě obličeje. Podobný zákaz padl i na jihu Německa, prý z hygienických důvodů.

Odmítnutí burky ale podle německého ministra vnitra nemá nic společného s bezpečností, ale se sociální soudržností. Maizière chce zároveň zrušit stávající pravidla týkající se dvojího občanství. „Jsem pro to, aby se člověk nakonec přihlásil k jednomu občanství. Dlouhodobě by neměl mít dvojí,“ prohlásil ministr.

„Burka by měla být zakázána jen v oblastech, kde je nezbytné identifikovat osobu pohledem do její tváře. Frontální útok proti burce jako principu, který je třeba zakázat, byl odpískán.“

Vladimír Handl, expert na Německo

Video Zprávy ve 12
video

Zpravodaj ČT: Návrh hovoří o částečném zákazu burek

Zpravodaj ČT: Návrh hovoří o částečném zákazu burek

Expert na Německo: O burce se hovoří jako o bariéře v cestě za integrací

Do roku 2014 se stávaly v Německu narozené děti cizinců německými občany a jen zpočátku měly i státní příslušnost rodičů. Mezi 18 a 23 lety se většina z nich musela rozhodnout, jaký jeden pas si ponechá. Od prosince 2014 mohou mít tyto děti trvale německou i cizí státní příslušnost odvozenou od rodičů.

„Zákaz dvojího občanství se má týkat jen lidí, kteří pro Německo představují nějaké bezpečnostní riziko. Odjeli bojovat na území takzvaného Islámského státu do Sýrie nebo Iráku,“ podotkl zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Jednání konzervativních ministrů vnitra podpořilo i navýšení počtu příslušníků celostátních i zemských bezpečnostních sil o 15 tisíc lidí do roku 2020. „Potřebujeme více policistů, nejen na ulicích, ale i u počítačů a u zvláštních sil,“ řekl de Maiziére.

Bezpečnostní složky mají také dostat lepší vybavení, včetně nových zbraní a ochranných vest. Zároveň je třeba posílit pravomoce zpravodajských služeb, uvedli ministři. Tyto požadavky budou patrně i jedním z témat CDU/CSU v kampani před nadcházejícími parlamentními volbami, napsal Spiegel Online.