Turecké čistky naplno zasáhly také školství

Ministerstvo školství propustilo 15 200 svých zaměstnanců a odebralo licence 21 tisíc učitelů pracujícím v soukromých institucích. Objevují se také požadavky na odstoupení děkanů všech tureckých univerzit. Prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím v rozhovoru s americkou televizní stanicí CNN uvedl, že při pokusu o převrat jen o vlas unikl smrti. Zopakoval také ochotu podpořit znovuzavedení trestu smrti.

Pokus o převrat v Turecku proběhl v červenci 2016.
Zdroj: Reuters Autor: Murad Sezer

Ve vazbě skončili příslušníci armády a studenti, kteří čelí obvinění z porušení ústavy, členství v teroristické organizaci či úmyslného zabití. Hrozí jim až doživotní vězení, uvedla Anadolu. Jednadvacet dalších zadržených úřady propustily, nadále jsou ale pod policejním dohledem. 

Na různých postech muselo také skončit 257 zaměstnanců úřadu premiéra a 492 pracovníků úřadu pro dohled nad náboženskými záležitostmi Diyanet. Podle státní agentury Anadolu zadržela policie na jihu země také vojenského poradce prezidenta Erdogana pro vzdušné síly, podplukovníka Erkana Kivraka. 

Převážná většina příslušníků tureckých ozbrojených sil neměla každopádně s pokusem o převrat nic společného, uvedl v úterním prohlášení generální štáb armády. 

Prezident Erdogan v rozhovoru poskytnutém CNN uvedl, že pučisté v pátek vtrhli do hotelu v letovisku Marmaris u Egejského moře, kde pobýval na dovolené se svou rodinou, a zabili tam dva z jeho osobních strážců. „Kdybych tam zůstal o deset, patnáct minut déle, tak by mě buď zabili, nebo zajali,“ řekl. 

Policista kontroluje jednoho z vojáků, kterého zlynčoval dav Erdoganových stoupenců
Zdroj: Reuters
Autor: Murad Sezer
 

V rozhovoru prezident znovu zdůraznil, že je ochoten obnovit v zemi trest smrti, pokud se na tom shodne ústavní většina v parlamentu. Turecký lid si podle něj přeje „rychlý konec“, a ne účastníky zmařeného puče „držet dlouhá léta ve vězení a živit“.

Vedle vládní strany AKP jsou pro znovuzavedení trestu smrti připraveni zvednout ruku i zákonodárci krajně pravicové Strany národní akce (MHP). Potvrdil to její předseda Devlet Bahçeli. „Pučisté by neměli znovu spatřit světlo světa,“ dodal šéf opozičních nacionalistů.

Video Události
video

Turecko připravuje půdu pro trest smrti

S hlasy nacionalistů se dá vypsat referendum k obnovení trestu smrti 

Hlasy MHP, která je nejmenší ze čtyř tureckých parlamentních stran, by vládní AKP stačily k tomu, aby mohla o otázce znovuzavedení trestu smrti vypsat referendum. Společně mají v zákonodárném sboru 357 poslanců. Ke změně ústavy parlamentem je v Turecku třeba souhlas dvoutřetinové většiny v 550členném parlamentu, tedy přinejmenším 367 zákonodárců. Ke schválení ústavních změn v lidovém hlasování stačí prostá většina voličů.

Poslední poprava se v Turecku uskutečnila v roce 1984, nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. Brusel již Turecko varoval, že hrdelní trest je neslučitelný s členstvím v EU.

Video Studio ČT24
video

Generální konzul: AKP a Erdogan směřují ke změně ústavního systému v zemi

Generální konzul: AKP a Erdogan směřují ke změně ústavního systému v zemi

Studio 6: Bude v Turecku znovu zaveden trest smrti?

Do pondělí bylo podle informací tureckých úřadů zatčeno 7543 lidí včetně 6038 vojáků nejrůznějších hodností, 100 policistů, 755 soudců a prokurátorů a 650 civilistů. Z funkcí ve státní správě muselo odejít na 9000 lidí včetně 30 guvernérů tureckých provincií, 8777 zaměstnanců ministerstva vnitra a dalších vysokých úředníků.  Toto číslo ještě narostlo poté, co ministerstvo financí oznámilo propuštění 1500 zaměstnanců kvůli jejich údajnému napojení na stoupence puče.

Turecko hodlá požádat Spojené státy o vydání Gülena

Odvolané úředníky a vojáky považuje turecká vláda za členy „paralelních struktur“, jakéhosi státu ve státě, který podle ní vybudoval duchovní Fethullah Gülen. Právě jeho Erdogan vidí coby strůjce pátečního pokusu o převrat.

Turecko podle CNN v nadcházejících dnech oficiálně požádá USA o jeho vydání. Dosud tak prý prezident učinil jen neformálně v rozhovoru s americkým protějškem Barackem Obamou.

Gülen, který dlouhodobě žije v exilu v USA, jakýkoli podíl na puči odmítá. Existuje podle něj možnost, že ho Erdogan zinscenoval, aby si upevnil moc v zemi. Podle tureckého prezidenta Ankara požádá o vydání Gülenových spolupracovníků i řadu dalších zemí v Evropě a Africe.