Nedávný rozsudek mezinárodního soudu v Haagu, který popřel čínské nároky na sporná území v Jihočínském moři, zvýšil napětí v oblasti. Peking přitom vede územní spory hned s několika státy. Teprve v nedávné době se například podařilo ukončit neshody o společné hranici s Ruskem, a to rozdělením ostrova Velký Ussurijský.
Čína dělá z navráceného ostrova od Ruska turistickou atrakci
Na rusko-čínském ostrově (zdroj: ČT24)
O neobydlený ostrov na soutoku řek Amur a Ussuri se obě země léta přely. V roce 2008 jej dohoda rozdělila na dvě poloviny – čínskou a ruskou. Nakonec rozhodl politický kalkul a snaha posílit partnerství obou zemí jako protiváhu NATO.
Rozdíl mezi dvěma částmi ostrova je přitom patrný na první pohled. Zatímco z čínské poloviny se stává turistická atrakce, na ruskou část ostrova a do okolních vesnic se dá dostat jen s povolením a v doprovodu pohraniční stráže.
Vezmeme si zpět i druhou polovinu, tvrdí Číňané
Číňané na ostrov organizují turistické zájezdy s cílem posílit národní sebevědomí. Jako důkaz svého mocenského a hospodářského vzestupu zde postavili obří památník.
„Tato půda patří našemu státu, vzali jsme si ji zpátky. To vskutku dokazuje sílu našeho národa,“ řekl turista z provincie Ťiang-su. „Doufáme, že až bude naše země silnější, vezmeme si zpátky i druhou polovinu ostrova, pokud to půjde,“ uvedl turista z provincie Gan-su.
- Ostrov Velký Ussurijský byl společně s ostrovem Tarabarov obsazen sovětskými ozbrojenými silami od roku 1929. Od roku 1964 si tato území nárokovala Čínská lidová republika. V šedesátých a sedmdesátých letech byla hranice předmětem násilných střetů, jež vedly mezinárodní společenství k obavám, že by konflikt mohl přerůst v jadernou válku.
- Po rozpadu Sovětského svazu byla území pod správou Ruska. 14. října 2008 se část území na základě dohody o demarkaci rusko-čínské hranice z roku 2005 vrátila Číně. Vzájemná spolupráce je pro obě země výhodná. Peking patří mezi nejvýznamnější zákazníky ruského zbrojního průmyslu, rád by si také zachoval přístup k ruské ropě a plynu.
Nedaleké město Fu-jüan má naopak spadeno na ruské turisty, kteří sem jezdí nakupovat, kvůli slábnoucímu rublu však stále méně. „Je tady všechno levnější, i když rubl oslabil. Dřív jsme za rubl koupili tři jüany, teď za deset rublů dostaneme jeden jüan,“ řekl ruský turista z blízkého Chabarovska.
S jeho slovy souhlasí i obchodníci z Fu-jüanu. „Ruští turisté nemají moc peněz, nákupní síla je nízká. Doma často nedostávají ani plat,“ vysvětlil majitel obchodu s textilem Li Jen.
Navzdory prosperujícím vztahům obě země sledují sílu a vliv té druhé s obezřetností. Osídlení podél 4300 kilometrů dlouhé hranice mluví ve prospěch Číny. Zatímco Dálný východ tvoří zhruba třetinu ruského území a má jen šest milionů obyvatel, ve třech sousedních čínských provinciích žije přibližně 110 milionů lidí.