Turecké čistky pokračují. Údajný vůdce spiknutí se podle vyšetřovatelů přiznal

V Turecku pokračuje vlna tvrdých postihů po pátečním pokusu o převrat. Pod policejním dohledem jsou aktuálně desítky generálů, v celé zemi bylo odvoláno 8 tisíc policistů. Tisícové počty zatčených v armádě i soudnictví doprovází mimořádná opatření včetně obrněných jednotek v Istanbulu či stíhacích hlídek nad celou zemí.  Zástupci EU upozorňují, že v bezprecedentním postupu Turecko nesmí pohřbívat právní stát.

Pod policejním dozorem je tureckých státních médií přes 100 generálů a admirálů, desítky z nich jsou v zadržovací vazbě. Čistky se nevyhnuly ani vojenské akademii tureckého letectva, kde protiteroristické sbory podle úřadů „pátrají po pučistech“.

Státní tisková agentura Anadolu dokonce přišla s oznámením, podle něhož se někdejší velitel tureckého letectva, generál Akin Öztürk, vyšetřovatelům přiznal, že stál za pátečním pokusem o státní převrat. Podle soukromé televizní stanice Habertürk se ale generál nepřiznal a naopak uvedl, že se převratu snažil zabránit.

„Nejsem osobou, která je zodpovědná za puč z 15. července,“ citovala Öztürka rovněž stanice NTV, která tvrdí, že má k dispozici kopii jeho svědectví. „Nevím, kdo plánoval či nařídil tento převrat. Já jsem měl v plánu navštívit svatbu dcery přítele v Istanbulu, ale nemohl jsem tam jet. Ráno jsem byl v Izmiru, kde jsem si potřeboval zařídit něco u notáře. Mohu to dokázat. Právě kvůli notáři jsem na tu svatbu nemohl,“ prohlásil údajně při výslechu generál.

Po zmaření vojenského puče v noci z pátku na sobotu zahájily úřady v Turecku rozsáhlé zatýkání. Zadrženo bylo kolem 7500 lidí, především vojáků, mezi nimiž jsou i vysoce postavení generálové. Ve vazbě skončili také soudci a státní zástupci včetně těch z ústavního soudu a dalších nejvyšších justičních instancí země.

Tvrdý postup Turecka nesmí zašlapat právní stát, kritizují zástupci EU

Turecko po nezdařeném puči je také tématem pondělní schůzky ministrů zahraničí EU. Pro respektování demokratických principů se vyslovila například šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Vláda práva a systém ústavních brzd a protivah musí být v Turecku zachovány,“ řekla při příchodu na jednání. 

Podle eurokomisaře pro sousedskou politiku Johannese Hahna měly turecké úřady podle všeho dopředu připravené seznamy lidí k zatčení.

Shromáždění v centru Istanbulu
Zdroj: Reuters
Také belgický ministr zahraničí Didier Reynders uvedl, že reakce tureckých úřadů na puč by měla být proporční a respektovat právní stát. Stejně jako jeho rakouský kolega Sebastian Kurz odmítl možnost obnovy trestu smrti v Turecku. Právě po té volá značná část tureckého obyvatelstva a podle všeho se tím hodlá vážně zabývat i parlament v Ankaře.

  • Turecko nikoho nepopravilo od roku 1984. Nejvyšší trest byl zrušen v roce 2004 v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie. V členských zemích je totiž jak z ustanovení samotné EU, tak i  stanov Rady Evropy plošně zakázán.
Video Události
video

V Turecku pokračují rozsáhlé čistky v policii, armádě a justici

V Turecku pokračují rozsáhlé čistky v policii, armádě a justici

Zaorálek: I po puči musí mít v Turecku každý nárok na soud

Analytik: Turecko i nadále zůstane strategickým partnerem Západu

Zpravodaje ČT na dvě hodiny zadržela istanbulská policie

Horizont ČT24 k situaci v Turecku po pokusu o puč

Šéf NATO podpořil Erdogana, Merkelová má obavy ze zatýkání

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg naproti tomu během telefonátu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem plně podpořil tureckou vládu a uvedl, že ve členském státě NATO není pro vojenské převraty místo.

