V Treblince měli zahynout polští Židé, povstání ale některé zachránilo

Treblinka -  První transport Židů přijel do vyhlazovacího tábora Treblinka v Polsku 23. července 1942. Místo drží smutný rekord i v rámci nelidského nacistického „konečného řešení“. Za pouhých 15 měsíců zde zahynulo 870 tisíc lidí ať už střelou do týla, nebo v plynových komorách. Povstání vězňů, které se uskutečnilo v březnu 1943, nicméně napomohlo některým Židům k záchraně a uspíšilo i likvidaci vlastního tábora.

Treblinka patřila ke trojici vyhlazovacích táborů, které vznikly v rámci operace Reinhard. „Tato operace měla za úkol vyhlazení polských Židů a byla dozorována Heinrichem Himmlerem,“ uvedl vojenský historik Tomáš Jakl. Podle něj je ale Treblinka specifický případ. „Díky povstání vězňů se zachránila relativně větší část než v ostatních táborech,“ zdůraznil.

Na povstání se vězni připravovali několik měsíců

V srpnu 1943 se vězni z obslužného tábora vzbouřili  a zapálili baráky. Pobili sice několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Na tento významný den se připravovali členové pracovních komand již od jara 1943. „Tím, že se blížila k závěru akce Reinhard, bylo jasné, že se blížil i jejich konec, a oni už neměli co ztratit,“ podotkl Jakl. Tábor sice fungoval ještě chvíli po vlastním povstání, nicméně Němci se brzy snažili zamést stopy po celé akci Reinhard. Začali tábor likvidovat, postupně jeho prostor zaorávali a před příchodem východní fronty spálili budovy, které se v něm nacházely.  

Důkazy o hrůzách koncentračního tábora Treblinka podal i Čech Richard Glazar ve své knize „Treblinka - slovo jak z dětské říkanky“. Důležité svědectví sdělil ve svých výpovědích o fungování tábora také druhý velitel tábora Franz Stangl odsouzený na doživotí. V roce 2001 byl ve Velké Británii odtajněn telegram jednoho z organizátorů vyvražďování polských Židů Hermanna Höfleho, který odkryl další šokující pravdu. Uvádí, že jen do prosince 1942 bylo v Treblince zabito přes 700 tisíc Židů.

Rozhovor s historikem Tomášem Jaklem (zdroj: ČT24)