Západ podporuje pučisty, prohlásil Erdogan. Tvrdě zkritizoval EU

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je přesvědčen, že nezdařený vojenský převrat byl řízen ze zahraničí. Ankara už dříve obvinila ze zosnování puče duchovního Fethullaha Gülena a žádá po USA jeho vydání. Erdogan si myslí, že Západ pučisty podporuje. Evropskou unii pak kritizoval kvůli nedodržení slibu, když odmítá bezvízový styk s Tureckem poté, co se mu podařilo snížit příval uprchlíků do Evropy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: REUTERS Autor: Umit Bektas

Pokud Spojené státy nevydají Turecku Gülena, ohrozí to podle Ankary regionální stabilitu i vztahy mezi oběma zeměmi, pohrozili členové parlamentní delegace během návštěvy USA.

Washington odmítá duchovního vydat, dokud mu turecká vláda nepředloží důkazy. Sám Gülen veškerá obvinění odmítá a od pokusu o převrat se distancoval. „Ti, které považujeme za přátele, straní pučistům a teroristům,“ reagoval nyní Erdogan.



Pokus o převrat si vyžádal na 246 obětí a přes dva tisíce zraněných. Prezident si opět postěžoval, že žádný ze zahraničních lídrů jeho zemi po pokusu o puč nenavštívil. Přitom do Francie a Belgie jezdí představitelé států, aby jim vyjádřili solidaritu po teroristických útocích.

Erdogan rovněž znovu kritizoval Německo za to, že o víkendu nedovolilo vysílat živě jeho pozdrav na demonstraci, na níž se sešlo v Kolíně nad Rýnem na čtyřicet tisíc lidí na Erdoganovu podporu.

Turecká vláda po pokusu o převrat zintenzivnila pronásledování Gülenových stoupenců, jehož hnutí považuje Erdogan za teroristickou organizaci. V rozsáhlých popřevratových čistkách bylo již zatčeno či vyhozeno z práce téměř 70 tisíc lidí. Jde o vojáky, aktivisty, učitele i novináře.

Turecko už převzalo kontrolu nad závody a loděnicemi ovládanými generálním štábem vzbouřenců. Podle premiéra budou ozbrojené složky po čistkách lépe připravené na hlavní hrozby pro národní bezpečnost. Do budoucna má prezident dostat armádu více pod kontrolu.

Tvrdá rána pro tureckou ekonomiku

Pokus o puč způsobil turecké ekonomice škody za zhruba 300 miliard tureckých lir (2,4 bilionu korun), sdělil tamní ministr obchodu. Událost navíc vedla i ke zrušení jednoho milionu turistických rezervací, což jsou další ztráty.

Turistický ruch v Turecku letos už těžce zasáhla série teroristických útoků ze strany islamistů a Kurdů, ale také diplomatická roztržka s Ruskem po loňském sestřelení ruského bombardéru tureckou stíhačkou. Rusové až do nedávného usmíření nesměli do Turecka cestovat.