„Uvítal jsem silnou podporu demokracie a demokraticky zvolené vlády, kterou vyjádřili lidé i všechny politické strany. Turecký lid ukázal obrovskou odvahu,“ uvedl šéf NATO ve svém prohlášení. Pokus o puč odsoudil a vyjádřil plnou podporu tureckým demokratickým institucím. Turecko rovněž označil za velmi důležitého člena NATO.

„Turecký lid ukázal obrovskou odvahu.“

Jens Stoltenberg

generální tajemník Severoatlantické aliance

S Erdoganem hovořila po telefonu i německá kancléřka Angela Merkelová. Ta rovněž odsoudila puč jako nepřijatelný. Zároveň ale vyjádřila obavy v souvislosti s rozsáhlým zatýkáním, ke kterému v Turecku dochází. „Kancléřka vyzvala prezidenta, aby se řídil zásadami právního státu,“ uvedla mluvčí německé vlády.

Vzdušný prostor monitorují stíhací hlídky

Erdogan mezitím nařídil armádě nasadit bojová letadla F-16 k hlídkám nad Tureckem. V Istanbulu byla sestavena dodatečná speciální policejní jednotka. Má 1800 členů a bude použita k ostraze strategických objektů.

Nová jednotka policie v Istanbulu dostala k dispozici obrněné vozy. Velitel istanbulské policie Mustafa Çalişkan nařídil sestřelit jakýkoli vrtulník bez varování.

Opuštěný tank na Taksimském náměstí v Istanbulu
Zdroj: Reuters
Podle vládních zdrojů hlídkovaly stroje F-16 v celém vzdušném prostoru Turecka už v noci na dnešek. Mezi zatčenými se ocitl i velitel letecké základny Incirlik generál Bekir Ercan Van. Právě z této základny startují k operacím v Sýrii stroje mezinárodní koalice. Provoz na Incirliku byl po několika hodinách odstavení v neděli obnoven.

USA: Nálety na islamisty pokračují bez omezení

Americká armáda v pondělí uvedla, že bojové operace proti Islámskému státu ze základny Incirlik nebyly nijak omezeny. V náletech na pozice islamistů v Sýrii pokračují americké i německé síly.

„Jsme optimističtí, že nemáme kvůli pokusu o puč žádné narušení operací,“ řekl šéf amerického sboru náčelníků štábů Joseph Dunford. Po pátečním pokusu o vojenský převrat Turecko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro vojenská letadla, americká armáda však už v neděli informovala o tom, že operace ze základny Inçirlik byly obnoveny.

S uprchlými vojáky Řecko zahájí soud

Řecký premiér Alexis Tsipras v telefonátu tureckému protějšku Binalimu Yildirimovi sdělil, že Řecko zahájilo vydávací řízení s osmi vojáky, kteří v sobotu uprchli vrtulníkem do Řecka. Před soudem mají stanout během pondělí. Všichni tvrdí, že nevěděli, že je v Turecku puč a že nebyli jeho účastníky.

Jejich právnička Vasiliki Marinakiová řekla řecké televizi Skai, že muži plnili rozkaz nadřízených přepravovat raněné z istanbulských ulic. „To dělali, dokud se nedostali do palby policistů. Nevěděli, že se odehrává puč a nebyli do něj zapojeni,“ řekla Marinakiová.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu už v sobotu oznámil, že Ankara požádala o vydání „tureckých zrádcovských vojáků, kteří s vrtulníkem uprchli do Řecka“.

Tsipras už v sobotu, tedy několik hodin po nezdařeném puči, vyjádřil podporu „demokraticky zvolené“ turecké vládě. Řekl také, že případ Turků, kteří požádali o azyl, bude řešen rychle a v souladu s mezinárodním zákonem. Řecká vláda odhaduje, že by vydávací proces neměl trvat déle než čtrnáct dní. Marinakiová řekla, že za normálních okolností by „řízení mohlo trvat i rok“. „Je jasné, že nechtějí zpět do Turecka, bojí se, že budou popraveni,“ dodala. Vrtulník byl v neděli přepraven zpět do Turecka.