Rakouský kancléř Christian Kern vyzval Evropskou unii, aby ukončila přístupová jednání s Tureckem. Učinit by tak podle něj měla i kvůli rozsáhlým čistkám v armádě, státní správě a školství, které Ankara spustila po červencovém zmařeném pokusu o převrat. Kancléřův požadavek podpořili i ministři zahraničí a obrany alpské země.
Rakouský kancléř vyzval EU, aby přestala jednat s Tureckem o členství
Kern by rád zařadil jednání o ukončení přístupových jednání s Tureckem na program zářijového unijního summitu v Bratislavě. Spolupráce s Ankarou by měla pokračovat, ale jinak než formou členství v bloku.
„Potřebujeme alternativní koncept,“ řekl kancléř. Z reakce Turecka by si Brusel neměl dělat těžkou hlavu, neboť EU hraje v hospodářské oblasti prim a Ankara je na spolupráci s ní závislá.
Víme, že demokratické standardy Turecka zdaleka nedostačují tomu, abychom mohli jeho vstup (do EU) ospravedlnit (…) Považuji členství Turecka v horizontu let a možná i desetiletí za nemožné.
„Je znepokojivé, jak podobné je jeho vyjádření tomu, co hlásá krajní pravice,“ uvedl v reakci na Kernův výrok turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. „Kritika je jistě demokratickým právem, musí tu ale existovat rozdíl mezi kritikou Turecka a tím, když jste proti Turecku,“ dodal.
Kromě kancléře se pro ukončení jednání o členství Turecka v EU vyslovili také ministr zahraničí Sebastian Kurz a šéf resortu obrany Hans-Peter Doskozil. Podle Doskozila je Turecko na nejlepší cestě k prezidentské diktatuře a takový stát nemá v EU „co pohledávat“.
Členové rakouské vlády se svým požadavkem připojili k řadě evropských politiků, kteří v poslední době vyzvali ke konci přístupových jednání s Ankarou.
Reagovali tak na čistky v turecké armádě, státní správě, justici a školství, které turecká vláda zahájila po zmařeném pokusu o puč z noci z 15. na 16. července. Podle kritiků nejsou opatření namířená jen proti strůjcům puče, ale i proti odpůrcům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.